Geny ovlivnují inteligenci prostrednictvím sociální trídy v USA

Výzkum poukazuje na to, ze príroda i výchova - geny a zivotní prostredí - hrají roli pri formování inteligence. Nyní se v novém prehledu zjistilo, ze v USA se vliv genu na inteligenci lisí spolecenskou trídou, ale tomu tak není v západní Evrope ani v Austrálii.
Dlouhodobá teorie v genetice chování je, ze chudoba omezuje nasi schopnost dosáhnout inteligentního potenciálu stanoveného nasimi geny tím, ze snizuje prílezitosti.

Studie, publikovaná v Psychologická veda, je práce dvou psychologu, Elliot Tucker-Drob, docent psychologie na Texaské univerzite v Austinu a Timothy Bates, profesor individuálních rozdílu v psychologii na univerzite v Edinburghu ve Velké Británii.

Dlouhodobá teorie v oblasti behaviorální genetiky spocívá v tom, ze zatímco nase geny rozhodují o tom, kolik potenciálních inteligencí máme, potrebujeme také prílezitosti k vyjádrení tohoto potenciálu k jeho realizaci - a chudoba a socioekonomická nevýhoda pravdepodobne snizují takové prílezitosti.

Výzkum v této oblasti vsak dosud poskytoval nekonzistentní výsledky, takze je obtízné tvrdit, zda tato teorie vychází z praxe.

Aby se to pokusilo vyresit, oba vedci shromázdili a znovu analyzovali data ze 14 nezávislých studií, které se zabývaly tím, jak interakce mezi geny a detským socioekonomickým stavem souvisí s výsledky testu ve zpravodajských a akademických výsledcích v USA, západní Evrope a Austrálii.

Analýza zahrnovala pouze studie, které pouzívaly objektivní míru inteligence a posuzovaly rodinný sociálne-ekonomický stav v detství.

Zdá se, ze chudoba má v USA vliv

Dalsím dulezitým rysem analýzy je to, ze zahrnovala pouze studie dvojic sourozencu a identických dvojcat, aby vedci mohli lépe oddelit genetiku od vlivu zivotního prostredí.

Souhrnné údaje zahrnovaly 24 926 dvojic dvojcat a sourozencu z USA, Austrálie, Anglie, Nemecka, Nizozemska a Svédska.

Výzkumníci zjistili, ze interakce mezi geny, socioekonomickým stavem a inteligencí se lisí podle zeme, v níz zili úcastníci.

Výsledky naznacují, ze myslenka, ze genetický vliv na inteligenci závisí na socioekonomickém postavení, se jeví jako pravdivý pouze v USA.

Ve skutecnosti, pokud jde o Nizozemsko, dukazy poukazují na opacný úcinek.

Výzkumníci naznacují, ze rozdíl mezi USA a ostatními zememi muze být zpusoben rozdíly v zkusenostech se sociálním znevýhodnením.

Napríklad západní Evropa a Austrálie mají robustnejsí programy sociální péce a zdravotní péce, které mohou potlacit úcinky chudoby.

Profesor Bates navrhuje, ze klícovou otázkou pro budoucí výzkum bude zjistení, co pomáhá spolecnosti "prerusit propojení mezi spolecenskou trídou a vyjádrením genetických potenciálu pro intelektuální rozvoj". On uzavírá:

"Jakmile budou tyto charakteristiky identifikovány, mohou informovat o politikách smerujících ke snizování mezer testovacích bodu a podpore vsech pozitivních dusledku vyssího IQ, jako je zdraví, bohatství a pokrok ve vede, umení a technologii."

Podle amerického scítání lidu Bureau, v roce 2014, celková míra chudoby v USA byla 14,8% - to je 46,7 milionu Americanu zijících v chudobe. Míra chudoby vsak pro deti mladsí 18 let cinila 21,1%.

K urcení toho, kdo je v chudobe, úrad amerického scítání lidu pouzívá sadu prahových hodnot penezních príjmu, které se lisí podle velikosti rodiny, slození a veku clenu. Existuje 48 mozných prahu chudoby, které se kazdorocne aktualizují, aby odrázely zmeny spotrebitelských cen.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes se dozvedel o studii publikované v casopise JAMA Pediatrics ze chudoba vede ke strukturálním zmenám v mozku a k horsímu hodnocení akademických výsledku u detí. Výzkumníci zkoumali MRI skeny detí v USA z ruzných socioekonomických prostredí a zjistili, ze regionální objemy sedé hmoty jsou 8-10% pod vývojovou normou u tech, kterí spadli pod federální hranici chudoby.

Zmeny v míchu v míchu mohou predpovedet Alzheimerovu chorobu

Zmeny v míchové tekutine ve stredním veku mohou pomoci identifikovat osoby s rizikem vývoje Alzheimerovy choroby, pokud jsou starsí, coz dá prílezitost lécit pacienty pred ztrátou pameti a dalsími kognitivními problémy. Vedci doufají, ze jednoho dne budeme mít biomarkery, které predpovídají, kdo bude rozvíjet Alzheimerovu chorobu.

(Health)

Prísady vitaminu D nezabrání osteoporóze

Uzívání doplnku vitaminu D nezlepsuje kostní minerální hustotu, zjistila studie zahrnující více nez 4000 zdravých dospelých osob publikovaných v The Lancet. U témer poloviny dospelých ve veku 50 let a starsích v USA uzívajících doplnky vitaminu D autori dospeli k záveru, ze pokracující rozsírené uzívání techto doplnku k prevenci osteoporózy u zdravých dospelých je zbytecné.

(Health)