Pet hlavních psychiatrických poruch sdílí genetický vztah

Bylo zjisteno, ze pet bezných psychiatrických poruch - bipolární poruchy, porucha pozornosti - hyperaktivita (ADHD), autismus, závazná depresivní porucha a schizofrenie - mají stejné genetické rizikové faktory.
Konkrétne, dve varianty genu hrají roli v rovnováze vápníku v mozkových bunkách a jsou bezným faktorem v nekolika techto poruchách a mohou být cílem nových lécby.
Tato nová zjistení, publikovaná v Lancet, pocházejí z nejvetsí genetické studie, která analyzuje psychiatrické onemocnení, a mohla by napomoci k prípadné identifikaci techto poruch podle toho, co je zpusobuje, spíse nez jejich príznaky.
Jordan Smoller z Massachusetts General Hospital v Bostonu, jeden z vedoucích výzkumníku vysvetlil:

"Tato analýza poskytuje první genomový dukaz, ze jednotlivé a agregované molekulární genetické rizikové faktory jsou sdíleny mezi peti psychiatrickými onemocneními na pocátku detství nebo u dospelých, které jsou v klinické praxi povazovány za odlisné kategorie."

Ve snaze analyzovat potenciál bezných genetických markeru - nebo nukleotidových polymorfismu (SNP) - které by mohly ovlivnit náchylnost k peti poruchám, konsorcium psychiatrické genomiky (PGC) prezkoumalo genom 33 332 pacientu a 27 888 kontrolních subjektu evropského puvodu.
Nasli ctyri pozicích mutace genetických rizik, které mají významné a podobné asociace se vsemi peti nemocemi nebo poruchami - oblasti na chromozómech 3p21 a 10q24 a SNP ve dvou genech, které tvorí cásti kanálu, které rídí tok vápníku v mozkových bunkách.
Polygenní riziková skóre overují výsledky krízové poruchy, nejcasteji mezi poruchami nástupu dospelých osob: schizofrenií, závaznou depresivní poruchou a bipolární poruchou.
Podrobnejsí zkoumání to potvrdilo aktivita kalciového kanálu je významným faktorem pri vývoji vsech peti poruch.
Smoller rekl:

"Významný pokrok byl ucinen pri porozumení genetických rizikových faktoru, které jsou základem psychiatrických poruch." "Nase výsledky poskytují nové dukazy, které mohou v psychiatrii presahovat popisné syndromy a klasifikaci zalozené na základních prícinách. (DSM) a Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD). "

V propojené redakcní poznámce Alessandro Serretti a Chiara Fabbri z univerzity v Bologni v Itálii zmínily:

"tato studie by mohla prispet k budoucím nosografickým [klasifikacním] systémum, které by mohly být zalozeny nejen na statisticky stanovených klinických kategoriích, ale také na biologických patogenních faktorech, které jsou klícové pro identifikaci vhodných lécebných postupu."

Autori dospeli k záveru, ze s temito novými poznatky, psychiatrické nemoci nebo poruchy by mohly být v budoucnu predvídány a zabráneny genetikou.
Genetici zacali identifikovat genové varianty, které se vyskytují u nekolika psychiatrických poruch a / nebo nemocí. Vedci z detské nemocnice ve Philadelphii uvedli, ze nalezli 25 dalsích genových variant, které se vyskytly u nekterých lidí s poruchou autistického spektra.
Napsal Kelly Fitzgerald