cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Lécba epilepsie by mohla chránit zrak pacientu s MS

Nekdy se zdá, ze resení pocházejí z nejnepravdepodobnejsích míst. V tomto prípade výzkumníci zjistili, ze lék, který se bezne uzívá k prevenci záchvatu u lidí s epilepsií, muze ochránit lidi s roztrousenou sklerózou pred úcinky souvisejících ocních stavu.
Akutní optická neuritida je úzce spojena s roztrousenou sklerózou a u nekterých lidí muze být první známkou stavu.

Závery studie mají být predlozeny na 67. výrocním zasedání Americké akademie neurologie (AAN) ve Washingtonu, DC, Dr. Raju Kapoorem z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii v Londýne ve Velké Británii.

Akutní optická neuritida je název dotycného ocního stavu - zánet nervu, který nese vizuální informace z oka do mozku. Tento stav se vyskytuje priblizne u poloviny lidí s roztrousenou sklerózou (MS) v urcitém okamziku jejich zivota.

"Tento stav muze zpusobit náhlou úplnou nebo cástecnou slepotu, mlhavou nebo zcernalou zraku a bolesti," vysvetluje doktor Kapoor. "I kdyz se zrak nakonec zotaví, kazdý útok stále poskozuje nerv a oko."

Akutní optická neuritida, podobne jako mnoho relapsu MS, je typicky lécena steroidními léky k urychlení zotavení zraku. Podle autoru studie se vsak jejich konecný rozsah nezlepsuje. Výsledkem je, ze v soucasné dobe neexistuje potreba terapie, aby se zabránilo dalsímu postizení zpusobenému relapsy MS.

Fenytoin je antikonvulzivní nebo antiepileptický lécivý prípravek, který se pouzívá ke kontrole záchvatu zpomalením impulzu v mozku, které jsou pro ne odpovedné.

Nálezy by mohly vést k lécbe "velkou nesplnenou potrebou" lidí s SM

Ve studii se skupinou 86 úcastníku s akutní optickou neuritidou náhodne predepsal fenytoin (4 mg / kg / den) nebo placebo behem 2 týdnu po vzniku symptomu. Úcastníci poté uzívali fenytoin nebo placebo po dobu 3 mesícu.

Pomocí optické koherentní tomografie vedci zmerili tloustku sítnice - vrstvu nervu v zadní cásti oka - jak na zacátku studie, tak 6 mesícu poté. Navíc vedci také posoudili zrak úcastníku, vcetne barevného vnímání a ostrosti.

V prumeru výzkumníci zjistili, ze úcastníci, kterí dostávali fenytoin, zaznamenali o 30% méne poskození retinálních nervových vláken nez ti, kterí dostávali placebo. Nejvetsí svetlo citlivá cást sítnice, makuly, mela v prumeru o 34% vyssí prumer mezi úcastníky, kterí dostávali fenytoin.

Po vyresení epizod akutní neuritídy v optice se vize úcastníku vrátila do normálu podle ocekávání. Výzkumníci nepozorovali zádné významné rozdíly v dlouhodobých vizuálních výsledcích mezi skupinou, která dostávala fenytoin a kontrolní skupinou. Pet úcastníku bylo ztraceno pri sledování.

"Pokud je toto zjistení potvrzeno vetsími studiemi, mohlo by to vést k lécbe, která muze zabránit poskození nervu a oslepnutí v MS, a mohla by napomoci dalsím útokum MS, které by slouzily velkým nesplneným potrebám," navrhuje Dr. Kapoor.

Dulezitost zraku - casto zásadní pro práci, sociální aktivity a rízení - muze být prehlízena. Pokud by tyto poznatky podporovaly dalsí výzkum, výsledky by mohly mít skutecné pozitivní dusledky pro osoby s tímto oslabujícím zánetlivým onemocnením.

Národní institut pro výzkum výzkumu v oblasti klinického výzkumu, národní spolecnost MS, spolecnost MS ve Velké Británii, vysokoskolské vysoké skoly londýnské nemocnice biomedicínského výzkumného strediska a grant od farmaceutické spolecnosti Novartis poskytli financní prostredky na studium.

Minulý mesíc, Zdravotní novinky dnes napsal funkci Spotlight, která zkoumala ruzné neviditelné obtíze, které charakterizují MS.

Byly nalezeny tisíce vzácných genových mutací souvisejících s rakovinou

Byly nalezeny tisíce vzácných genových mutací souvisejících s rakovinou

Inovacní výzkum, publikovaný v tomto týdnu v publikaci PLOS Computational Biology, vysvetluje, jak tisíce "dríve ignorovaných genetických mutací" mohou prispet k rustu maligních nádoru. Pomocí nového statistického prístupu nalezli vedci nové proteiny. Nový prístup k genetice rakoviny prinásí zajímavé výsledky.

(Health)

Migrenový gen, který nasel vedec inspirovaný vlastní nemocí

Migrenový gen, který nasel vedec inspirovaný vlastní nemocí

Vedec, který byl trápený migrénami jako dospívající, identifikoval genovou mutaci, která ciní lidi citlivejsí na tento stav. Ona a její kolegové tento týden on-line písí o svých nálezech ve spolecnosti Science Translational Medicine. Jako teenagerka byla Emily Batesová horlivá sportovec a student, který nenávidel, kdyz nevedel, kdy nastane dalsí migréna.

(Health)