Ovoce a zelenina "5 den" poradenství podporeno novými nálezy

Velká svédská studie nalezla souvislost mezi spotrebou a zivotností ovoce a zeleniny. Lidé, kterí jedli méne nez doporucené porce ovoce a zeleniny "5 za den", nemely náladu zít tak dlouho, jako lidé, kterí jedli 5 porcí denne nebo více, ríkají vedci.

Alicia Wolková, profesorka nutricní epidemiologie u Karolínského institutu ve Stockholmu, a kolegové, zjistili, ze nemá dalsí prínos, pokud jde o více let zivota, pri konzumaci více nez 5 denne.

O svých zjisteních písou v srpnovém tisku American Journal of Clinical Nutrition.

Ve svých základních informacích autori vysvetlují, ze nemnoho velkých studií se zabývalo vazbou mezi konzumací ovoce a zeleniny a zivotností (na rozdíl od mnoha, kterí zkoumali vazby se zdravím a nemocemi).

A kde se studie zabývala zivotními vazbami na príjem ovoce a zeleniny, výsledky jsou ponekud nekonzistentní.

Pro jejich studium se zabýval vztahem mezi ruznými mnozstvími denní konzumace ovoce a zeleniny a casem a mírou úmrtí u velké populace 71 706 svédských muzu a zen, kterí vyplnili dotazníky o jejich príjmu potravy jako úcastníci svédské mamografické kohorty a Kohorta svédských muzu.

Velká 13letá studie

Úcastníci, kterí byli sledováni po dobu 13 let, byli ve veku od 45 do 83 let a priblizne polovina byla muzi. Behem sledování zemrelo tesne pod 11 500 muzu a zen.

Kdyz analyzovali výsledky, vedci to zjistili jíst méne nez 5 porcí ovoce a zeleniny denne bylo postupne spojeno s kratsí zivotností a vyssí mírou úmrtí u muzu a zen ve srovnání s temi, kterí jedli 5 nebo více denne.

Takze méne ovoce a zeleniny, které jedli pod prahem 5 dní, cím kratsí je jejich zivot.

Ti, kterí ríkali, ze nikdy nejívali ovoce a zeleninu, meli zivoty v prumeru o 3 roky a byly o 53% pravdepodobnejsí, ze zemrou behem sledování, ve srovnání s temi, kterí ríkali, ze jedli 5 porcí denne nebo více.

Studie nebyla navrzena tak, aby hledala prícinu a následky, takze nemuze s jistotou ríci, ze konzumace ovoce a zeleniny skutecne zvysuje zivotnost. Prícinou mohou být jiné faktory, které se lisí mezi temi, kterí jedli ovoce a zeleninu, a temi, kterí to neudeli.

Úcastníci, kterí ríkali, ze jedli méne ovoce a zeleniny, bývali fajcici, kterí mají méne let vzdelávání a vetsí jedlíci z cerveného masa, mlécné výrobky s vysokým obsahem tuku, obcerstvení a sladkosti.

Naproti tomu ti, kterí jedli hodne ovoce a zeleniny, mely tendenci spotrebovávat více kalorií, ríká Wolk ve zpráve o studii spolecnosti Reuters Health.

Nicméne, kdyz tým prizpusobil výsledky tak, aby zohlednoval mozné dusledky pohlaví, indexu telesné hmotnosti (BMI), cvicení, alkoholu a kourení, výsledky se nemení.

Kdyz se podívali na ovoce a zeleninu samostatne, nasli Wolk a kolegové ti, kterí nikdy jedli ovoce, zili v prumeru o 19 mesícu méne nez ti, kterí jedli jednu cást ovoce denne.

A ti, kterí ríkali, ze snedli tri porce zeleniny denne, zili o 32 mesícu déle nez ti, kterí ríkali, ze nikdy nejí zeleninu.

Wolk ríká, ze vetsina odborníku má tendenci diskutovat o úcinku kombinace ovoce a zeleniny, ale rekla Reuters zdraví, ze kdyz mluví s laiky, ríká "jíst zeleninu víc nez ovoce, ale jíst obojí".

Ovoce a zelenina se lisí podle vitamínu, které obsahují, a zelenina má tendenci mít nizsí obsah kalorií, ríká Wolk.

Svetová zdravotnická organizace (WHO) doporucuje minimálne 400 g ovoce a zeleniny denne pro dospelé.

Ve Velké Británii, kde pruzkum verejného mínení v roce 2012 naznacuje, ze pouze jeden z peti Britu konzumuje doporucené "5 za den" zdravotnické orgány povzbuzují lidi, aby si pomysleli na své 400 g denne ovoce a zeleniny v 5 porcích po 80 g. Jednalo by se napr. O pul cerstvého grapefruitu, dva susené fíky, osm kvetu kvetáku, tri loupané lzíce zapecené fazole a jablko.

Napsal Catharine Paddock PhD