Facebook vyuzívá úzkost a nedostatek ríká malá studie

Pouzití sociálních médií, jako je Facebook a Twitter, muze být zdrojem úzkosti a narustajícími pocity nedostatecnosti, tvrdí malá britská studie, která byla v pondelí zverejnena v The Telegraph.
Pro studii, kterou poverila organizace Charity Anxiety UK, výzkumníci na Salford University Business School zkoumali 298 lidí o tom, jak vyuzívají sociální média a jak to ovlivnilo. Charita také provedla nejaký mensí hloubkový výzkum svého vlastního.
Úzkost Vrchní manazer britské vlády Nicky Lidbetter údajne uvedl, ze pokud jsou lidé jiz náchylní k úzkosti, zdá se, ze zvýsený tlak technologií pusobí jako "bod preklopení", aby se lidé "cítili být nejisteji a více ohromeni".
Lidbetter rekl, ze je prekvapující, kolik respondentu se zdálo, ze nedokáze ignorovat pozadavky svých gadgetu, a zjistila, ze jediný zpusob, jak se od nich odtrhnout, bylo vypnout je.
Klinická psychologka Dr. Linda Blairová pro The Telegraph prohlásila, ze jedna z problému se jeví jako lidé se chovají, jako kdyby je technologie ovládala, místo toho naopak:

"Muzeme vypnout gadgety, ale mnoho z nás zapomnelo, jak to," dodala.
Podle clánku The Telegraph výzkumníci zjistili:

Od kvetna 2012 má Facebook více nez 900 milionu aktivních uzivatelu na celém svete.
• Více nez polovina (53%) respondentu uvedla, ze pouzívání stránek sociálních médií zmenilo své chování, pricemz polovina respondentu (51%) uvedla, ze dopad byl negativní.


• Ti, kterí ríkali, ze jejich zivoty se zhorsují v sociálních médiích, také uvádejí pocit jistoty méne, kdyz porovnávají své úspechy s výsledky svých online prátel.


• Dve tretiny respondentu se domnívají, ze po vyuzití stránek byly potíze s uvolnením a spaním.


• Více nez 60% respondentu uvedlo, ze jediným zpusobem, jak se dostat na prestávku, bylo vypnout své gadgety: jeden ze trí rekl, ze to delají nekolikrát denne.


• Více nez polovina respondentu (55%) uvedla, ze mají pocit "obav nebo nepohodlí", kdyz se nemohou dostat na své sociální média nebo e-mailové úcty.


• Ctvrtina respondentu uvedla, ze po konfrontaci on-line se setkali s obtízemi v osobních a pracovních vztazích.

Ale z takové malé studie, která také zkoumala vztahy mezi hláseným pouzíváním médií, emocí a chování, není zrejmé, ze je tezké ríci, co zpusobuje co: je pouzití sociálních médií vedoucí k vetsí úzkosti a nejistote, nebo je to, ze lidé, kterí jiz mají tyto vlastnosti, jsou pritahováni sociálními médii a / nebo méne odolní vuci jejich úcinkum?
S více nez 900 miliony uzivatelu po celém svete Facebook a jeho vyuzití jsou stále rostoucí oblastí výzkumu. A to tak, ze v kvetnu 2011 tým z Norska oznámil, ze vyvinul psychologickou skálu venovanou merení závislosti na Facebooku, ze doufá, ze pomuze výzkumníkum zkoumat problémové chování spojené s pouzíváním sociálního média.
Jedna z vývojáru stupnice, dr. Cecilie Andraessenová z University of Bergen (UiB), uvedla, ze ona a její kolegové poznamenávají, ze lidé, kterí pouzívají Facebook, mají vyssí tendenci být temi, kterí dosahují vyssího stupne z hlediska úzkosti a sociální nejistoty .

"Zjistili jsme také, ze lidé, kterí jsou znepokojeni a sociálne nejistý, pouzívají Facebooku víc nez ti, kterí mají nizsí skóre o techto zvlástnostech, pravdepodobne proto, ze ti, kterí jsou úzkostliví, snáze komunikují prostrednictvím sociálních médií nez tvárí v tvár," rekla stisknete v daném okamziku.
Norský tým také zjistil, ze lidé, kterí jsou více organizovaní a ambiciózní, mají tendenci nestát se závislými na Facebooku a jsou casteji vyuzívají sociální média jako nedílnou soucást práce a sítových aktivit.
Nedávno studie z University of Waterloo v kanadském Ontariu dospela k záveru, ze i kdyz teoreticky pomáhá povzbudit a zlepsovat prátelství, Facebook by mohl být skvelý pro lidi s nízkou sebeúctou, v praxi se zdá, ze uzivatelé s nízkou sebeúctou chovat se kontraproduktivne, bombardovat své prátele s negativními tidbits o jejich zivote a delat sebe méne príjemný.
Studentka Waterloo, Amanda Forest, ríká, ze lidé s nízkou sebeúctou se mohou cítit v bezpecí pri osobních zprávách na Facebooku, ale nemusí si delat sami zádnou výhodu:
"Pokud mluvíte s nekým osobne a vy neco ríkáte, mozná byste dostali nejaké náznaky, ze se mu nelíbí, ze je spatne slyset vasi negativitu," rekl Forest.

Nicméne, rekla, kdyz lidé mají negativní reakci na príspevek na Facebooku, zdá se, ze si to udrzují pro sebe:
"Na Facebooku nevidíte vetsinu reakcí," rekl Forest.
Existují také nekteré dukazy, ze pouzívání sociálních médií ovlivnuje náladu odlisne od jiných pozadavku.
Na zacátku letosního roku doktor Maurizio Mauri z Ústavu lidských, jazykových a environmentálních ved na univerzite IULM v Miláne v Itálii spolu s kolegy uvedli výsledky studie, ve které merily fyzické a psychologické odezvy 30 lidí pri pouzívání Facebooku, úkol nebo jen uvolnený a zjistil, ze kazdá z techto cinností má jiný vliv na náladu a vzrusení.
Kdyz jejich dobrovolníci pouzívali sluzbu Facebook, jejich biologické odezvy (jako je vodivost kuze, puls v krevním obehu, vzory mozkových vln, svalová aktivita, dýchací cinnost a dilatace záku) odpovídaly tomu, co Mauri a kolegové oznacili za " ze výzkumníci zacínají charakterizovat objektivními mereními. Nekterí ríkají, ze se jedná o stav, kdy se lidé cítí velmi vzruseni a tesí se, co delají, a kde jsou jejich dovednosti zpochybneny. Jiní ríkají, ze jde o skupinu kloubu biologických odpovedí, díky nimz lidé chtejí opakovat své zkusenosti.
Napsal Catharine Paddock PhD