Fatální onemocnení srdce je castejsí pro afroamerické muze a zeny

Ackoli lécba pokrocila v onemocnení srdce v prubehu posledních 20 let, afroamerictí muzi a zeny mají nadále dvojnásobné riziko fatální koronární choroby srdecní v porovnání s kavkazskými muzi a zenami, naznacuje nová studie v listopadovém císle Vestník Americké lékarské asociace.
Tato odchylka muze být zpusobena vetsím poctem rizikových faktoru prítomných u afroamericanu, jako je diabetes, hypertenze a kourení, coz naznacuje, ze toto riziko by mohlo být ukonceno lepsí kontrolou rizikových faktoru.
Údaje o koronárním srdecním onemocnením v USA se od 70. let 20. století trvale snizují u vsech lidí. Vedci této studie objevili mezi lety 2000 a 2008 prudsí pokles akutních úhynu koronárních srdecních onemocnení u bílku nez u cernochu, címz se prodlouzila známá rozpory mezi temito rasovými skupinami.

Výzkumný tým z University of Alabama v Birminghamu prozkoumal informace o úmrtním certifikátu spolu s dalsími údaji ze ctyr mest USA. Hospitalizace pro srdecní záchvaty mezi lety 2002 a 2007 se podle údaju od Kaiser Permanente významne snízila, a to více u kavkazských nez afroamericanu.
Hlavní vedoucí studie Monika M. Safford, profesorka v oddelení preventivní medicíny UAB, uvedla:

"Behem casového období od posledních zpráv o výskytu onemocnení srdce se staly dve veci: statiny se dostaly do sirsího vyuzití ke zvládnutí koronárních onemocnení srdce a krevní testy na detekci infarktu se staly citlivejsími, coz umoznilo lékarum identifikovat mnohem mensí srdecní príhody , Ale pred nasí studií nebyly k dispozici zádné údaje o tom, jak tyto dva pokroky ovlivnily rasové a pohlavní rozdíly v míre koronární srdecní choroby. "

Vysetrovatelé zkoumali údaje z studie "Duvody geografických a rasových rozdílu v mrtvici" (REGARDS), financované ze strany NIH, s cílem sledovat míru koronárních srdecních onemocnení, nemoci kardiovaskulárních onemocnení a úmrtnost u kavkazských a afroamericanu a mezi muzi a zenami.

Podívali se na to, zda jsou rizikové faktory koronárního srdecního onemocnení spojeny s pozorovanými rozdíly v rizicích podle pohlaví a rasy. Autori také videli vliv techto extrémne malých infarktu na tyto rozdíly. Tyto polozky byly soucástí jejich cíle merit, zda existují rasové rozdíly, a pokud ano, zjistit, jaké jsou príciny.
Z 24 443 úcastníku studie UAB meli afroamericané a belosi témer stejný prumerný vek, ackoli snízená funkce ledvin, kourení, cukrovka a necinnost byly castejsí u cernochu nez belochu. Index telesné hmotnosti a systolický krevní tlak byly také mezi afroamericany vyssí.
Úcastníci byli obecne sledováni po prumerné dobe 4,2 roku. Celkove bylo zaznamenáno 659 infarktu: 115 u bílých zen, 138 u cerných zen, 153 u cernochu a 254 u bílých muzu.
Závery ukázaly, ze navzdory rychlosti výskytu celkové ischemické choroby srdecní byla u bílých muzu a cernochu blízko, cerní muzi meli vetsí výskyt smrtelné koronární srdecní choroby a nizsí výskyt nefatální koronární choroby srdecní.
Obecne platí, ze ve srovnání s drívejsími studiemi vysetrovatelé UAB zjistili, ze rasové rozdíly jsou stále prítomny u fatálních koronárních srdecních onemocnení a míra je spojena s váhou rizikových faktoru.
Safford uzavírá:

"Je velmi tezké zabránit budoucím srdecním onemocnením, kdyz lidé umírají na první známky srdecních onemocnení. To je frustrující, protoze máme k dispozici úcinné intervence." Abychom mohli tyto pretrvávající rozdíly potenciálne snízit, musíme zlepsit nase intervence zamerené na tuto vysoce rizikovou skupinu , optimalizace vzdelávání a lécby techto dobre zavedených rizikových faktoru koronárních onemocnení srdce u cernochu. "

Autori se domnívají, ze nadbytek rizikových faktoru u afroamerických muzu a zen zustává obrovským ohrozením verejného zdraví, coz muze vést k jejich vysokému riziku úmrtí na koronární onemocnení srdce.
Napsal Kelly Fitzgerald