První moderní lidé v Evrope "propojeni s místními neandertálci"
DNA analýza genetického materiálu z 40 000 let staré rumunské lidské celisti - jedné z nejstarsích známých moderních lidských kostí nalezených v Evrope - odhaluje, ze DNA jednotlivce je mezi 6% a 9% neandertálcem.
40 000 let stará Oase jawbone nalezená v Rumunsku patrila k jedinci, jehoz DNA byla 6-9% neandertálce.
Obrazový obrázek: Svante Pääbo
Celní kost byla nalezena v roce 2002 v jeskyni Oase v jihozápadním Rumunsku.
Psaní Príroda, mezinárodní tým, který extrahoval a sekvenoval starou DNA, ríká, ze poznatky ukazují, ze predchudcové Oase jsou neandrtálci pouze ctyri az sest generací dríve.
To znamená nekteré z prvních Homo sapiens usadit se v Evrope z Afriky, která byla spojena s místními neandrtálci.
Dríve bylo mysleno, ze lidé, kterí migrují z Afriky do styku s neandrtálci na Blízkém východe pred 55 000 lety, se dríve rozsírili do zbytku sveta a nekombinovali se s Neandertálci, kterí zemreli asi pred 40 000 lety.
Co-první autor Qiaomei Fu, výzkumník v genetice na Harvard Medical School, ríká:
"Údaje z celisti naznacují, ze lidé se mísili s neandertálci nejen na Stredním východe, ale i v Evrope."
Oase jawbone obsahuje "mimorádne velké" segmenty neandertálské DNA
Segmenty DNA z predku se s kazdou dalsí generací zkracují.
Vedci zjistili, ze DNA Oase jawbone obsahuje nekteré "mimorádne velké" segmenty neandertálského puvodu. Vedoucí studie Svante Pääbo z Institutu Max Planck v nemeckém Lipsku ríká, ze by sotva mohli verit, kdyz videli výsledek:
"Je to tak stastná a necekaná vec, jak získat DNA od cloveka, který byl tak blízko príbuzný neandrtálce."
Vedci se domnívají, ze jednotlivec Oase pochází z populace, která neprispela prílis nebo vubec k soucasnému evropskému puvodu.
Predpokládá, ze patril ke skupine moderních lidí, kterí byli mezi prvními, kterí se dostali do Evropy, smíchali s místními neandertálci a poté byli premísteni pozdejsími migracemi.
DNA dnesních lidí, jejichz koreny lezí mimo subsaharskou Afriku, je mezi 1% a 3% neandrtálce.
Spoluzakladatel Mateja Hajdinjak, absolventka Max Planck Institute, ríká:
"Doufáme, ze DNA z jiných lidských fosilií, které predcházejí vyhynutí neandrtálcu, pomuze jeste podrobneji rekonstruovat vzájemné pusobení mezi neandrtálci a moderními lidmi."
Studie je v souladu se zjisteními z jiných oblastí. Napríklad radikálové datování pozustatku z archeologických nalezist po celé Evrope a kamenné nástroje získané v Rakousku naznacují, ze neandertálci se po tisíce let prekrývají s moderními lidmi, coz jim dává spoustu prílezitostí ke krízení.
Obamuv velký plán k lécbe Alzheimerovy choroby
Obamovy cíle v oblasti zdravotní péce byly v nejlepsím prípade kontroverzní a ackoli kampane proti kourení a dalsí verejné zdraví a bezpecnostní povedomí byly úspesné, je vzdy ponekud pochybné, kdyz vláda zacne vytváret velké plány a vznesené cíle. Nicméne tajemník pro zdraví a lidské sluzby Kathleen Sebelius vydal ambiciózní a rozsáhlý národní plán boje proti Alzheimerove chorobe.
Mladí lidé "vyuzili více" z pokroku v rakovine
Údaje, které sledují více nez 1 milion pacientek s nádorovým onemocnením v USA v letech 1990 az 2010, byly analyzovány tak, aby ukázaly, ze míra prezití se u mladsích pacientu zlepsila podstatne vyssími nez u starsích pacientu - a tato veková nerovnost byla nejvýraznejsí u rakoviny s nejvetsími diagnostickými a lécebnými postupy behem studovaného období, vcetne rakoviny kolorekta, prsu a prostaty, "ríkají autori.