cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



"Prátelské viry" jsou prospesné pro zdravé strevo jako "prátelské bakterie"

Vedci verí, ze nasli první silnou indikaci, ze streva je prirozeným domovem viru, které jsou uzitecné jako "prátelské bakterie" pri udrzování zdraví a udrzování infekce v zálivu.
Tým mikrobiologu odhaluje silné dukazy, ze streva má virom "prátelských viru", který hraje podobnou roli jako mikrobiom "prátelských bakterií" pri udrzování zdraví.

Lidské telo nese tisíce druhu bakterií - kolektivne známých jako "mikrobiom" -, o kterých víme, ze jsou pro zdraví dulezité. Nejvyssí rozmanitost a koncentrace techto látek se vyskytují v gastrointestinálním traktu nebo ve streve.

Ted v casopise Príroda, mikrobiologové v NYU Langone Medical Center, New York, NY, popisují, jak objevili na mysích dukazy o tom, co ríkají "virom" - a jak hraje roli v crevném stavu podobném mikrobiálnímu.

Behem dvou let se tým uskutecnil nekolik pokusu u mysí. Zjistili, ze infekce spolecným mysím norovirem (MNV) pomohla mysím vylécit strevní poskozená strevní zánet a obnovit imunitní systém strev poté, co byl jejich mikrobiom znicen antibiotiky.

Navíc výzkumníci také zjistili, ze MNV posílila schopnost imunitního systému mysí chránit pred poskozením tkání.

Predchozí studie naznacují, ze existuje "virome"

Predchozí studie nalezly genetické stopy ve streve, které naznacují, ze by mohla existovat taková vec jako virom. Ale nikdo nedorazil tak daleko, ze by ukázal, ze virom muze být prirozená vec a zda by to mohlo poskodit, pomoci nebo mít zádný vliv na hostitele.

Starsí výzkumný pracovník a profesor Ken Cadwell ríká, ze jejich studie poskytuje "presvedcivé" dukazy o tom, jak viry a bakterie prirozene spolupracují ve streve mysí.

Vedci jsou uz dávno znepokojeni tím, jak se lidé stále potopují viry a bakteriemi, aniz by se zhorsili.

"Nyní máme vedecké dukazy, ze ne kazdá virovou infekci je spatná, ale muze být skutecne prínosem pro zdraví, stejne jako víme, ze mnoho bakteriálních infekcí je dobré pro udrzení zdraví," vysvetluje profesor Cadwell.

Toto zjistení "polozí základy dalsího výzkumu o tom, jak virom podporuje imunitní systém, coz se pravdepodobne týká i cloveka," dodává.

Pro jejich studium pouzívaly mysi geneticky modifikované mysky, které byly náchylné k zánetlivému onemocnení strev (IBD) - kolektivní termín pro nemoci jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, které zahrnují zánet strev.

Zatímco presná prícina IBD není známa, vedci pricházejí k názoru, ze je výsledkem zmenených interakcí mezi mikroorganismem streva a jeho imunitním systémem - coz zpusobuje, ze imunitní systém napadá zdravou tkán.

V drívejsí práci nasel tým i indukci chronické infekce MNV u mysí, coz vedlo ke stejnému zánetlivému poskození jako chronická expozice bakteriím - coz naznacuje, ze oba typy infekcí mají podobný úcinek na imunitní systém.

V nové studii oni zvýsili IBD mysi ve sterilních podmínkách a postrádali normální mikrobiom - coz znamenalo, ze jejich streva a imunitní systém se nevyvíjel správne - a krmili je MNV.

IBD mysí má nedostatecne vyvinutý imunitní systém postrádající bílé krevní bunky známé jako T-bunky a B-bunky a jejich nedostatecne rozvinutá streva mela skrcené a tencí vily s mensím tkáním, nez je obvyklé mezi nimi. Villi jsou dlouhé, tenké, masité prsty, které vycnívají ze strevní steny a poskytují jim velkou plochu, kterou potrebuje, aby vstrebaly maximální mnozství zivin z trávených potravin.

Virus pomohl obnovit imunitní systém a strevní stenu

Po podání MNV mysím IBD vedci udrzovali ve sterilních podmínkách a nevystavovali je zádné jiné bakterie. Po dvou týdnech se u mysí projevilo mnohem zlepsené - témer obnovené na normální - imunitní systém a témer úplné obnovení strevní steny.

Dalsí testy ukázaly, ze MNV vede obnovu. Vedci nalezli dukaz zvýsené signalizace imunitního systému antivirovými interferonovými proteiny typu 1.

Tým opakoval podobný experiment s normálními mysí: krmili je MNV poté, co zlikvidovali mikrobiologii antibiotiky. Zjistili, ze pocet krevu T-bunek mysí se zdvojnásobil a vzorky strevní steny a krve ukázaly prítomnost protilátek proti B-bunkám.

Tým nyní plánuje opakovat tyto testy s jinými typy strevních viru a zjistit, zda jejich schopnost poskozovat nebo prospívat streve se lisí od cloveka k cloveku.

Prof. Cadwell naléhave vyzývá lidi, aby se na základe techto výsledku infikovali viry, mohli by vázne ublízit.

Národní instituce zdravotnictví a nekolik dalsích grantových orgánu tuto studii financovaly.

Nedávno v jiném clánku, Zdravotní novinky dnes hlásil, jak muze být metabolickým syndromem zabráneno zdravými strevními bakteriemi. Vedci, kterí písou v casopise Gastroenterologie vysvetlil, jak zmenený mikrobiom podporuje zánet, který vede k metabolickému syndromu.

Reprogramovat alfa bunky k potírání diabetu

Reprogramovat alfa bunky k potírání diabetu

Spíse nez snaha o reaktivování beta bunek produkujících inzulín, vedci tvrdí, ze preprogramování alfa bunek do beta bunek muze být lepsí cestou, jak se lécit s diabetem 2. typu. Vedci z Perelmanské lékarské fakulty Univerzity v Pensylvánii vysvetlili v casopise Journal of Clinical Investigation, ze se jim podarilo lécit lidské a mysí bunky slouceninami, které zmenily chromatin (bunecný jaderný materiál) v bunkách alfa tak, aby indukovali expresi genu beta bunek.

(Health)

Pro delsí zivotnost, cvicení 15 minut za den a strihové hodiny

Pro delsí zivotnost, cvicení 15 minut za den a strihové hodiny

Dve nové studie naznacují, ze by bylo snadnejsí zmenit riziko úmrtí lidí, nez si myslíme. Výzkumníci z Tchaj-wanu zjistili, ze pouhých 15 minut cvicení denne je dostacující k prodlouzení délky zivota, a to i pro osoby s kardiovaskulárními chorobami, zatímco výzkumníci v Austrálii zjistili, ze dlouhá doba strávená sledováním televize muze zkrátit zivotnost.

(Health)