Chripka testuje správne pri diagnostice chripky, spatné pri odvykání

Odborníci tvrdí, ze chripková sezóna v roce 2012 práve zacíná a prestoze je pozdejsí nez obvykle, ocekávají, ze zhruba 5 milionu lidí uzavre tezkou formu chripky, která bude vyzadovat 500 000 zivotu. Ti nejzranitelnejsí jsou malé deti a starsí dospelí.
Dulezitost rychlé diagnostiky a lécby chripky je zduraznena ve dvou výzkumných zprávách, které byly zverejneny brzy online Annals of Internal Medicine.
Získání správné diagnózy je nezbytné pro kontrolu infekce a lécbu pacientu u jedincu, kterí vykazují príznaky podobné chripce, jako jsou:

• Horecka
• Aches
• Zimnice
• Bolest krku
• Kasel
• Únava

Virové kultury jsou presné pri diagnostice chripky, muze vsak trvat az 10 dní, nez se dozvíte výsledky laboratorního testu. Novejsí testy, nazývané reverzní transkriptáza-polymerázová retezová reakce (RT-PCR), jsou významne rychlejsí nez virové kultury, prestoze vyzadují specializované vybavení a jsou znacne nákladné a rychlé diagnostické testy chripky (RIDT) jsou levné a snadno pouzitelné. o jejich presnosti.

V první studii se tým vedcu rozhodl zjistit, jak presne jsou RIDT diagnostikovány chripku u detí a dospelých, kterí vykazují príznaky podobné chripce. Tým zkoumal 159 publikovaných studií, ve kterých byly testovány testy RIDT na základe jednoho nebo dvou schválených referencních standardu.
Tým zjistil, ze ackoli RIDT byly presné pri diagnostice chripky, nebyly tak presné, kdyz to vyloucily. To znamená, ze jedinci, kterí dostali negativní výsledek, by vyzadovali sledování RT-PCR nebo kultury. Navíc tým zjistil, ze RIDT byly presnejsí pri detekci viru chripky A - coz je castejsí - nez viru chripky B a ze jejich citlivost byla u detí vyssí nez u dospelých o 13%.

Výsledky studie naznacují, ze RIDT by mely být zavedeny v klinické praxi, zejména pri lécbe pacientu s rizikem komplikací souvisejících s chripkou a detí.
Lékari se mohou rozhodnout zahájit antivirovou lécbu, pokud je chripka presne diagnostikována. Ve druhé studii vedci zkoumali 74 publikovaných pozorovacích studií s cílem urcit rizika a prínosy ctyr casto predepsaných antivirotik: zanamivir, rimantadin, amantadin a oseltamivir.

Výzkumníci zduraznují dukazy naznacující, ze lécba pacientu s antivirovými látkami do 48 hodin muze poskytnout vetsí uzitek nez pozdejsí lécba. Zjistili, ze inhalovaný zanamivir a perorální oseltamivir mohou poskytnout cistý prínos ve srovnání s osobami s diagnózou chripky, která nebyla lécena.
Ukázalo se, ze perorální oseltamivir snizuje délku komplikací a príznaku z chripky i úmrtnosti. Tým zjistil, ze oseltamivir v prumeru snizoval symptomy pacientu priblizne o 1 den ve srovnání s pacienty, kterí nebyli léceni. Navíc tým zjistil, ze inhalacní zanamivir muze zkrátit trvání chripky a snizovat príznaky a príznaky.
Napsal Grace Rattue