První pití? Vás mozek na to nikdy nezapomene

Kdyz poprvé konzumujete alkohol, dozvíte se neco, co ovlivní zpusob, jakým jste se blízil k pití, a ze konzumace alkoholu v raném veku muze v budoucnosti povzbuzovat nebezpecné návyky, ríká studie zverejnená v Journal of Neuroscience.
Neurologické zmeny nastávají pri prvním alkoholu.

Mladí lidé zneuzívají alkohol více nez kterákoli jiná látka v USA a Americané ve veku 12-20 let konzumují 11% alkoholu na celostátní úrovni.

Statistiky z Národního zdravotnického ústavu (NIH) ukazují, ze ve veku 15 let asi 35% dospívajících spotrebovalo alespon jeden alkoholický nápoj, který se do veku 18 let zvýsil na 65%.

Prestoze dospívající pijí méne casto nez dospelí, praxe nadmerného pití znamená, ze kdyz pijí, spotrebovávají více. Americtí mládez ve skutecnosti konzumují více nez 90% svého alkoholu behem zábavy s pitím.

V roce 2014 ohlásilo 8,7 milionu mladých lidí ve veku 12 az 20 let více nez "jen nekolik slizek" v predchozím mesíci.

Zdravotní a bezpecnostní rizika pití mladistvých jsou obrovská a tato praxe predstavuje vázné obavy o verejné zdraví.

Atrakce alkoholu spocívá v trvalých bunecných zmenách

Hodne z pritazlivosti alkoholu, kokainu a dalsích siroce zneuzívaných drog spocívá v vnímaném, euforickém "vysokém", který vyvolávají.

Výzkum souvisí s aktivacními neurony v dopaminových cestách, které souvisejí s chováním zamereným na cíle a odmenou, a studie ukázaly, ze neurony dopaminu receptoru D1 hrají klícovou roli v ucení a posilování alkoholu.

Abychom porozumeli více o dlouhotrvajících bunecných zmenách po první zkusenosti s konzumací alkoholu, vedci z University of California v San Francisku (UCSF), vedeni Dr. Doritem Ronem, se zabývali neuronálním chováním mysí.

Chteli zjistit, zda jedno vystavení alkoholu vyvolává pamet a zmeny v chování, které by mohly podporovat budoucí pít.

Mysi byly podrobeny testu na pití dvou lahví po dobu 24 hodin, jedna láhev obsahující vodu a druhý 20% alkohol. Následující den vedci zmerili fyziologii neuronu pro dopaminové receptory D1 a D2 v mysích mysích.

Pamet zaznamenává efekty od první expozice

U mysí, které konzumovaly alkohol, vedci pozorovali zmeny v neuronech D1 ve srovnání s mysími, které jen pil vodu.

Výsledky ukazují, ze pamet zaznamenává a ukládá vnímané výhody alkoholu od prvního okamziku, kdy clovek pije.

Podobné zmeny byly pozorovány po podání jednorázové dávky mysím, které predtím konzumovaly alkohol, coz naznacuje, ze první a mozná i jediné zkusenosti s alkoholem mohou prinést trvalé neurologické zmeny.

Tyto nálezy pomáhají vysvetlit neurologické zmeny, které doprovázejí pocátecní expozici alkoholu, a naznacují, ze podobné zmeny jsou základem výuky zalozené na odmenování spojené s uzíváním alkoholu a jiných látek.

Studie také odhaluje cesty, které by mohly lécebne lécit léky, aby pomohly pacientum, kterí mají problémy se závislostí.

Zdravotní novinky dnes nedávno informoval, ze pití alkoholu mezi mladými lidmi muze vést k hypertenzi.

Hospodárská krize muze vysvetlit nárust míry sebevrazdy u dospelých ve stredním veku,

U amerických dospelých ve veku 40-64 let se míra sebevrazdy od roku 1999 zvýsila o priblizne 40%. Nyní, podle nové studie zverejnené v casopise American Journal of Preventive Medicine, tento nárust muze být az do recese v letech 2007-2009 - ostrý nárust míry sebevrazdy u dospelých ve stredním veku. U jedincu ve veku 40-64 let se sebevrazdy z duvodu vnejsích okolností - napríklad ztráty zamestnání - zvýsily z 33% v roce 2005 na 37.

(Health)

Herpes virus a EBV by mohly být reseny srdcem

Spironolakton, bezne pouzívaný v prípadech srdecního selhání, prekvapil vedce tím, ze zablokoval infekci virem Epstein-Barr v prulomu, který by mohl pomáhat lidem s sirokou skálou herpetických stavu. Nový objev by mohl vést k alternativní lécbe viru herpesu. V roce 1996 Medical Microbiology uvedla, ze existuje více nez 100 známých herpetických viru, z nichz osm muze normálne postihnout lidi.

(Health)