Ekonomická nejistota primeje zamestnance k pití mimo práci

Drívejsí výzkum ukázal, ze lidé, kterí pri práci v dobe ekonomické nejistoty ztrácejí své zamestnání, se pri pokusu o zmírnení stresu více nebo dokonce naplní svuj cas. Ale nová studie zjistila, ze i ti, kterí si v techto obdobích udrzují práci, mohou být pravdepodobnejsí, ze uderí do láhve.
Zamestnanci s vetsí pravdepodobností zvýsí pití mimo pracovní dobu behem období ekonomické nejistoty, zjistili výzkumníci.

Podle Úradu práce statistiky nezamestnanost ve Spojených státech prudce vzrostla behem Velké recese v letech 2007-2009, z 5% na 9,5%.

Mozná není prekvapující, ze rada studií spojila nezamestnanost v tomto období se zvýseným stresem a vyssím uzíváním alkoholu; studie z roku 2013 publikovaná v casopise Alkoholismus: Klinický a experimentální výzkum, zjistila, ze zeny, které zazily tezké hospodárské ztráty behem recese, vcetne ztráty zamestnání, s vetsí pravdepodobností hlásily mesícní opilost.

Jak vsak hospodárské útlumy ovlivnují uzívání alkoholu u osob, které si udrzují svou práci?

Michael Frone, PhD, výzkumného ústavu pro závislost na univerzite v Buffale v NY, se rozhodl odpovedet na tuto otázku svou novou studii, jejíz výsledky jsou zverejneny v casopise Psychologie návykových chování.

Behem recese se zvýsil pití mimo pracovní dobu

K dosazení svých zjistení Frone porovnal výsledky dvou telefonních pruzkumu o poctu 5 082 pracovníku v USA. Jeden pruzkum - zahrnující 2 501 zamestnancu - byl proveden v letech 2002-03, pred velkou recesí. Druhý pruzkum zahrnoval 2 581 zamestnancu a byl proveden behem a po recesi v letech 2008-11.

Rychlá fakta o uzívání alkoholu

• V roce 2013 86,8% dospelých v USA hlásilo, ze v urcitém bode svého zivota konzumovalo alkohol
• 16,6 milionu dospelých melo poruchu uzívání alkoholu v roce 2013
• Ve stejném roce melo kolem 697 000 dospívajících ve veku 12-17 let poruchu uzívání alkoholu.

Dalsí informace o tezkém pití

V rámci pruzkumu byli zamestnanci dotazováni, zda pijí alkohol, a pokud ano, kdyz je vypili, kolik pili a jak casto.

Zatímco pití v práci mezi zamestnanci snízilo po recesi ve srovnání s drívejsími, Frone zjistil, ze uzívání alkoholu a nadmerné pití mimo práci se behem recese zvýsil.

"Navzdory zvýsenému pracovnímu stresu, který prisel s recesí, zamestnanci snízili behem pracovního dne jejich uzívání alkoholu, aby se zabránilo ohrození jejich zamestnání," vysvetluje Frone. "Ale mozná snízit stres, zvýsil jak nadmerné uzívání alkoholu, tak i pití po práci."

Navíc pri hodnocení výsledku podle veku zjistil, ze pití zamestnancu ve stredním veku se behem recese zvýsilo, ale mezi mladsími zamestnanci nebylo zjisteno zádné takové zvýsení.

Podle Frone muze být tato veková neshoda omezena na vetsí rodinné a financní odpovednosti ve stredním veku. Vysvetluje, ze takové povinnosti mohou zvýsit stres pracovní nestability, vetsí nároky na práci, financní ztráty a nejistotu ohledne duchodového príjmu.

Tato zjistení jsou duvodem k obavám jak pro zamestnavatele, tak pro pracovníky, ríká Frone:

"Nadmerné pití muze vést k absenteizmu nebo k nástrahám práce, které mohou ovlivnit produktivitu. Také zvýsené pití po práci muze vést k rodinným problémum, které mohou ovlivnit výkon v práci."

Dodává, ze zamestnavatelé mohou v období hospodárské nejistoty snízit riziko problému s alkoholem u zamestnancu zavedením strategií, které snizují stres na pracovisti, a konstatuje, ze tyto strategie je treba provést predtím, nez se objeví dalsí hospodárská krize.

V únoru lonského roku, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii v Lancetova psychiatrie coz naznacuje, ze nezamestnanost kazdorocne zpusobuje zhruba 45 000 sebevrazd po celém svete, coz predstavuje zhruba devetkrát tolik sebevrazd zpusobených hospodárským poklesem.