Soudní dvur EU uvádí, ze kmenové bunky, které znicí lidské embrya, nelze patentovat

Soudní dvur Evropské unie (EU) dnes rozhodl, ze jakýkoli proces, který odstranuje kmenové bunky z lidského embrya tam, kde to vyzaduje znicení tohoto embrya, nemuze být patentováno. Rozhodnutí vedlo k spekulacím, ze to bude brzdit vývoj terapeutických kmenových bunek a povede k investicím do USA a dalsích zemí.
Soudní dvur EU, který má sídlo v Lucemburku, interpretuje právo EU, aby zajistilo, ze bude uplatnován stejným zpusobem ve vsech zemích EU.

Proc vládne?

Nemecký federální soudní dvur pozádal soud EU, aby poskytl výklad pojmu "lidské embryo", aby mu pomohl vyporádat se s výzvou pana Olivera Brüstleho, nemeckého vedce, jehoz patent na vynález vytvorit bunky prekurzoru nervu z lidských embryonální kmenové bunky byl nemeckým federálním patentovým soudem neplatný.
Brüstleova metoda vyzaduje odstranení kmenových bunek z lidského embrya, který dosáhl stavu blastocysty (kolem 5. dne poté, co bylo vajícko oplodneno). Kmenové bunky by pak byly pouzity k lécbe neurologických onemocnení a podle informací poskytnutých Brüstle soudu jiz existují klinické aplikace, zejména u pacientu trpících Parkinsonovou chorobou.
Nemecký federální soud pozadoval výklad, protoze príslusná smernice EU (císlo 98/44 / ES o právní ochrane biotechnologických vynálezu) neobsahuje definici pojmu "lidské embryo".
Rozhodnutí samo o sobe predstavuje tri cásti: definici pojmu "lidské embryo", zda je vedecký výzkum pokryt stejným zpusobem jako komercní nebo prumyslová aplikace a zda by byl zahrnut vynález zabývající se výrobou neuronových prekurzorových bunek.

Co je to embryo?

V tiskovém prohlásení o rozhodnutí se soud EU rozhodl interpretovat "lidské embryo" v jeho nejsirsím smyslu, protoze cílem smernice je "vyloucit jakoukoli moznost patentovatelnosti, kdy by mohlo být dotceno respektování lidské dustojnosti".
Rozhodli tedy, ze v podstate termín "lidské embryo" zahrnuje oplodnené lidské vejce od okamziku oplodnení, "jestlize toto oplodnení je takové, aby zahájilo proces rozvoje lidské bytosti".
Zduraznili, ze je na rozhodcím soudu, aby rozhodl, zda "ve svetle vedeckého vývoje", zda jsou kmenové bunky získané z lidského embrya ve stádiu blastocysty schopny "zahájit proces vývoje cloveka a , jsou proto zahrnuty do pojmu "lidské embryo".

Vedecký výzkum, který není odlisný od komercního nebo prumyslového pouzití

Soud rozhodl, ze "pouzití lidských embryí pro úcely vedeckého výzkumu, které je predmetem patentové prihlásky, nelze odlisit od prumyslového a obchodního vyuzití, a vyhnout se tak vyloucení z patentovatelnosti".
Vysvetlil, ze udelení patentu pro vynález "v zásade znamená prumyslovou nebo obchodní aplikaci", a proto prestoze vedecký výzkum má jiné cíle jako prumysl a obchod, vyuzívání lidských embryí pro výzkum, který je predmetem patentové prihlásky "nelze oddelit od samotného patentu a práv spojených s ním".
Soud vsak také zduraznuje, ze smernice nezakazuje patenty na pouzití lidských embryí, pokud je toto pouzití "terapeutické nebo diagnostické" a je uzitecné pro embryo, napríklad k náprave vady a ke zlepsení sancí na zivot.

Neuronové prekurzorové bunecné patenty

Pri zodpovezení otázky, zda by mely být povoleny patenty na vynálezy týkající se výroby neurálních prekurzorových bunek, soud rozhodl, ze by nemeli, protoze to predpokládá dve veci: tyto typy kmenových bunek musí být odstraneny z lidského embrya na blastocystu (a to je po oplodnení) a jejich odstranení nicí embryo.
Tento tretí bod pridali, protoze dovedne navrzená patentová prihláska by mohla být napsána takovým zpusobem, aby se zamezilo zmínce o lidských embryích.
Jinými slovy, soud tvrdí, ze vynález by nemel být patentovatelný, jestlize proces, který popisuje, vyzaduje, aby lidské embrya byly bud zniceny bud prímo, nebo za úcelem vytvorení základního materiálu, i kdyz se patentová prihláska nevztahuje na pouzití cloveka embryí. Zdá se, ze tato tretí cást rozhodnutí byla ucinena, protoze aplikace Brüstle zjevne nezmínuje lidská embrya.

Co se muze stát výzkumem kmenových bunek v Evrope?

Existují spekulace, ze rozhodnutí muze rídit výzkum a investice do kmenových bunek mimo EU.
Ale také ti, kterí tvrdí, ze se to nestane, protoze rozhodnutí je pouze o patentu: to není zálezitostí výzkumu samo o sobe, jen schopnost patentovat a existují i ??jiné zpusoby, jak chránit vedecké metody, a existují i ??jiné zpusoby, jak vytvorit kmenové bunky (i kdyz ne nutne stejne bezpecné nebo úcinné jako embryonální).
Richard Willoughby, právník v oblasti dusevního vlastnictví, píse v The Telegraph, ze pro rozhodnutí je pozitivní a negativní aspekty. Mezi pozitivními slovy ríká, ze odstranení patentové ochrany by mohlo skutecne uvolnit pocátecní výzkum v EU a ucinit z nej atraktivnejsí.
Mezi negativy tvrdí, ze neexistence patentové ochrany by mohla pro spolecnosti a výzkumné instituce v Evrope ztízit financování, coz by mohlo posunout investice do jiných míst, jako jsou USA.
V rovnováze se Willoughby domnívá, ze negativy budou prevazovat nad pozitivními výsledky a ze "existuje riziko, ze to bude brzdit vývoj terapeutických kmenových bunek, které prokázaly obrovský slib pro lécbu nekterých nejproblematictejsích zdravotních stavu".
Kliknete zde pro prectení celého textu rozhodnutí.
Napsal Catharine Paddock PhD