Kazdých 40 sekund clovek umírá na sebevrazdu, ríká WHO ve výzve k celosvetové akci

Ve své první zpráve o prevenci sebevrazd vyzývá Svetová zdravotnická organizace k celosvetové akci, která kazdorocne snízí 800 000 úmrtí na sebevrazdu, z nichz tri ctvrtiny v zemích s nízkými a stredními príjmy. Zdravotní agentura OSN tvrdí, ze sebevrazdu lze predcházet a vlády ji mohou úcinne vyporádat tím, ze vsechny své sektory budou spolupracovat v rámci národní strategie.

Oznamující zverejnení zprávy ve ctvrtek v Zeneve generální reditel WHO Dr. Margaret Chan ríká:

"Tato zpráva je výzva k prijetí opatrení k resení velkého problému s verejností, který byl prílis dlouhý v tabu."

Samovrazda je globální problém, ríká zpráva. Deje se v jakémkoli veku, a ackoli celosvetove nejvyssí míra patrí mezi starsí osoby ve veku 70 let a starsí, je druhou hlavní prícinou úmrtí u mladsích lidí ve veku 15 az 29 let.

Samovrazdu lze predejít

Klícovým poselstvím zprávy je, ze sebevrazda je predchuditelná: myslenka, ze jakmile je clovek sebevrazedný, zustává tak podobne jako zivot jako mýtus. Faktem je, ríká WHO:

Ve zpráve se uvádí, ze je mýtus, ze mluvit o sebevrazde by ji pravdepodobne povzbudilo.

"Zvýsené sebevrazedné riziko je casto krátkodobé a závislé na situaci. Zatímco sebevrazedné myslenky se mohou vrátit, nejsou trvalé a jedinec s dríve sebevrazednými myslenkami a pokusy muze pokracovat v dlouhém zivote."

Dukazy z nekolika zemí naznacují, ze omezení prístupu k prostredkum, které lidé pouzívají ke spáchání sebevrazdy, jim muze zabránit. Nekteré z nejbeznejsích prostredku zahrnují pozití pesticidu, zavesení a pouzívání strelných zbraní.

Dalsím dulezitým zpusobem, jak snízit pocet úmrtí pri sebevrazde, uvádí zpráva WHO, ze má národní koordinovaný akcní plán, který v soucasné dobe prijal pouze 28 zemí. Úcinná prevence sebevrazdy vyzaduje, aby ministerstva spolupracovaly a vyvinuly komplexní koordinovanou reakci.

"Závazek na vysoké úrovni je zapotrebí nejen v oblasti zdravotnictví, ale také v oblasti vzdelávání, zamestnanosti, sociálních sluzeb a soudních oddelení," uvádí WHO.

Dr. Alexandra Fleischmannová, vedecká pracovnice ministerstva dusevního zdraví a zneuzívání látek na WHO, ríká:

"Bez ohledu na to, kde se zeme v soucasné dobe zabývá prevencí sebevrazd, mohou být prijata úcinná opatrení, dokonce i na místní úrovni a v malém merítku."

Zpráva také naléhá na média, aby zodpovedeli o hlásení sebevrazd. Nemeli by uzívat jazyk, který senzalizuje sebevrazdu, ani podrobnosti o prostredcích, které lidé pouzívali.

Studie hlásená v roce 2006 Lancet Psychiatry dríve v roce 2014, zjistila, ze v USA je vysoká míra pokrytí sebevrazd v novinách spojena s koprodukcními sebevrazdami mezi mladistvými.

Mluvit o sebevrazde pomáhá

Dalsím mýtem o sebevrazde, ríká zpráva, je, ze mluvit o sebevrazde by ji pravdepodobne povzbudilo. Ale ve skutecnosti je to pravý opak: mluví o sebevrazde, která pomáhá, ale vzhledem k rozsírenému stigmatu kolem toho mnoho lidí, kterí o tom uvazují, neví, komu se má obrátit.

Pri péci o lidi, kterí se pokouseli o sebevrazdu nebo mají sebevrazedné myslenky, je dulezité, aby zdravotní pracovníci sledovali telefonní a domácí návstevy a zajistili komunitní podporu. Lidé, kterí se pokouseli o sebevrazdu, mají nejvetsí riziko, ze se znovu pokusí.

Globální pohled na sebevrazdu

Dr. Shekhar Saxena, reditel odboru dusevního zdraví a zneuzívání návykových látek v WHO, uvádí, ze zpráva je první, která predstavuje "komplexní prehled sebevrazd, pokusu o sebevrazdu a úspesných snah o prevenci sebevrazd po celém svete. akt."

Po celém svete zemrou více muzi sebevrazdou nez zeny. U bohatých národu statistiky ukazují, ze trikrát více muzu spáchá sebevrazdu jako zeny, pricemz muzi ve veku 50 a více let jsou nejzranitelnejsí skupinou.

U zen ve veku 70 let je vsak úmrtí pri sebevrazde dvakrát castejsí nez u osob ve veku 15-29 let.

Méne bohaté národy mají vyssí míru sebevrazdy u mladých dospelých a starsích zen nez bohatých národu.

V Africe byla odhadovaná míra sebevrazd blízká celosvetovému prumeru 11,4 na 100 000 v roce 2012. Zdá se, ze sebevrazda pri otrave pesticidy je nejbeznejsí pouzívanou metodou. Mezi roky 2000 a 2012 se zdá, ze míra sebevrazd vzrostla v Africe o 38%. Mezi starsími jsou obzvlást vysoké, ale mezi mladými je také vrchol.

V Amerikách se zdá, ze míry sebevrazd jsou obecne nizsí nez ostatní regiony. Mezi mladými lidmi dochází k vrcholu, zustávají na stejné úrovni pro ostatní vekové skupiny, poté opet vzrostou u starsích muzu.

V zemích s vysokými príjmy polovina sebevrazd spocívá v zavesení se zbranemi, coz predstavuje 18% sebevrazd. Vysoká míra sebevrazdy strelnými zbranemi v Americe (46% sebevrazd) je duvodem, proc strelné zbrane pricházejí na druhém míste v celosvetovém merítku pro zeme s vysokými príjmy - mimo americké strelné zbrane predstavují pouze 4,5% sebevrazd v zemích s vysokými príjmy.

Ve východním Stredomorí, kde jsou odhadované míry sebevrazdy obecne nizsí, existují dukazy, ze míra sebevrazd je relativne vysoká ve vekové skupine 15-29 let a u osob starsích 60 let.

V Evrope je míra sebevrazd nad celosvetovým prumerem. Kurzy jsou nejvyssí mezi mladými muzi stredního veku a starsími. Velkým problémem pro tento region je, ze sebevrazda je hlavní prícinou úmrtí u 15 az 29 letých detí v mnoha zemích. Na strane plus má Evropa mnoho zemí, které jiz provádejí programy prevence sebevrazd.

Jihovýchodní Asie má nejvyssí míru sebevrazd, pricemz vetsina sebevrazd na svete se v této oblasti vyskytuje. Toto vrcholí mezi mladými a starsími. V Indii je nejvyssí odhadovaný pocet sebevrazd v roce 2012. Príjem pesticidu je obzvláste znepokojivý ve venkovských zemedelských oblastech v regionu jihovýchodní Asie.

Západní Pacifik má vysoký podíl na sebevrazdách na svete: celková úmrtí na sebevrazdu v oblasti západního Pacifiku je priblizne 180 000 lidí. Cína predstavuje druhý nejvyssí odhadovaný pocet sebevrazd celkove v roce 2012 a Korejská republika je zemí s tretím nejvyssím.

Západní Pacifik je jediný region, kde je míra sebevrazdy u zen vyssí nez u muzu, a kde sebevrazda radí mezi zeny vyssí prícinu úmrtí nez u muzu. Príjem pesticidu je také obzvláste znepokojující ve venkovských zemedelských oblastech západního Pacifiku.

Samovrazda mezi mladými lidmi je obava vsude, ale predevsím v zemích Pacifiku.

10. zárí je Svetovým dnem prevence suicidu, prílezitostí pro jednotlivce, organizace a vlády vsude zvysovat povedomí o sebevrazde, rozptýlit mýty, rozbít tabu, sírit informace a propagovat akce týkající se prevence sebevrazd po celém svete.