cs.3b-international.com
Pro delsí zivotnost, cvicení 15 minut za den a strihové hodiny
Dve nové studie naznacují, ze by bylo snadnejsí zmenit riziko úmrtí lidí, nez si myslíme. Výzkumníci z Tchaj-wanu zjistili, ze pouhých 15 minut cvicení denne je dostacující k prodlouzení délky zivota, a to i pro osoby s kardiovaskulárními chorobami, zatímco výzkumníci v Austrálii zjistili, ze dlouhá doba strávená sledováním televize muze zkrátit zivotnost.
Obe studie jsou zverejneny online tento týden, první v roce 2008 Lancet, druhá v Britský casopis sportovní medicíny.
Pro Lancet Chi-Pang Wen z Institutu vedy o populaci na tchajwanských Národních zdravotnických výzkumných ústavech a kolegové písí, ze prínosy fyzické aktivity, vcetne vazeb na delsí zivotnost, jsou dobre známy, ale o výsledcích cvicení méne známe nez doporucuje 150 minut týdne.
Prozkoumat to dále, zhodnotili výhody ruzných výkonu u více nez 400 000 lidí (priblizne pul muzu a poloviny zen) zijících na Tchaj-wanu, kterí prosli v letech 1996 az 2008 standardním lékarským screeningem.
V rámci screeningu úcastníci vyplnili dotazníky o cvicení, takze od svých odpovedí byli vedci schopni rozdelit je podle peti úrovní týdenního objemu cvicení: neaktivní, nízké, strední, vysoké a velmi vysoké.
V prumeru po dobu 8 let zaznamenali v kohorte úmrtí a vypocítali riziko úmrtí kazdé ze ctyr aktivních skupin ve srovnání s neaktivní skupinou a délku zivota kazdé skupiny.
Zjistili, ze ve srovnání s neaktivní skupinou mela skupina s nízkým objemem cvicení 14% snízené riziko úmrtí ze vsech duvodu (pomer rizik HR = 0,86, 95% interval spolehlivosti CI = 0,81 az 0,91) a jejich prumerná délka zivota byla o 3 roky delsí. Tato skupina vykonávala v prumeru 92 minut týdne (95% CI od 71 do 112 minut týdne) nebo 15 minut denne. (SD 1,8).
Pri uvedení do ostatních aktivních skupin zjistili, ze kazdých dalsích 15 minut cvicení denne nad 15 minut denne v skupine s nízkým objemem snízilo riziko úmrtí ze vsech prícin o dalsí 4% (95% CI od 2,5 do 7,0) , úmrtí na vsechny rakoviny o 1% (0,3-4,5).
Tyto výsledky byly aplikovány na vsechny vekové skupiny, a to jak pro muze, tak pro zeny, a pro úcastníky s rizikem kardiovaskulárních onemocnení.
Wen a jeho kolegové také zjistili, ze úcastníci neaktivní skupiny meli o 17% vyssí riziko úmrtí ve srovnání s úcastníky nízkokapacitní cvicební skupiny (HR 1,17, 95% CI 1,10 - 1,24).
V Britský casopis sportovní medicíny papír, výzkumníci v Austrálii zjistili, ze sledování televize nebo videa v prumeru sest hodin denne by mohlo zkrátit zivotnost cloveka o témer pet let.
Lennert Veerman z School of Population Health na univerzite v Queenslandu a kolegové vyuzili data z australské studie diabetes, obezity a zivotního stylu, národního observacního pruzkumu zalozeného na poctu obyvatel, který zacal v letech 1999-2000. Jednalo se o prurezový pruzkum australských dospelých ve veku od 25 let, který obsahoval informace o zvycích sledování televize.
Poté údaje porovnaly s údaji o národním obyvatelstvu a úmrtnosti Australské statistické kanceláre za rok 2008.
Pouzitím prístupu modelu "zivotní tabulka" modelovali vliv zmen prumerného poctu sledovaných sledovaných televizních kanálu na délku zivota pri narození: efektivní odhad, jak dlouho muze clovek ocekávat, ze bude zít v závislosti na tom, kolik hodin denne stráví sledováním televize.
Jejich výsledky ukázaly, ze v porovnání s lidmi, kterí se vubec nedívají na televizi, ti, kterí strávili v prumeru 6 hodin denne s TV, mohou ocekávat, ze jejich zivoty budou o 4,8 let kratsí.
Zjistili také, ze kazdá hodina sledování televize po 25 letech trvalo 22 minut z predpokladu zivota.
Vedci uvedli, ze tato zjistení naznacují, ze vliv sledování televizního casu na ztráty na zivote je srovnatelný s úcinkem jiných hlavních rizikových faktoru chronického onemocnení, jako je obezita a nedostatek cvicení.
Napsal Catharine Paddock PhD
Zenské vedce jsou nedostatecne zastoupeny
Zeny jsou ve srovnání s muzi nedostatecne zastoupeny, pokud jde o hlásení akademického výzkumu, podle analýzy vedcu na univerzite v Sheffieldu. Analýza ukázala, ze muzské recníky výrazne prevysovaly pocet zenských recníku na nejznámejsích setkáních evolucních biologu v Evrope - sest dvoutrocných kongresu Evropské spolecnosti pro evolucní biologii (ESEB).
Deti s autismem mají v mozku prílis mnoho synapsí
Nová studie provedená výzkumnými pracovníky z Columbia University Medical Center v New Yorku v NY zjistuje, ze deti a dospívající s autismem mají v mozku prílis mnoho synapsí, coz muze ovlivnit jejich mozkovou funkci. Dále se tým domnívá, ze muze být mozné snízit tuto nadmernou tvorbu synapsí s lékem, coz pripraví cestu pro novou strategii lécby autismu.
