Rasy: Koketní ocní bulvy

Mnoho z nás se zdá být pritahováno k hustým, kudrnatým rasám. Presto prílis dobrá vec nemusí být pro nase oci tak dobrá.
Pokazdé, kdyz mrkneme, vzduch se odvíjí od nasich ocí. Pryskyrice a prach jsou pryc díky nasim rasám.

V roce 2015 David L. Hue a kolegové z technologického institutu v Georgii v Atlante zjistili, ze 22 druhu savcu má neco spolecného: délka ras je priblizne jedna tretina sírky jejich ocí. Tento seznam zahrnuje lidi, snehové leopardy, velbloudy a obrí pandu.

Pomocí aerodynamického tunelu a umele vytvorených modelu ocí tým ukázal, ze tato délka je optimální pro odklon vzduchu, udrzení vlhkosti povrchu oka a zastavení prachu a dalsích cástic ve vzduchu, které by zasáhly nase oci.

Jak lákavé jako dlouhé rasy, Hue a jeho kolegové ukázali, ze rasy, které jsou delsí nez optimální pomer jedné tretiny, ztrácejí svou schopnost odvrátit vzduch a namísto toho nasávat prachové cástice prímo do nasich ocí.

Lidské rasy

Rasy jsou podobné telum na zbytku tela. Ale i kdyz existuje mnoho dukladných vedeckých poznatku o zámcích, které milují nase hlavy a jiné formy vlasu, vlasové folikuly ras zustávají záhadné.

Hledání lidských dobrovolníku pro studium biologie ras je pomerne obtízné. Z tohoto duvodu vetsina stávajících znalostí pochází z modelu mysí a prasat.

Je známo, ze horní vícko má nekde v oblasti 90 az 160 ras, upravené v peti nebo sesti radách. Dolní vícko je domovem 75 az 80 ras, zarovnaných ve trech nebo ctyrech rádcích.

Horní a dolní rasy se navzájem od sebe odvrácené, aby se zabránilo tomu, aby se zamotávaly, kdyz blikají.

Nase genetické pozadí urcuje, jak kudrnaté jsou nase rasy. Jednotlivci z asijského puvodu mají rasy, které jsou rovnejsí a tlustsí, ale mají mensí pocet nez rady s evropským puvodem.

Rasy jsou nejtemnejsí chloupky na tele. Jsou také poslední z nasich chloupku, které se zmení na bílou.

Kdyz cas uloví nase rasy

Studie o 1 545 osobách ve veku od 1 do 90 let ukázala, ze se u úcastníku svých 40 let objevily první bílé rasy, ale také to, ze ne vsichni byli postizeni.

Pouze 4% úcastníku studie ve veku od 71 do 80 let vykazovalo belení více nez dve tretiny ras.

Predcasné belení muze nastat v dusledku urcitých lékarských stavu, jako je vitiligo. Ackoli jak a proc se tak stane, není plne pochopeno, vedci pokracují v hledání úcinných zpusobu, jak zvrátit ztrátu pigmentu.

Zdravotní novinky dnes dríve publikované ve studii publikované v Casopis FASEB který pouzíval modifikovaný enzym zvaný pseudokataláza ke snízení oxidativního stresu ve vlasových folikulích.

Výsledky této a predchozí práce autoru ukazují, ze tato strategie byla úspesná pri obnove barvy ras u pacientu s vitiligo.

Dlouhé rasy

Krome odklonu proudení vzduchu se predpokládá, ze rasy hrají významnou roli v komunikaci mezi jednotlivci. Jsou také nedílnou soucástí lidského pojetí krásy.

Není tedy prekvapením, ze vedci hledají zpusoby, jak trvale zvysovat délku a tloustku ras.

V roce 2008 schválil americký úrad pro kontrolu potravin a léciv (FDA) umelou verzi prostaglandinu F2alfa pro lécbu nedostatku ras. Od února 2014 do ledna 2017 byl tento prípravek predepsán 271 829 dospelým v USA.

Ukázalo se, ze tato droga zvysuje délku, tloustku a barvu ras. Nicméne, to není bez vedlejsích úcinku. Patrí mezi ne svedivé oci, ztmavnutí kuze na ocních víckách a zánet oka.

Zatímco tento lék je moznost pro jednotlivce, kterí ztratili obocí kvuli alopecia areata nebo jako výsledek chemoterapie, získává také popularitu jako kosmetický postup.

Ale výsledky Hueovy studie stojí za to mít na pameti. Dlouhé rasy úcinne neodvádejí proudení vzduchu, coz nám muze zanechat oko plné prachu a písku.

Jak jsou spojeny Alzheimerova choroba a diabetes?

Experiment ukázal, ze diabetes je spojován s nástupem Alzheimerovy nemoci. Nález, který byl publikován online v tomto týdnu v casopise Journal of Alzheimer's Disease, je spolupráce mezi výzkumnými pracovníky z New Jersey University of Medicine and Stomatology (UMDNJ) a výzkumníky z Northwestern University a byl zalozen na experimentálním modelu, který ukazuje, ze diabetes muze být potenciálne pouzit jako dulezitý nový nástroj pro vysetrování Alzheimerovy nemoci a vývoj nových léku pro boj s onemocnením.

(Health)

Nemocná kocka vypadá, ze má vedet, kdyz pacienti zemrou

Oscar, dvouletá kocka, která zije v pecovatelském domove v Providence na Rhode Island v oblasti Nové Anglie ve Spojených státech, se zdá, ze vedí, kdy se domaci v dome blízí k posledním hodinám, protoze se k nim priblízí. Príbeh Oscara, hospice kocky, která provádí kazdodenní krouzky jako kocková verze nemocnicního konzultanta a zdá se, ze je schopna predpovedet, kdy pacienti zemrou, je v eseji informován o jednom dni v jeho zivote jedním z lékaru , David Dosa, v New England Journal of Medicine.

(Health)