Cvicení chrání proti depresi - ale jak?

Nová studie, publikovaná v casopise Bunka, zkoumá mechanismy ochrany pred stresem vyvolanou depresí, kterou nabízí telesná cvicení.
Cvicení má známé úcinky proti symptomum deprese.

Cvicení má známé úcinky proti symptomum deprese.

V uplynulém roce provedla aktualizovaná systematický prehled britských výzkumníku analýzu 35 randomizovaných kontrolovaných studií zamerených na tuto problematiku zahrnující celkem 1 356 úcastníku s diagnózou deprese.

Systematický prehled zjistil, ze cvicení bylo prospesné pro osoby s depresí jako psychologická lécba nebo uzívání antidepresiv. Vedci vsak varovali, ze pro potvrzení výsledku jsou potrebné studie vyssí kvality.

Vedci vedí, ze behem cvicení dochází ke zvýsení kosterního svalstva bílkoviny zvané PGC-1a1. Výzkumníci nové studie - od Karolinska Institutet ve Svédsku - chteli zjistit, zda by tento nárust bílkovin mohl být zapleten do ochranných výhod cvicení.

Geneticky modifikované mysi s vysokými hladinami PGC-1a1 ve skeletálním svalu (které vykazovaly mnoho vlastností dobre vycvicených svalu) byly vystaveny - spolu s normálními mysí - stresujícímu prostredí v laboratori. Jednalo se o to, ze byly vystaveny silným zvukum, blikajícím nocím a jejich cirkadiánnímu rytmu obráceny v nepravidelných intervalech.

Po 5 týdnech vystavení mírnému stresu se normální mysi vyvinuly príznaky deprese, zatímco geneticky modifikované mysi nevykazovaly zádné depresivní chování.

"Nase pocátecní výzkumná hypotéza spocívala v tom, ze vycvicený sval by produkoval látku s príznivým úcinkem na mozek," ríká Jorge Ruas, hlavní výzkumný pracovník katedry fyziologie a farmakologie Karolinska Institutet.

"Vlastne jsme nasli opak: dobre vycvicené svaly produkují enzym, který cistí telo skodlivých látek, takze funkce svalu v tomto kontextu pripomíná funkci ledvin nebo jater."

Vysetrování geneticky modifikovaných mysí dále ukázalo, ze mysi, stejne jako zvýsené hladiny PGC-la1, mely vyssí hladiny enzymu KAT. Tyto enzymy premenují kynurenin - látku vytvorenou behem stresu - na kyselinu kynurenovou. Presná funkce této kyseliny není známá, ale u pacientu s dusevním onemocnením je známo, ze mají vysokou hladinu.

Proces premeny kynureninu "muze být ochranným mechanismem"

Kdyz normální mysi dostaly kynurenin jako soucást studie, vedci zjistili, ze vykazují symptomy deprese. Nicméne, kdyz byli zvýsené mysi PGC-1a1 dostávaly kynurenin, jejich chování se nezmenilo.

Vedci také zaznamenali, ze i kdyz byly mysím PGC-1a1 podávány kynurenin, jejich krev neukázala zvýsené hladiny kynureninu. Je to proto, ze enzymy KAT ve vyskolených svalech mysí PGC-1a1 dokázaly rychle prevést na kyselinu kynurenovou. Vedci si myslí, ze tento rychlý proces premeny je tedy ochranným mechanismem.

"V neurobiologických podmínkách ve skutecnosti jeste nevíme, jaká je deprese," ríká Mia Lindskog, výzkumná pracovnice na neurologickém oddelení Karolinska Institutet. "Nase studie predstavuje dalsí kus v puzzle, protoze poskytujeme vysvetlení ochranných biochemických zmen vyvolaných fyzickým cvicením, které brání poskození mozku behem stresu."

"Je mozné, ze tato práce otevírá nový farmakologický princip v lécbe deprese, kdy by bylo mozno provádet pokusy ovlivnovat funkci kosterního svalu namísto prímého zamerení mozku. Kostní svaly se zdají mít detoxikacní úcinek, který pri jejich aktivaci muze chránit mozku z urázky a související dusevní nemoci, "dodává Jorge Ruas.

Zapomente na handshake: pestní nárazy jsou "hygienické"

Klepání pestí dohromady - známý jako pestní náraz nebo pád - byl pouzíván jako pozdrav nebo blahoprání gesto ve sportovních a rapových svetech po mnoho let. Ale nyní, výzkumníci z Aberystwyth University ve Velké Británii ríkají, ze tento druh pozdravu je hygienický nez tresoucí se ruce a mel by být pouzíván ve verejné sfére, aby se zabránilo sírení bakterií.

(Health)

Výzkumníci produkují první komplexní atlas lidských genu

Abychom lépe porozumeli, proc a jak funguje onemocnení v lidském tele, vedci se stále casteji obracejí k genetice pro odpovedi. Nyní velký mezinárodní tým vypracoval první podrobnou mapu o tom, jak fungují geny v bunkách a tkáních lidského tela. Publikovali svuj výzkum v rade clánku, z nichz dva se objevují v casopise Nature.

(Health)