Pocit stresu? Náprava muze spocívat v pomoci ostatním

Spolu s radostí, lahodnými lahudkami a dárky muze prázdninová sezóna prinést nezádoucí stres a zhorsení. Nyní nová studie naznacuje, ze pomáhání prátelum a cizincum muze zmírnit dopad denních stresoru na nase emoce.
Zapujcení nekoho jiného pomocnou ruku behem stresových casu by mohlo zmírnit dopad denního stresu na nase emocionální blaho.

Studie, kterou vedla Emily Ansellová z lékarské fakulty Univerzity Yale v Connecticutu, je publikována v roce 2006 Klinická psychologická veda, casopis Asociace pro psychologickou vedu.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) muze být stres nekdy pozitivní, nebot pomáhá lidem rozvíjet dovednosti, které potrebují k rízení a prizpusobení se novým situacím po celý zivot.

K této minci je samozrejme dalsí strana; kdy je stres dostatecne intenzivní, abychom prekonali nasi schopnost postarat se o sebe nebo rodiny, muze to zpusobit velké problémy.

Ve stresových situacích je dulezité pouzívat zdravé zpusoby zvládnutí, aby se stresové pocity a príznaky zmensovaly.

Výzkumníci z nejnovejsí studie uvádejí, ze predchozí laboratorní experimenty ukázaly, ze poskytování podpory ostatním muze pomoci jednotlivcum lépe zvládat stres a zvysovat jejich pozitivní emoce.

Ale Ansell a jeho kolegové chteli zhodnotit, zda to platí i v kontextech reálného sveta, a tak ucinili ve skupine 77 dospelých, kterí byli ve veku 18-44 let.

"Kdyz pomáháme druhým, pomáháme sami sebe"

Po dobu 14 dní dostali úcastníci - kterí nemeli závislost na látkách, diagnostikovali dusevní choroby nebo kognitivní poruchy - automatickou telefonickou pripomenutí, aby dokoncili své kazdodenní hodnocení.

Jednalo se o hlásení vsech stresujících zivotních událostí, které zazili ten den; tým tallied celkový pocet stresových událostí k urcení kazdodenního merení stresu kazdého jednotlivce.

Úcastníci navíc informovali o tom, zda v tento den provedli nejaké uzitecné chování, napr. Drzeli dvere, pomáhali nekomu s vyucováním nebo pozádali o nekoho, jestli potrebovali pomoc.

Poté, co úcastníci dokoncili dotazník o pozitivním a negativním vlivu - coz je merítko zkusených emocí - dokonce hodnotili jejich dusevní zdraví pro daný den na stupnici od 0 do 100 (spatné az výborné).

Celkove výsledky ukázaly, ze pomoc druhým zvysuje spokojenost úcastníku a vetsí pocet pomáhajících chování souvisí s vyssím poctem denních pozitivních emocí a lepsím dusevním zdravím.

Krome toho úcastníci, kterí hlásili pomalé chování, hlásili nizsí pozitivní emoce a vyssí negativní emoce ve vztahu ke kazdodennímu stresu; úcastníci, kterí hlásili vyssí úrovne pomáhajícího chování nez obvykle, nezaznamenali zádné snízení pozitivních emocí dusevního zdraví v dusledku kazdodenního stresu.

"Nás výzkum ukazuje, ze kdyz pomáháme druhým, muzeme si pomoci také sami," ríká Ansell, který dodává:

"Stresující dny obvykle vedou k tomu, ze máme horsí náladu a chudsí dusevní zdraví, ale nase zjistení naznacují, ze pokud udeláme drobné veci ostatním, jako napríklad drzení dverí otevrených pro nekoho, nebudeme se cítit tak spatne ve stresujících dnech."

Vzhledem k tomu, ze svátecní období muze být velmi stresující, navrhuje, abychom "premýsleli o tom, jak dávám pokyny, pozádáme nekoho, jestli potrebují pomoc, nebo budou drzet ty dvere výtahu v prístím mesíci." Ríká, ze "muze skoncit, kdyz vám pomuze cítit trochu lepsí."

Je treba dalsí studium

Prestoze Ansell ríká, ze "bylo prekvapující, jak silné a jednotné jsou úcinky v kazdodenních zkusenostech", vedci tvrdí, ze je treba provést dalsí studie, aby bylo mozné zjistit, zda jejich nálezy zustanou napríc etnicky a kulturne ruznorodejsími skupinami obyvatelstva.

Chteli by zjistit, zda úmyslne podporovat pomáhající chování jako zpusob, jak lidem zlepsit náladu a dusevní zdraví, muze být cestou pro zlepsení nálady a dusevního zdraví.

"To by pomohlo vyjasnit, zda muze být prosociální chování predepisování pouzíváno jako potenciální zákrok proti stresu, zvláste u jedincu, kterí trpí depresivní náladou nebo vysokým akutním stresem."

Zdravotní novinky dnes nedávno uvedeno na studii, která naznacuje, ze nestestí a stres nezpusobí spatné zdraví. Výzkumníci naznacili, ze je to spatné zdraví, které nás ciní nestastným, nikoliv naopak.

Jiný výzkumný tým vsak naznacil, ze stres muze prispet k Alzheimerove nemoci.

Nízkopodlazní díte má petkrát vetsí pravdepodobnost poruchy autistického spektra

Deti narozené s nízkou porodní hmotností mají mnohem vetsí sanci být diagnostikovány poruchou autistického spektra ve srovnání s temi, kterí se narodili s normální hmotností, napsali v casopise Pediatrics badatelé z University of Pennsylvania School of Nursing a Medical School. Autori uvádeli, ze díte narozené vází méne nez 2 kg (4.

(Health)

Rakovina delozního hrdla: dulezitost pravidelného screeningu

Americká rakovinová spolecnost uvádí, ze rakovina delozního cípku bývá hlavní prícinou úmrtí na rakovinu u zen v USA. Ale protoze více zen prochází screeningem onemocnení, pocet úmrtí ze stavu se za posledních 40 let výrazne snízil. Rakovina delozního hrdla je nejcastejsí u zen ve veku od 21 do 50 let.

(Health)