Geny podílející se na trávení sacharidu "spojené s rizikem obezity"

Nový výzkum v casopise Nature Genetics naznacuje, ze muze existovat genetická vazba mezi tím, jak se digerují sacharidy a obezitou.

"Predchozí genetické studie zkoumající obezitu vedly k identifikaci variací genu, které pusobí v mozku a casto vedou k rozdílum v chuti k jídlu, zatímco nase zjistení souvisí s tím, jak telo fyzicky zpracovává trávení sacharidu," ríká první autor Dr. Mario Falchi.

"Nyní zacínáme vytváret jasnejsí predstavu o kombinaci genetických faktoru ovlivnujících psychologické a metabolické procesy, které prispívají k sanci lidí být obezitou. To by melo nakonec pomoci nám najít lepsí zpusoby resení obezity," dodává.

Zamerení výzkumu Dr. Falchiho je gen AMY1, který reguluje enzym zvaný slinární amyláza prítomný v lidských slinách.

Slinná amyláza je prvním enzymem, který se setkává s jídlem, kdyz vstoupí do úst, a zacne proces trávení skrobu, který pokracuje ve streve.

Pocet kopií genu, který osoba nese, se muze lisit v celé své DNA, i kdyz lidé obvykle mají dve kopie kazdého genu. Výzkumníci zjistili, ze pocet kopií AMY1 se vsak muze lisit mezi lidmi.

Vedci zkoumali pocet kopií AMY1 prítomných v DNA více nez 6 000 lidí z Velké Británie, Francie, Svédska a Singapuru. Podle výsledku studie byli lidé s nízkým poctem kopií AMY1 s nejvetsí pravdepodobností obézní.

Vedci dospeli k temto výsledkum porovnáním dvojic sourozencu, kdy jeden byl obézní a druhý zdravou váhu.

Z techto údaju zjistili, ze AMY1 byl gen, který mel nejvetsí vliv na telesnou hmotnost. Poté pocítali, kolikrát byl gen opakován u kazdého jednotlivce a jak to ovlivnilo riziko obezity.

Výsledky predstavují "dulezitý objev"

Spolupracující Dr. Julia El-Sayed Moustafa povazuje tuto studii za "novinku v tom, ze identifikuje genetickou variaci, která je bezná a má pomerne velký vliv na riziko obezity u celé populace. gén slinné amylázy je mezi lidmi velmi variabilní a vzhledem k tomuto zjistení muze mít potenciálne velký dopad na nase individuální riziko obezity. "

"Myslím, ze je to dulezitý objev," ríká profesor Philippe Froguel, dalsí studijní autor, "protoze naznacuje, ze jak strávíme skrob a jak se chovají konecné produkty z trávení komplexních sacharidu ve streve, mohou být dulezitými faktory riziko obezity. "

Prof Froguel uzavírá:

"Budoucí výzkum je zapotrebí k tomu, abychom pochopili, zda zmena trávení skrobových potravin muze nebo nemusí zmenit schopnost cloveka schudnout nebo zabránit tomu, aby se clovek stal obezitou. Máme také zájem o to, zda existuje souvislost mezi touto genetickou variací a rizikem lidí jiné metabolické poruchy, jako je diabetes, protoze lidé s nízkým poctem kopií genu slinné amylázy mohou být také nesnásenlivá glukózou. "

Dalsí nedávné studie rovnez resily genetické slozky obezity. Zdravotní novinky dnes hlásené na studii vedcu z University of Leicester ve Velké Británii, kterí zkoumali vazbu mezi methylací genu HIF3A a zmenami hmotnosti.

Kmenové nádory pankreatu - nová milimodální lécba

Podle studie publikované v listopadovém císle Cell Stem Cell, predního svetového casopisu ve výzkumu kmenových bunek, prof. Christopher Heeschen a jeho tým z programu klinického výzkumu ve Spanelském národním výzkumném stredisku pro výzkum rakoviny (CNIO) úspesne nasli novou lécbu pro kmenové bunky rakoviny pankreatu jako prícinu nicivé nemoci.

(Health)

Atypické riziko zlomeniny stehenní kosti spojené s pouzitím bisfosfonátu

Ve studii, kterou publikovala Online First od Archivu interního lékarství JAMA, Dr. Raphael PH Meier a jeho tým ze Zenevských univerzitních nemocnic a Lékarské fakulty ve Svýcarsku prohlasují: "Soucasné dukazy naznacují, ze existuje souvislost mezi lécbou bisfosfonáty a atypickými zlomeninami stehenní kosti , ale rozsah tohoto rizika zustává nejasný.

(Health)