Zmeny chuze mohou signalizovat kognitivní pokles, pretízení Alzheimerovy choroby

Zmeny v chuzi, jako je pomalejsí chuze nebo více variabilní krok a rytmus, mohou být casnými známkami mentálních poruch, které se mohou vyvinout na Alzheimerovu chorobu dríve, nez se takové zmeny mohou projevit na neuropsychologických testech, uvedli výzkumníci na konferenci tohoto týdne. Navrhují, ze diagnostika zmen v chuzi muze varovat lékare, aby zacali testovat k poklesu kognitivních funkcí.
Soubor studií prezentovaných na Mezinárodní konferenci Alzheimerova sdruzení (AAIC), která se koná do 19. cervence ve Vancouveru v Kanade, je první, která spojuje fyzické zmeny této nemoci. Výzkumníci naznacují, ze zmeny v modelu chuze mohou zacít ukazovat jeste predtím, nez se objeví kognitivní poruchy.

Analýza chuze by mohla být levnou cestou k detekci casných znaku

William Thies, hlavní lékar a vedecký dustojník Alzheimerovy asociace, rekl tisku, ze kdyz se generace baby boomeru blízí veku s vyssím rizikem demence a Alzheimerovy choroby, musí lékari stále více uvedomovat casné známky.
"Tyto studie naznacují, ze sledování a merení zmen chuze muze být cenným nástrojem pro signalizaci potreby dalsího kognitivního hodnocení," rekl Thies.
"Pro zaneprázdnené lékare, kterí mají omezenou dobu se svými pacienty, je sledování zhorsení a dalsích zmen v chuzi cloveka ideální, protoze nevyzaduje zádnou drahou technologii nebo hodne casu k posouzení. Je relativne jednoduché a prímocaré," pridal.
Spojení zmen chuze s kognitivním postizením není nové, ale az do techto studií nebylo jasné, jaké charakteristiky chuze (napr. Rychlost, rytmus nebo kadence, délka kroku) mohou být spojeny s budoucím kognitivním poklesem.

Chod Kadence, rychlost a amplituda

V jednom ze studií Rodolfo Savica a kolegové z Mayo Clinic Study of Aging (MCSA) v USA zaznamenali vzorky chuze více nez 1300 lidí na dvou ruzných návstevách, priblizne 15 mesícu od sebe.

Behem techto návstev úcastníci podstoupili také radu neurologických a neuropsychologických testu, které posoudily ctyri oblasti dusevního fungování: pamet, výkon, jazyk a vizuální pohodu. 158 úcastníku bylo diagnostikováno s MCI (mírné kognitivní poskození) a 11 s demencí.
Kdyz výzkumníci analyzovali zmeny ve vzorcích úcastníku pomocí nástroje GAITRite, který byl zalozen na pocítaci, zjistili, ze se jedná o uzivatele nizsí kadence, rychlost a amplituda délky kroku vykazovaly vetsí pokles v celkovém poznáním, pametí a výkonné funkci:
"Videli jsme souvislost mezi snízenou rychlostí chuze, kadencí a délkou kroku a globálním a doméne specifickým kognitivním poklesem v nasí populaci," ríká Savica.
"Tyto výsledky podporují moznou úlohu zmen chuze jako predcasného prediktora kognitivních poruch," dodal.

Stride rychlost a variabilita

Dalsí studie provedená ve Svýcarsku, která analyzovala merítka charakteristiky chuze, také navrhla Rychlost kroku a variabilita mohou sledovat kognitivní poruchy.
Stephanie A Bridenbaugh z centra pro mobilitu v Basileji a kolegové následovali více nez 1150 ambulantu prumerného veku 77 let, kterí navstevovali Basilejskou pametní kliniku a Basilejské centrum mobility, plus skupinu kognitivne zdravých dobrovolníku, kterí se zúcastnili kohortové studie v Basileji, od roku 2007 do roku 2011.

Úcastníci absolvovali analýzu chuze po 10 metrech dlouhé elektronické ceste, která mela témer 30 000 vzájemne propojených tlakových senzoru. Provedli tri typy chuze: jeden jediný a dva duální.
V jediném úkolu pro chuzi bylo jediné, co bylo treba udelat, jen bezet normálne na elektronické trati. V jednom dvojím úkolu chodili normálne, ale také pocítali hlasite dozadu a v druhém chodili normálne a volali jména zvírat, která jim byla ukázána.
K analýze dat vedci dali úcastníky do skupin podle diagnózy: kognitivne zdravá, mírná kognitivní porucha (MCI) a Alzheimerova demencia (mírná, stredne závazná a závazná).
Zjistili, ze chuze úcastníku se zpomaluje a snizuje jejich kognitivní funkce. U vsech skupin byla rychlost chuze behem dvojitých úloh pomalejsí nez u normálního jednotlivého úkolu.
Bridenbaugh rekl: "Ti s Alzheimerovou demencí chodili pomaleji nez pacienti s MCI, kterí postupovali pomaleji nez ti, kterí byli kognitivne zdraví."
"Analýza chuze nenahradí komplexní neuropsychologické hodnocení k diagnostice kognitivního stavu pacienta. Analýza chuze se vsak muze ukázat jako dulezitý nástroj pro diagnostiku a záznam úcinku lécby nebo progrese onemocnení, "dodala.

Dalsí nálezy z Nizozemska, USA a Japonska

Dalsí studie zjistily výzkumníci z Erasmus Medical Center v Rotterdamu v Nizozemsku nekteré kognitivní funkce byly spojeny pouze s urcitými aspekty chuze. Napríklad rychlost zpracování informací byla spojena s rytmem chuze, výkonná funkce byla spojena s tempem a variabilitou, zatímco pamet nebyla spojena s zádným konkrétním aspektem chuze. Jejich výzkum zahrnoval více nez 1 200 osob starsích 48 let, kterí se úcastnili Rotterdamské studie.
Ve studii ze Spojených státu to výzkumníci zjistili prubezné sledování v domácnosti muze být presnejsím zpusobem posuzování chuze nez u jednotlivých testu. Lisa Silbertová z Oregonské zdravotní a vedecké univerzity v Portlandu pracovala s 19 dobrovolníky bez demence a zjistila, ze rychlost pri chuzi, která se provádí v jediném casovém bode, muze nadhodnocovat chuzi u starsích lidí.
"Nase data naznacují, ze nepretrzité monitorování v domácnosti muze poskytnout presnejsí odrázení rychlosti chuze a muze být citlivejsí pri zjistování motorických zmen spojených s budoucím kognitivním poklesem," rekl Silbert.
Výzkumníci na univerzite Tohoku Graduate School of Medicine, Sendai, Japonsko, zjistili rychlost chuze výrazne klesla, protoze závaznost demence stoupala. Ve své studii, která zahrnovala 525 lidí zijících v komunite ve veku 75 let a starsích v Japonsku, také merili atrofii mozku pomocí MRI a zjistili, atrofie entorinální kury, oblast, která slouzí jako rozbocovac v rozsírené síti pro pamet a navigaci, byla významne spojena s rychlostí chuze.
Napsal Catharine Paddock PhD