cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



První umelá ruka, která je senzoricky vylepsená, umoznuje amputaci "cítit"

36-letý muz z Dánska se stal prvním amputovaným na svete, který se "cítil" v reálném case s umelou rukou se senzorickou podporou. Protéza je chirurgicky propojena s nervy v horní cásti paze, coz mu umoznuje manipulovat s objekty a okamzite cítit, co mají pocit.

Smyslový systém pripojený k umelé ruce vytvoril Silvestro Micera a kolegové z École polytechnique fédérale de Lausanne (EPFL) ve Svýcarsku a Sant'Anna School of Advanced Studies (SSSA) v Itálii.

V únoru lonského roku byl testován prototyp technologie, jehoz výsledky byly v casopise zverejneny Vedecká translacní medicína.

Aby vytvorili snímace v umelé ruce, která detekují informace od dotyku, vedci zmerili napetí v umelých slachách, které ovládají pohyb prstu. Toto merení se zmenilo na elektrický proud.

Vzhledem k tomu, ze centrální nervový systém není schopen porozumet tomuto elektrickému proudu, vedci pouzívali pocítacové algoritmy k tomu, aby zmenili elektrické signály na impuls, který lze pochopit smyslovými nervy.

Tyto nové impulsy byly pak preneseny pres dráty do ctyr elektrod, které byly chirurgicky implantovány do nervu v horní cásti ramena, címz vznikl pocit dotyku.


Dennis Aabo Sørensen (na snímku) je prvním amputovaným, který má schopnost "cítit" objekty pomocí umelé ruky se senzorickou podporou.
Obrazový obrázek: Lifehand 2 / Patrizia Tocci

"Smyslová zpetná vazba byla neuveritelná"

Dennis Aabo Sørensen ztratil svou levá ruka v ohrození ohne 9 let pred operací pro nový senzorický systém v nemocnici Gemelli v Ríme v lednu 2013.

Neurologista Paolo Maria Rossini vedl chirurgii, která vyzadovala implantaci "transneurálních" elektrod do ulnárních a stredních nervu Sørensenovy levé paze.

Sørensen pak podstoupil 19 dní predbezných testu, predtím, nez byla protetická rucka pripojena k elektrodám kazdý den po dobu jednoho týdne.

Vedci poznamenávají, ze elektrody - vytvorené Thomasem Stieglitzem a kolegy na Freiburgské univerzite v Nemecku - byly velmi tenké, coz znamená, ze velmi slabé signály by mohly být prenáseny prímo do nervového systému.

Vedci pripoustejí, ze se obávají, ze jelikoz nervy v Sørensenove pazi nebyly pouzívány za devet let, mohly by snízit citlivost.

Nicméne ze série laboratorních testu, které vyzadovaly, aby Sørensen nosil ocní záklopky a zátkové chránice sluchu pri uchopení ruzných predmetu za pouzití umelé ruky s durazem na senzory, vedci usoudili, ze výsledek operace je úspesný.

Sørensen dokázal odhalit sílu jeho uchopení na predmetech, stejne jako jejich tvar a konzistenci.

Vysvetluje:

"Senzorická zpetná vazba byla neuveritelná, cítila jsem veci, které jsem se nemohla cítit za devet let, kdyz jsem mel nejaký predmet, cítil jsem, zda je mekký nebo tvrdý, kulatý nebo ctvercový."

Vzhledem k bezpecnostním omezením v klinických studiích Sørensen po 1 mesíci odstranil elektrody z ruky.

Vedci vsak tvrdí, ze jsou presvedceni, ze elektrody mohou zustat implantovány plnou funkcností po mnoho let, aniz by doslo k poskození nervového systému.

Sørensen a Micera vysvetlují, jak funguje smyslový systém ve videu níze:

Budoucnost bionické ruky

I kdyz vedci tvrdí, ze tato studie je prvním krokem k bionické ruce, vsimnou si, ze to bude mnoho let, nez bude k dispozici ochranná ruka s komfortem.

Ríká se, ze jejich dalsí krok bude zahrnovat vytvorení elektroniky pro senzorickou zpetnou vazbu mensí, aby mohly být pouzity pro prenosné protetiky.

Vedci také chtejí zlepsit smyslovou technologii, aby vytvorili podrobnejsí pocity z dotyku a zlepsily povedomí o úhlovém pohybu prstu.

Prozatím se Sørensen vrátil k pouzití komercní ochranné ruky, která rozpozná pohyb svalu v jeho pahýl. To mu umoznuje drzet predmety a otevrít a zavrít ruku.

Ackoli tato studie znamenala, ze na krátkou dobu mohl zazít pouze dotek v levé ruce, Sørensen ríká, ze se s radostí zúcastnil.

"Byl jsem stastný, ze se dobrovolne podílel na klinickém hodnocení nejen pro sebe, ale i pro pomoc ostatním amputatikum," ríká.

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes o studii, která podrobne popisuje neurální vzory, ke kterým dochází, kdyz se zvírata dotýkají predmetu - nálezy, které by mohly vést k vytvorení dotykových citlivých protetických koncetin, které prímo komunikují s mozkem.

ALS: Mohla by být expozice pesticidu rizikovým faktorem?

ALS: Mohla by být expozice pesticidu rizikovým faktorem?

Riziko amyotrofické laterální sklerózy, známé také jako Lou Gehrigova choroba, muze být zvýseno s expozicí pesticidum, navrhuje nová studie publikovaná v JAMA neurologii. Nový výzkum naznacuje souvislost mezi expozicí pesticidu a zvýseným rizikem ALS. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnení, které napadá nervové bunky nebo neurony v mozku a míchu, které jsou zodpovedné za dobrovolnou kontrolu svalu.

(Health)

Epididymitida: príciny, príznaky a lécba

Epididymitida: príciny, príznaky a lécba

Obsah Príciny Príznaky Diagnostika Lécba Recovery and outlook V zádech varlat je spirálovitá trubice zvaná epididymis. Tato trubice uchovává a nese spermie a je spojena s ejakulacním kanálem dalsí trubicí nazývanou vas deferens. Epididymitida je, kdyz se tato trubice stane bolestivou, opuchnutou a zapálenou.

(Health)