cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Detekce otce behem tehotenství spojená s predcasným porodním rizikem

Ocekávaní a noví otcové celí zvýsenému riziku deprese ve srovnání s muzi v celkové populaci. Ovsem role otce v psychosociálním prostredí dvojice matky a plodu a výsledky narození byla z velké cásti opomíjena. Nová studie zamerená na vysetrení této linie výzkumu naznacuje, ze deprese u otcu zvysuje riziko predcasného porodu u potomku.
Nová studie naznacuje, ze deprese v díteti, která muze být, muze zvýsit riziko predcasného porodu u svých detí, coz vede výzkumné pracovníky k tomu, aby pozadovali proaktivní prístupy zamerené na ocekávané táty.

Studie, publikovaná v BJOG: Mezinárodní zurnál porodnictví a gynekologie, je veden profesorem Andersem Hjernem z Centra pro studie zdravotního kapitálu ve Svédsku.

Behem tehotenství byla deprese u zen dríve spojena s nízkou porodní hmotností a zvýseným rizikem predcasného porodu.

Predcasný porod, který lze klasifikovat jako velmi predcasný (méne nez 32 týdnu tehotenství) a stredne predcasne (gestacní období 32-36 týdnu), je hlavní prícinou detské úmrtnosti v zemích s vysokými a stredními príjmy.

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) zpusobuje dlouhodobé zdravotní dusledky pro pozustalé, vcetne poruch ucení a vizuálních a sluchových problému. Navíc je u detí ve veku do 5 let hlavním duvodem úmrtí.

Prestoze materský stres byl predlozen predchozím výzkumem jako rizikovým faktorem predcasného porodu, zjistení jsou nekonzistentní a mení se podle velikosti vzorku a metod merení napetí.

Vetsí populacní studie s objektivními stresovými opatreními prinesly více konzistentních vazeb, ale vedci tvrdí, ze se omezili na pouzití jediné stresující zivotní události jako indikátoru prenatálního stresu u matek.

Deprese v partnerství muze být zdrojem stresu pro ocekávané matky "

Chcete-li obejít nekterá omezení, která predcházely predchozí studie, prof. Hjern a kolegové definovali depresi ve svých studijních oborech jako pacienti s antidepresivním predpisem nebo s ambulantní / hospitalizacní nemocnicní pécí od 12 mesícu pred pocatím az do konce druhého trimestru .

Tým vyhodnotil ve Svédsku od roku 2007 do roku 2007 více nez 350 000 narozených detí a vysetril rodicovskou depresi - u matky i otce - a bud velmi predcasne narozený nebo mírne predcasne narozený.

Ti, kterí meli depresi, byli klasifikováni jako "nové" prípady, pokud nemeli depresi behem 12 mesícu pred diagnózou. Vsechny ostatní prípady byly definovány jako "rekurentní" deprese.

Výsledky ukázaly, ze nová a rekurentní deprese u matek byla spojena s 30-40% zvýseným rizikem mírne predcasného porodu. Mezitím nová deprese u otcu byla spojena s 38% zvýseným rizikem velmi predcasného porodu.

Je zajímavé, ze neexistuje zádná vazba mezi rekurentní depresí u otcu a predcasným porodem - tak jen nová deprese u otcu zvýsila rizika.

Prof. Hjern vysvetluje, ze deprese v partnerovi muze být zdrojem stresu pro nastávající matky. Jako takový, "muze to mít za následek zvýsené riziko velmi predcasného porodu pozorovaného v nasí studii." On pridává:

"Je známo, ze otcovská deprese ovlivnuje kvalitu spermií, má epigenetické úcinky na DNA dítete a muze také ovlivnit funkci placenty. Toto riziko se vsak zdá být snízeno u rekurentní otcovské deprese, coz naznacuje, ze mozná lécba deprese snizuje riziko predcasného porodu. "

Mozná necekane, ze deprese u matek zvysuje rizika predcasného porodu, "bez ohledu na to, zda byla deprese nová nebo opakující se."

"Proaktivní prístup zamerený na ocekávané otce muze být prospesný"

Studie má velký vzorek, ale vedci tvrdí, ze existuje urcitá omezení. Zaprvé poznamenávají, ze rozdíly mezi pohlavími v pouzívání sluzeb dusevního zdraví by mohly ovlivnit "citlivost merení expozice" mezi matkami a otci.

Navíc studie definuje novou a rekurentní depresi, která se netýká techto presných definic v reálném klinickém psychiatrickém prostredí. Návrh studie "umoznuje pouze identifikaci predchozích epizod behem krátké doby."

Vedci dodávají, ze budoucí studie s overenými opatreními pro depresi by mely být provedeny za úcelem potvrzení vazeb.

Záver své studie konstatují, kdyz si vsimli, ze deprese v otci by mohla omezit emocionální podporu, kterou má matka, coz má negativní vliv na matku a prípadne na plod. Dodávají:

"Krome emocního stazení, depresivní nálady a nedostatku energie casteji postihuje depresivní symptomatologii muzu vysokou podrázdenost a hnev ve srovnání s depresí u zen, která muze být pro nadcházející matku vnímána jako zvlást stresující."

Prof. Hjern dospel k záveru, ze "jelikoz muzi jsou méne pravdepodobné, ze budou hledat odbornou pomoc pri resení jakýchkoli problému dusevního zdraví, muze být prospesný proaktivní prístup k cílení na blaho ocekávání otcu."

Zdravotní novinky dnes nedávno o studii, která naznacuje, ze detská chudoba je spojena s mozkovými zmenami souvisejícími s depresí.

Casto sikany deti "dvakrát to pravdepodobné" být depresi u 18

Casto sikany deti "dvakrát to pravdepodobné" být depresi u 18

Studie s necelými 4 000 teenageru ve Velké Británii zjistila, ze sikana - "viktimizace ze strany vrstevníku" - behem dospívání je spojena s vyssím rizikem deprese v mladém dospelém veku. Neríkat nekdo ve skole o viktimizaci bylo castejsí nez doma. Studie publikovaná v The BMJ byla vedena experimentálním psychologem prof.

(Health)

Transplantace neuronu mohou opravit mozkové obvody

Transplantace neuronu mohou opravit mozkové obvody

Nová studie neurologa Harvardovy univerzity Jeffrey Macklis a kolegové naznacuje, ze je mozné transplantovat fetální neurony do cásti mysí mozku, která normálne nevytvárí nové mozkové bunky a opraví abnormální obvody. V tomto prípade vedci opravili genetickou vadu, která zpusobuje obezitu, ale to nebylo cílem jejich práce, která mela potvrdit zásadu, ze transplantované neurony se mohou integrovat do existujících vadných obvodu mozku a obnovit je.

(Health)