Fukushima Radiace Fallout vetsí nez oficiálne hláseno

Dve zprávy zverejnené v tomto mesíci, z nichz jeden se zameruje na námorní a druhý na atmosférický dopad, zjistí, ze dopad zárení na jadernou elektrárnu Fukushima Daiichi po breznovém zemetresení a tsunami je vetsí nez ta, kterou hlásila japonská vláda a elektrárenská spolecnost. Jeden výzkumník v nekterých ohledech ríká, ze katastrofa je nejvýznamnejsí jaderná událost od Cernobylu pred 25 lety.

Morské dopady

V aktualizaci výzkumu provedeného od poslední zprávy v cervenci francouzský jaderný monitor, Institut pro radiologickou ochranu a jadernou bezpecnost (IRSN), ve stredu prohlásil, ze mnozství cesia 137, které uniklo do Pacifiku z rozbité elektrárny, bylo "nejvetsí jediná kontaminace umelými radionuklidy more, jaké kdy bylo videt".
Jejich nové hodnocení ukazuje, ze mnozství cesia 137, které po katastrofe proniklo do Tichého oceánu, bylo pravdepodobne témer tricetinásobkem cástky stanovené Tokijskou energetickou spolecností v kvetnu, uvádí Mainichi Japan.
IRSN odhaduje, ze mnozství cézia 137, které proudilo do more z elektrárny od 21. brezna do poloviny cervence, dosáhlo 27 peta (10 k výkonu 15) becquerelu. Uvádejí také, ze 82% této kontaminace dosáhlo more do 8. dubna. (1 Becquerel je jeden radioaktivní rozpad za sekundu).
Nicméne v prehledu o tisku také uvedli, ze v souladu s predchozími hodnoceními díky umístení rostliny oceánské proudy mají masivne zredené hladiny radioaktivního izotopu a presunuly kontaminované vody do Tichého oceánu, takze od Na podzim 2011 bude hrozba morského zivota jen málo, s výjimkou pobrezních druhu.
Aby to bylo v kontextu, uvedli, ze pro Pacifik obecne hladiny brzy dosáhnou kolem 0,004 becquerelu na litr, coz je priblizne dvojnásobek koncentrace namerené pri atmosférických jaderných zkouskách v sedesátých letech.
Byla také zjistena vysoká hladina radioaktivního jodu, ale vzhledem k tomu, ze má polovicní zivot jen pres týden, do konce kvetna brzy dosáhla nedotknutelných hladin.

Cézium se rozpadá mnohem pomaleji nez jód: polocas jeho rozpadu je 30 let (radioaktivní polocas je cas, který vyzaduje polovinu radioaktivní verze nebo izotopu prvku, který se má premenit na neradioaktivní izotop). A to je zdravotní problém: muze zvýsit riziko rakoviny.
Morské druhy, které jsou nejvíce citlivé na znecistení cesiem, jsou ryby s hlubokou vodou, ryby na vrcholu morského potravinového retezce a "filtrování" druhu, jako jsou mekkýsi, uvedla zpráva IRSN.
IRSN uvedl, ze je dulezité sledovat situaci i nadále, a ze zde muze být významné znecistení morské vody v blízkosti rostliny kvuli odtoku destové vody ze zeme.

Atmosférický dopad

Výzkum pod vedením norského institutu pro letecký výzkum (NILU) se zameruje na emise radioaktivního vzácného xenonu 133 a cézia 137 navázaného na aerosol z katastrofy Fukushima Daiichi. Studie je zverejnena online pro otevrené peer review v Atmosférická chemie a fyzika casopis.
Tiskové prohlásení NILU uvádí, ze výzkumníci dospeli k jejich odhadum tím, ze spojili velký soubor údaju z Japonska a celého sveta s modely, které vypocítají atmosférickou dopravu spolu s informacemi a "rozumnými priblízeními radionuklidových zásob a havárií" z elektrárny.
Hlavní vedoucí Dr. Andreas Stohl, vedecký pracovník NILU, rekl:

"Nase výpocty jsou zalozeny na zhruba 1000 mereních koncentrací a ukládání aktivit provádených v Japonsku, USA a Evrope, coz je zatím nejrozsáhlejsí setrení, které je nepochybné, ze havárie Fukushima je alespon z hlediska izotopu xenon 133 a cesium 137, nejvýznamnejsí událost po katastrofe v Cernobylu pred 25 lety ".
Pro xenon 133 výzkumníci odhadují, ze katastrofa vypustila do atmosféry 16 700 peta becquerelu: "nejvetsí uvolnení civilního uslechtilého plynu v historii", asi dva a pulkrát vetsí nez Cernobyl, tvrdí tiskové prohlásení NILU.
Vedci tvrdí, ze existují silné dukazy o tom, ze emise zacaly brzy ráno 11. brezna, hned po velkém zemetresení.
Xenon 133 není zdravotní problém jako takový, jelikoz jej nebudeme pohlcovat ani ho inhalovat, ale je dobrým ukazatelem pro pochopení velikosti události, vysvetlují.
Cesium 137 je vsak zdravotní problém kvuli jeho fyzikálním vlastnostem a dlouhému polocasu.
Výkaz NILU ríká, ze Stohl a jeho kolegové zjistili, ze emise izotopu zacaly dríve a skoncily pozdeji, nez vetsina ostatních studií predpokládala.
Odhadují celkové uvolnení do zivotního prostredí jako 36 peta becquerelu, coz je asi 42% mnozství, které bylo vypusteno pri havárii v Cernobylu.
19% cesia spadalo na pudu v ??Japonsku a asi 80% se dostalo do more, tvrdí prohlásení NILU.
Stohl rekl agenture Nature News, ze si myslí, ze velký rozdíl mezi jejich odhady a údaji vydanými japonskou vládou pravdepodobne vyplývá z rozdílu v zdrojích dat. Japonská vláda se spoléhala predevsím na monitorovací stanice v Japonsku, které nikdy nevidely velké mnozství zárení, které bylo vypusteno do more a nakonec se dostalo do Severní Ameriky a Evropy.
Tam byl také verejný tlak dostat císla rychle, a Stohl rekl, ze má nejaké soucit s japonskými úredníky.
A varuje, ze model, který on a jeho kolegové postavili, není zdaleka dokonalý. Nekolik spolehlivých opatrení bylo k dispozici hned po katastrofe a nekteré monitorovací stanice byly prílis znecisteny, aby byly povazovány za spolehlivé zdroje dat.
Také nikdo opravdu neví, co se opravdu stalo uvnitr reaktoru, coz je dulezité pro presné pochopení toho, co vyzarovalo.
"Pokud se podíváte na odhady pro Cernobyl, po 25 letech máte stále velkou nejistotu," rekl Stohl Nature News.
Napsal Catharine Paddock PhD