Genetická aktivita se lisí podle období, zjistuje studie
Premýsleli jste nekdy, proc se v zimních mesících zhorsují zdravotní stavy, jako je artritida? Muzete to dát do chladnejsího pocasí, ale nová studie zjistí, ze to muze být skutecne az na sezónní zmeny v genové exprese.
Výzkumníci zjistili, ze aktivita témer jedné ctvrti nasich genu se mení podle sezón.
Vedené výzkumnými pracovníky z University of Cambridge ve Velké Británii, studie odhaluje, ze cinnost témer jedné ctvrti nasich genu se lisí v závislosti na sezóne - nekterí jsou v zimních mesících aktivnejsí, jiní jsou lépe aktivní v léte.
Navíc vedci zjistili, ze sezónnost ovlivnuje slození imunitních bunek v krvi a tukové tkáni nebo tuku.
Studie byla nedávno zverejnena v casopise Prírodní komunikace.
Autor studie Prof. John Todd, reditel laboratore JDRF / Wellcome Trust Diabetes and Inflammation Laboratory v Cambridgeském institutu pro lékarské výzkumy na univerzite v Cambridge, a kolegové ríkají, ze jejich zjistení mohou vysvetlit, proc se nekteré podmínky zhorsují v zimních mesících a mohou mít významné dusledky pro lécení techto stavu.
Úrovne genu spojených s kardiovaskulárními, autoimunitními chorobami vyssí v zime
Aby dospeli k záveru, prof. Todd a kolegové analyzovali slození bunek a expresi genu ve vzorcích krve a tukové tkáne od více nez 16 000 lidí zijících v zemích na severním a jizním polokouli, vcetne Spojeného království, Islandu, USA, Austrálie a Gambii.
Výzkumníci zjistili, ze z 22 822 genu identifikovaných ze vzorku se aktivita 5 136 lisí v závislosti na case roku, kdy byly odebrány vzorky.
Navíc zjistili, ze typy imunitních bunek nalezené v krvi a tukové tkáni se také lisily v závislosti na tom, zda byly vzorky shromázdeny v zimních nebo letních mesících.
Ve vzorcích odebraných behem evropské zimy napríklad tým identifikoval vyssí hladiny genu spojených s kardiovaskulárními a autoimunitními chorobami v krvi. Vedci tvrdí, ze to muze vysvetlit, proc kardiovaskulární stavy a autoimunitní onemocnení - jako je diabetes typu 1 a roztrousená skleróza - jsou v zime castejsí.
"Jedná se o opravdu prekvapivý - a serendipitous - objev, protoze se týká toho, jak identifikujeme a charakterizujeme úcinky genu citlivosti na diabetes 1. typu," ríká autor studie Prof. Todd a dodává:
"V nekterých ohledech je to zrejmé - pomáhá vysvetlit, proc tolik nemocí, od srdecních onemocnení az po dusevní nemoci, je v zimních mesících mnohem horsí - ale nikdo nehodlal zjistit, do jaké míry to skutecne doslo. jako je cukrovka typu 1, a dokonce i to, jak plánujeme nase výzkumné studie, by mohlo být hluboké. "
Vedci zjistili sezónní rozdíly v genové expresi a slození bunek ve vsech studovaných populacích a identifikovaly protichudné vzorce mezi temi, kterí zijí na severním a jizním polokouli.
Islandstí obyvatelé vsak vykazovali mnohem slabsí sezónní vzory. Tým ríká, ze to lze vysvetlit témer 24 hodinami denního svetla v léte a 24 hodin temnoty v zime, které se vyskytují na Islandu.
Závery také odhalily nárust imunitních bunek v krvi u lidí z Gambie, které korelovaly s období destu od cervna do ríjna - období, kdy je prevalence malárie a dalsích infekcních onemocnení.
"Víme, ze lidé se prizpusobují menícím se prostredím," ríká autor studie Dr. Chris Wallace, také z laboratore JDRF / Wellcome Trust Diabetes and Inflammation Laboratory. "Nás dokument naznacuje, ze lidský imunitní systém se prizpusobuje tak, aby vykazoval ruzné sezónní zmeny v rovníkových oblastech s méne zretelnými obdobími ve srovnání s regiony ve vyssích a nizsích zemepisných sírkách s výraznejsími rozdíly mezi zimou a sezonou."
Potenciální dusledky pro lécbu a prevenci nemocí
Zvláste jeden gen, který zaujal týmový zájem, byl ARNTL - gen, který byl spojen s potlacením zánetu u mysí.
Bylo zjisteno, ze ARNTL je v zime méne aktivní, avsak lépe aktivní v léte. Predpokládají hypotézu, ze pokud tento gen potlacuje zánet u lidí, lidé v severní polokouli by meli v zime zazít vyssí úrovne zánetu.
Jako takový tým ríká, ze v zime by jedinci s onemocnením spojeným s zánetem dosáhli "prahu", kdy se príznaky zhorsí mnohem dríve, a naznacují, ze léky, které se zamerují na prícinu zánetu, by mohly v zimních mesících vést k úcinnejsí lécbe .
Výzkumníci také zjistili, ze nekteré geny spojené s reakcí na ockování byly v zime aktivnejsí, coz naznacuje, ze jednotlivci mohou tezit více z vakcín, pokud jsou podávány v zime, kdy je imunitní systém pripraven reagovat.
Zatímco tým není schopen vysvetlit, co rídí sezónní rozdíly v genové expresi a slození bunek, predpokládají, ze to muze být az na rozdíly v vystavení dennímu svetlu a teplote naseho prostredí.
Profok. Todd ríká: "Je snad pochopitelné, ze lidé chtejí vyrazit na nejaké" zimní slunce ", aby zlepsili své zdraví a pohodu."
V komentári k nálezum týmu prof. Mike Turner, vedoucí oddelení infekce a imunobiologie ve Wellcome Trust, tvrdí, ze studie "poskytuje skutecné dukazy" podporující lidovou predstavu, ze v letních mesících jsme zdravejsí. On pridává:
"Sezónní variace v tomto rozsahu jsou fascinujícím nálezem - aktivita mnoha nasich genu, stejne jako slození krve a tukové tkáne se lisí v závislosti na rocních obdobích.Ackoli jsme stále nejasní o mechanismu, který upravuje tuto variaci, jeden mozný výsledek je, ze lécba nekterých onemocnení muze být úcinnejsí, pokud bude prizpusobena rocním obdobím. "
Detská akademická výkonnost byla predpovezena rozetou a plastovým sálkem
Budoucí akademický výkon batole muze být predvídán jednoduchým testem zahrnujícím hrozienku a plastový pohár. To je záver nové studie vedené výzkumnými pracovníky britské University of Warwick. Vedci zjistili, ze jednoduchý rozinky muze predpovedet akademické schopnosti batolech ve veku 8 let.
Protinádorové vlastnosti léku proti cukrovce "by mely být prehodnoceny"
Mnoho klinických studií se zamerilo na pouzití metforminu - lécivého prípravku jiz uzívaného k lécbe diabetu - jako zpusob potlacení rustu nádoru v rakovine aktivací molekuly nazývané AMP-aktivovanou protein kinázou. Nový výzkum vsak naznacuje, ze aktivace této molekuly muze skutecne podporit rust nádoru.