cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Co jsou to geny a proc jsou dulezité?

Obsah

  1. Co jsou to geny?
  2. Z ceho jsou vyrobeny?
  3. Funkce
  4. Odkud pricházejí?
  5. Projekt lidského genomu
  6. Genetické testování
  7. Nedávné objevy
Vsechny zivé bytosti mají geny. Existují v celém tele. Geny jsou sada instrukcí, které urcují, jaký je organismus, jeho vzhled, jak prezívá a jak se chová ve svém prostredí.

Geny jsou tvoreny látkou nazývanou deoxyribonukleová kyselina nebo DNA. Dávají pokyny pro zivou bytost, aby vytvorily molekuly nazvané proteiny.

Genetik je osoba, která studuje geny a jak mohou být zamereny na zlepsení aspektu zivota. Genetické inzenýrství muze poskytnout radu výhod pro lidi, napríklad zvýsení produktivity potravinárských rostlin nebo predcházení onemocnení lidí.

Co jsou to geny?


Geny jsou zodpovedné za vsechny aspekty zivota.

Geny jsou cást DNA, která má na starosti ruzné funkce, jako je tvorba bílkovin. Dlouhé retezce DNA se spoustou genu tvorí chromozomy. DNA molekuly se nacházejí v chromozomech. Chromozomy jsou umísteny uvnitr jádra bunek.

Kazdý chromozom je jedna dlouhá molekula DNA. Tato DNA obsahuje dulezité genetické informace.

Chromozomy mají jedinecnou strukturu, která pomáhá udrzovat DNA tesne obalenou kolem bílkovin zvaných histonu. Pokud by molekuly DNA nebyly histony vázány, byly by prílis dlouhé, aby se vesli do bunky.

Geny se lisí slozitostí. U lidí se pohybuje v rozmezí od nekolika set základu DNA az po více nez 2 miliony základen.

Ruzné zivé veci mají ruzné tvary a pocet chromozomu. Lidé mají 23 páru chromozomu nebo celkem 46. Oslík má 31 páru chromozomu, jezka má 44 a ovocná muska má jen 4.

DNA obsahuje biologické instrukce, které ciní kazdý druh jedinecným.

DNA je predávána z dospelých organismu k jejich potomkum behem reprodukce. Stavební kameny DNA se nazývají nukleotidy. Nukleotidy mají tri cásti: fosfátová skupina, cukrová skupina a jeden ze ctyr typu dusíkatých bází.

Z ceho jsou vyrobeny?

Gen se skládá z dlouhé kombinace ctyr ruzných nukleotidových bází nebo chemikálií. Existuje mnoho mozných kombinací.

Ctyri nukleotidy jsou:

  • A (adenin)
  • C (cytosin)
  • G (guanin)
  • T (thymin)

Ruzné kombinace písmen ACGT dávají lidem ruzné vlastnosti. Napríklad osoba s kombinací ATCGTT muze mít modré oci, zatímco nekdo s kombinací ATCGCT muze mít hnedé oci.

Chcete-li získat podrobnejsí informace:

Geny nést kódy ACGT. Kazdá osoba má tisíce genu. Jsou jako pocítacový program a oni delají jednotlivce, cím jsou.

Gen je malý úsek dlouhé DNA dvojité sroubovice molekula, která se skládá z lineární sekvence páry bází. Gen je jakýkoli úsek podél DNA s kódovanými instrukcemi, které umoznují bunce produkovat urcitý produkt - obvykle bílkovinu, jako je enzym -, který spoustí jeden presný úcinek.

DNA je chemikálie, která se objevuje ve vláknech. Kazdá bunka v tele cloveka má stejnou DNA, ale DNA kazdé osoby je jiná. To je to, co ciní kazdého cloveka jedinecným.

DNA je tvorena dvema dlouhými spárovanými vlákny spirálami do slavné dvojité sroubovice. Kazdý clánek obsahuje miliony chemických stavebních bloku nazývaných báze.

Funkce

Geny rozhodují skoro vsechno o zivé bytosti. Jeden nebo více genu muze ovlivnit urcitý rys. Geny mohou také interagovat s okolím cloveka a menit to, co delá gen.

Geny ovlivnují stovky vnitrních a vnejsích faktoru, jako je to, zda osoba dostane zvlástní barvu ocí nebo jaké choroby se mohou vyvinout.

Nekterá onemocnení, jako je srpkovitá anémie a Huntingtonova choroba, jsou zdedená a tyto jsou také ovlivneny geny.

Odkud pricházejí?

Gen je základní jednotka dedicnosti v zivém organismu. Geny pocházejí od nasich rodicu. Mohli bychom zdedit nase fyzické rysy a pravdepodobnost, ze nekteré rodice dostanou urcité nemoci a podmínky.

Geny obsahují údaje potrebné pro budování a udrzování bunek a predávání genetických informací potomkum.

Kazdá bunka obsahuje dve sady chromozomu: Jedna sada pochází od matky a druhá pochází od otce. Samcí spermie a zenské vejce nesou jednotnou sadu 23 chromozomu, z nichz kazdý obsahuje 22 autozomu a X nebo Y sexuální chromozom.

Zena zdedí X chromozom od kazdého rodice, ale muz zdedí chromozom X od své matky a chromozom Y od svého otce.

Projekt lidského genomu

Projekt lidského genomu (HGP) je významným vedeckým výzkumným projektem. Jedná se o nejvetsí jednotnou výzkumnou cinnost nekdy provádenou v moderní vede.

Jeho cílem je urcit sekvenci chemických páru, které tvorí lidskou DNA, a identifikovat a mapovat 20 000 az 25 000 takových genu, které tvorí lidský genom.


HGP otevrel dvere siroké skále genetických testu.

Projekt byl zahájen v roce 1990 skupinou mezinárodních výzkumných pracovníku, Národními institucemi zdravotnictví Spojených státu (NIH) a Ministerstvem energetiky.

Cílem bylo usporádat 3 miliardy písmen nebo párových bází v lidském genomu, které tvorí kompletní soubor DNA v lidském tele.

Vedci tak doufali, ze poskytnou výzkumným pracovníkum výkonné nástroje, a to nejen pro pochopení genetických faktoru lidských onemocnení, ale také pro otevrení nových strategií pro diagnostiku, lécbu a prevenci.

HGP byla dokoncena v roce 2003 a vsechny generované údaje jsou k dispozici pro volný prístup na internetu. Krome lidí se HGP zameril také na dalsí organismy a zvírata, jako je ovocná muska a E. coli.

Více nez tri miliardy nukleotidových kombinací nebo kombinací ACGT bylo nalezeno v lidském genomu nebo v kolekci genetických znaku, které mohou tvorit lidské telo.

Mapování lidského genomu privádí vedce blíze k rozvoji úcinných lécby stovek nemocí.

Projekt podporil objev více nez 1800 chorobných genu. To usnadnilo výzkumníkum najít gen, který je podezrelý ze zpusobení zdedené nemoci za nekolik dní. Predtím, nez se tento výzkum uskutecnil, mohlo by to trvat nekolik let, nez jsme nasli gen.

Genetické testování

Genetické testy mohou ukázat jednotlivci, zda mají genetické riziko pro urcitou nemoc. Výsledky mohou pomoci zdravotnickým pracovníkum diagnostikovat podmínky.

Ocekává se, ze HGP urychlí pokrok v medicíne, presto se stále jeste hodne ucí, zvláste pokud jde o to, jak se chovají geny a jak se mohou lécit. Na klinických studiích se v soucasné dobe nachází nejméne 350 produktu zalozených na biotechnologii.

V roce 2005 byl vytvoren HapMap, katalog bezných genetických variací nebo haplotypu v lidském genomu. Tato data pomohla urychlit hledání genu, které se úcastní bezných onemocnení lidí.

Nedávné objevy: epigenom, genové znacení a genová terapie

V posledních letech nasli genetici dalsí vrstva dedicných genetických dat, která se v genomu neudrzuje, ale v "epigenome", skupine chemických sloucenin, které mohou genomu ríct, co má delat.

V tele DNA drzí pokyny pro vytvárení proteinu a tyto proteiny jsou zodpovedné za radu funkcí v bunce.

Epigenom je slozen z chemických sloucenin a proteinu, které se mohou pripojit k DNA a smerovat k ruzným cinnostem. Mezi tyto akce patrí zapnutí a vypnutí genu. To muze rídit produkci bílkovin v jednotlivých bunkách.

Génové spínace mohou geny zapínat a vypínat v ruzných casech a po ruznou dobu.

V poslední dobe vedci objevili genetické prepínace, které prodluzují zivotnost a posilují kondici u cervu. Domnívají se, ze by to mohlo být spojeno se zvýsenou zivotností savcu.

Genetické prepínace, které objevili, zahrnují enzymy, které se po pocátecním vývoji zvysují po mírném stresu.

Toto zvýsení produkce enzymu nadále ovlivnuje expresi genu po celý zivot zvírete.

To by mohlo vést k prulomu v cíli vyvinout léky, které mohou prepínat tyto prepínace ke zlepsení lidské metabolické funkce a prodlouzení zivotnosti.

Genetické znacení

Kdyz se epigenomické slouceniny pripojují k DNA v bunce a modifikují funkci, ríká se, ze "oznacily" genom.


Vedci se mohou dozvedet více o tom, jak vzniká onemocnení z oznacení genu.

Známky nemení sekvenci DNA, ale mení zpusob, jakým bunky pouzívají pokyny DNA.

Znacky mohou být predávány z bunky do bunky, které se delí a mohou být dokonce prenáseny z jedné generace na druhou.

Specializované bunky dokází rídit mnoho funkcí v tele. Napríklad specializované bunky v cervených krvinkách vytvárejí proteiny, které prenásejí kyslík ze vzduchu do zbytku tela. Epigenome kontroluje mnoho z techto zmen v genomu.

Chemické znacky na DNA a histonech mohou být preskupeny jako specializované bunky a zmena epigenomu po celou dobu zivota cloveka.

Zivotní styl a faktory zivotního prostredí, jako je kourení, strava a infekcní nemoci, mohou zpusobit zmeny v epigenome. Mohou vystavit cloveka tlakum, které vyvolávají chemické reakce.

Tyto reakce mohou vést k prímým zmenám v epigenome a nekteré z techto zmen mohou být skodlivé. Nekterá lidská onemocnení jsou zpusobena poruchami v proteinech, které "cetly" a "psaly" epigenomické znacky.

Nekteré z techto zmen jsou spojeny s vývojem onemocnení.

Rakovina muze být výsledkem zmen genomu, epigenomu nebo obou. Zmeny epigenomu mohou zapínat nebo vypínat geny, které se podílejí na rustu bunek nebo imunitní odpovedi. Tyto zmeny mohou zpusobit nekontrolovaný rust, rys rakoviny nebo selhání imunitního systému znicit nádory.

Výzkumníci v síti Genome Atlas (Cancer Genome Atlas) porovnávají genomy a epigenomy normálních bunek s genotypy bunek s rakovinnými bunkami v nadeji, ze sestaví aktuální a úplný seznam mozných epigenomických zmen, které mohou vést k rakovine.

Výzkumní pracovníci v oblasti epigenomiky se zamerují na to, jak mapovat místa a pochopit funkce vsech chemických znacek, které oznacují genom. Tyto informace mohou vést k lepsímu porozumení lidskému telu ak poznání zpusobu, jak zlepsit lidské zdraví.

Genová terapie

V genové terapii se do bunek a tkání pacientu vkládají geny pro lécbu onemocnení, obvykle dedicného onemocnení. Genetická terapie vyuzívá cásti DNA k lécbe nebo prevenci onemocnení. Tato veda je stále v raných fázích, ale doslo k urcitému úspechu.

Napríklad v roce 2016 vedci uvedli, ze se podarilo zlepsit zrak u 3 dospelých pacientu s vrozenou slepotou pomocí genové terapie.

V roce 2017 reprodukcní endokrinolog, jménem John Zhang, a tým v New Hope Fertility Centre v New Yorku pouzili revolucní metodu nazvanou mitochondriální substitucní terapii.

Oznámili narození dítete matce, která mela fatální genetickou vadu. Výzkumníci spojili DNA od dvou zen a jednoho muze, aby obesli vadu.

Výsledkem byl zdravý chlapecek se tremi genetickými rodici. Tento druh výzkumu je stále jeste v pocátecní fázi a mnohé jsou dosud neznámé, výsledky vsak vypadají slibne.

Vedci zkoumají ruzné zpusoby lécby rakoviny pomocí genové terapie. Experimentální genová terapie muze pouzívat vlastní krevní bunky pacientu k zabíjení rakovinných bunek.V jedné studii bylo 82 procent pacientu v prubehu lécby snízeno alespon o polovinu v prubehu lécby.

Genetické testování predpovedi rakoviny

Dalsím pouzitím genetické informace je pomáhat predpovídat, kdo pravdepodobne vyvine onemocnení, napríklad Alzheimerovu chorobu a rakovinu prsu.

Zeny s genem BRCA1 mají výrazne vyssí riziko vzniku rakoviny prsu. Zena muze mít test, aby zjistil, zda nese ten gen. Dopravci BRCA1 mají 50% sanci predat anomálii kazdému z jejich detí.

Genetické testy pro individuální terapii

Vedci ríkají, ze jednoho dne budeme schopni vyzkouset pacienta, aby zjistil, které specifické léky jsou pro ne nejlepsí, v závislosti na genetické úprave. Nekteré léky dobre fungují u nekterých pacientu, ale ne u ostatních. Genetická terapie je stále rostoucí vedou, ale vcas se muze stát zivotaschopnou lécbou.

Jak spolehlivý je glykemický index?

Jak spolehlivý je glykemický index?

Individuální odezva na hodnoty glykemického indexu se tak znacne lisí, ze nemusí být uzitecná pri indikování odpovedi na krevní cukr, ríká výzkum publikovaný v casopise American Journal of Clinical Nutrition. Lidé pouzívají glykemický index jako vodítko pro vhodné potraviny, ale je to platné opatrení? Glykemický index (GI) potraviny oznacuje rychlost, s jakou lze ocekávat, ze krevní cukr vzroste po tom, co ji osoba jede.

(Health)

Co jsou koprivka (koprivka)?

Co jsou koprivka (koprivka)?

Obsahuje príciny lécby Príznaky Úlevy a stres Domácí léky Typy diagnostiky Úlevy jsou cervená, zvýsená, svedící kozní vyrázka, která je nekdy vyvolána alergenem. Alergen je neco, co vyvolává alergickou reakci. To je také známé jako koprivka, vlny, weals, nebo koprivy vyrázka. Kdyz dojde k alergické reakci, telo uvolní protein nazývaný histamin.

(Health)