Zaludecní bypass resí diabetes, kardiovaskulární, zdravotní rizika

V prumeru sest let poté, co podstoupili operaci bypassu zaludku, tezce obézní pacienti nejenom ztratili hodne váhy, ale také vykazovali castou remisi a nizsí výskyt diabetu 2. typu a nizsí míry vysokého krevního tlaku, abnormálního cholesterolu a dalsích kardiovaskulárních rizikových faktoru ve srovnání s kontrolní skupinou podobných pacientu, kterí nemeli operaci.
Toto byly závery a JAMA studie publikovaná 19. zárí, vedená výzkumnými pracovníky z University of Utah Medical School v Salt Lake City v USA.
Autori a expertní psaní v samostatném komentári ríkají, ze zjistení jsou dulezitá, protoze ukazují, ze obezita má trvalý zdravotní prínos.

Extrémní obezita stoupá rychleji v USA

Kdyz uz mluvíme o jejich práci na JAMA mediální instruktáz vedoucího autora Teda D. Adamsa ze skoly a rovnez Intermountain Healthcare ve meste Salt Lake City uvedla, ze míra extrémní obezity stoupá v USA rychleji nez rychlost mírné obezity.
Bohuzel, resení extrémní obezity se zmenami v zivotním stylu dlouhodobe nefunguje velmi dobre u obézních pacientu a ani nepotrebuje farmakoterapii.
To zanechává chirurgii jako jediný úcinný zpusob, jak pomoci tezce obézním lidem udrzet hubnutí, ríká Adams. Ale jak on a jeho kolegové poznamenali v pozadí své práce:
"U této vysoce rizikové populace je vsak pocet studií o dlouhodobé ztráte hmotnosti po bariatrické operaci omezen a obecne má neúplné sledování."

Studie

Pro jejich studium zkoumali Adams a kolegové spojení mezi chirurgickým zákrokem Roux-en-Y (GYR) a úbytkem telesné hmotnosti, cukrovkou 2. typu a dalsími zdravotními riziky, 6 let po operaci.
Úcastníci byli 1 156 tezce obézních lidí ve veku od 18 do 72 let. Závazná obezita je definována jako index telesné hmotnosti (BMI) 35 let a více. BMI osoby je jejich váha v kilogramech delená ctvercem jejich výsky v metrech. 82% úcastníku bylo zeny a prumerný index BMI cinil 46.
Úcastníci byli ve trech skupinách (jedna intervencní skupina a dve kontrolní skupiny): 418, kterí vyhledávali a dostávali RYGB operaci, 417 kterí ji vyhledávali, ale nedostali (Adams uvedl, ze hlavním duvodem bylo nedostatecné pojistení) a 321 kterí byli náhodne vybráni z populacního vzorku.

Výsledky

Výsledky ukázaly, ze prumerná neocistená hmotnostní ztráta v chirurgické skupine byla 27,7% od zacátku studie do 6 roku, zatímco ve stejném období získala kontrolní skupina 1 (ti, kterí hledali, ale nemeli operaci) prumernou 0,2% hmotnosti a kontrolní skupina 2 (náhodný vzorek populace) nezískala nebo zhubla.
Autori písí:
"U 2 let 99% pacientu s chirurgickým zákrokem udrzelo více nez 10% snízení telesné hmotnosti oproti výchozím hodnotám a 94% udrzelo více nez 20% snízení hmotnosti", plus:
"U 6 let 96% pacientu s chirurgickým zákrokem udrzelo více nez 10% úbytku hmotnosti oproti výchozím hodnotám a 76% udrzelo více nez 20% snízení hmotnosti."
Stejne jako utrpená ztráta hmotnosti, operacní skupina vykazovala príznivé zlepsení v dalsích ukazatelích.
Míry remisí u diabetiku typu 2 v prubehu 6 let byly významne vyssí v chirurgické skupine nez u kazdé ze dvou kontrolních skupin: 62% ve srovnání s 8% u kontrolní skupiny 1 a 6% u kontrolní skupiny 2.
Incidence diabetu 2. typu byla také významne nizsí v operacní skupine: 2% oproti 17% a 15% u kontrolních skupin 1 a 2.
Tento príznivý vzorec se odrazil i v dalsích zdravotních opatreních, napríklad vysoký krevní tlak, nízký HDL-C ("dobrý" cholesterol), vysoký LDL-C ("spatný" cholesterol) a vysoké triglyceridy byly vyssí v chirurgické skupine nez ve dvou kontrolních skupinách , pricemz zvýsená hodnota vysokého krevního tlaku a nízké hladiny HDL-C jsou zvláste významné.
Autori poznamenávají, ze zlepsování profilu metabolických a kardiovaskulárních rizik bylo udrzováno v chirurgické skupine po dobu 6 let, zatímco:
"Naopak, kardiovaskulární a metabolický stav úcastníku tezce obézních kontrol se obecne zhorsoval behem 6letého období."

Význam nálezu

"Tato zjistení jsou dulezitá vzhledem k rychlému nárustu celkového poctu bariatrických chirurgických výkonu provádených ve Spojených státech a na celém svete a mohou mít významné dusledky pro predpokládané 31 miliony amerických pacientu, kterí splnují kritéria pro bariatrickou chirurgii," uzavírají autori.
V doprovodném úvodníku Anita P. Courcoulasová, bariatrická a vseobecná chirurgka z University of Pittsburgh Medical Center, komentuje, ze dulezitým rysem studie je skutecnost, ze ackoli úbytek hmotnosti se v chirurgické skupine zhorsil v letech 2 az 6, kontrola zdravotní rizika zustala "velmi dobrá".
"Tato zjistení jsou dulezitá, protoze v RYGB kohorte a kontrolní skupine s témer úplným sledováním po 6 letech vykazují, ze ztráta hmotnosti a související zdravotní prínosy po RYGB jsou trvanlivé," píse Courcoulas.
"Míra úmrtnosti v této studii byla prílis malá, aby mohla statisticky vyhodnotit, ale slouzí jako pripomínka neobvyklého, ale dulezitého výsledku, který vyzaduje objektivní monitorování," dodává.
Granty z Národních ústavu zdravotnictví / Národní ústav pro diabetes a onemocnení trávicího ústrojí a ledvin a Národní centrum výzkumných zdroju pomohly financovat studium.
Napsal Catharine Paddock PhD