Gene, který delá zeny stastne identifikované

Gén, který vypadá, ze delá zeny stastné, ale ne muzi, byla zjistena výzkumnými pracovníky na univerzite v Jizní Floride na Columbijské univerzite a Newyorském státním psychiatrickém institutu. Jejich studium bylo zverejneno v roce 2006 Pokrok v neuro-psychofarmakologii a biologické psychiatrii. Autori jej popisují jako první stestí pro zeny.
Vedci vysvetlili, ze nízká exprese genu MAOA (monoaminooxidáza A) je spojena s vyssí úrovní stestí u dospelých zen. Dodali, ze nemohli najít takové spojení u muzu.
Vedoucí autor, Henian Chen, MD, PhD, rekl:

"Je to první gen stestí pro zeny, byl jsem prekvapen výsledkem, protoze nízká exprese MAOA souvisí s nekterými negativními výsledky, jako je alkoholismus, agresivita a antisociální chování. Nekterí vedci dokonce nazývají gen válecníka, ale nejméne pro zeny, nase studie poukazují na jasnejsí stránku tohoto genu. "

I kdyz zeny vykazují vyssí výskyt úzkosti a poruchy nálady, celkove mají tendenci hlásit vetsí stestí ve srovnání s muzi. Nikdo skutecne nepochopil, proc tomu tak je. Chen verí, ze toto nové zjistení muze pomoci vysvetlit rozdíl mezi muzi a zenami a poskytnout hlubsí pochopení toho, jak specifické geny ovlivnují stestí.
The MAOA gen je zameren na enzym, který rozkládá stejné neurotransmitery, na které se zameruje mnoho antidepresiv, jmenovite serotonin a dopamin (plus nekteré dalsí). Serotonin a dopamin jsou nekdy nazývány "cítit dobre" chemikálie.
Verze genu monoaminooxidázy A s nízkou expresí podporuje zvýsené hladiny monoaminu, coz vede k vyssímu poctu neurotransmiteru, které zustávají v mozku; to zlepsuje náladu.

Chen a tým shromázdili a studovali údaje o 193 zenách a 152 muzu. Vsichni se zúcastnili longitudinální studie dusevního zdraví "Deti ve Spolecenství". Jejich DNA byla analyzována pro variaci genu MAOA. Siroce pouzívaná overená stupnice byla pouzita pro vlastní hlásení o stestí.
Zjistili, ze zeny s nízkým výrazem typu MAOA byly hodne stastnejsí nez zeny bez takových kopií. Zeny s jednou kopií zaznamenaly vyssí a ty s dvema kopiemi jeste vyssí.
Podobný podíl muzu mel typ MAOA s nízkou expresí, nicméne ve srovnání s ostatními muzi neuvedli zádné vyssí úrovne stestí. Jednoduse receno, gen delá muze stastnejsí.

Proc tento gen stestí ovlivnuje zeny, ale ne muze?

Zeny mají mnohem nizsí hladinu testosteronu nez muzi. Mozná, ze vyssí hladiny testosteronu u muzu neutralizují úcinky MAOA na stestí, naznacují Chen a tým.
Nevíme, zda má MAOA vliv na chlapce, coz pak klesá, jakmile jejich hladina testosteronu stoupne, az zestárne. Chen rekl: "Mozná jsou muzi stastnejsí nez dospívání, protoze jejich hladina testosteronu je nizsí."
Predchozí studie ukázaly, ze genetické faktory pravdepodobne odpovídají za 35 az 50% rozdílu v stestí lidí. Je dulezité pokracovat v dalsích studiích, abychom zjistili, které specifické geny ovlivnují odolnost a subjektivní blaho, zduraznil Chen.
Nase individuální blaho a stestí není rozhodnuto pouze jediným genem, a to ani sadou genu, ale pravdepodobne kombinací souboru genu v kombinaci s zivotními zkusenostmi.
Chen rekl:

"Myslím si, ze je cas na více genetických studií, které se zamerují na blaho a stestí. Bylo jiste mozné tvrdit, ze zdokonalení blahobytu si zasluhuje prinejmensím takovou pozornost, jak vzniká (dusevní) porucha, zustává omezená. "

Napsal Christian Nordqvist