Ekonomické tezkosti spoustejí gen "nastvaná matka"
Globální recese stací k tomu, aby zatezovala mnoho rodinných financí. Ale genetická veda naznacuje, ze nekteré maminky cítí více napetí a jsou castejsí, ze praktikují drsné rodicovství.
Studie, publikovaná v casopise Sborník z Národní akademie ved, odhaluje, ze obtízné ekonomické podmínky mohou vést k tomu, ze se matky úcastní krutého rodicovství, jako je krik nebo bít deti. Je vsak patrnejsí u matek, kterí nesou urcitou variaci genu.
Výzkumníci z New Yorské univerzity, Columbia University, Princetonské univerzity a Lékarské fakulty Pennsylvánské státní univerzity analyzovali data ze studie Fragile Families and Child Wellbeing Study (FFS). Toto je populacní kohortová studie ve 20 velkých mestech USA s priblizne 5 000 detmi narozenými v letech 1998-2000.
Po narození byli matky detí pohovoreny, kdyz jejich díte bylo ve veku 1, 3, 5 a 9 let. Vedci shromázdili údaje o drsném rodicovství, kdyz byly deti ve veku 3, 5 a 9 let, a ve veku 9 let byly odebrány vzorky DNA ze 2 600 detí a jejich matek.
Drsná rodicovská data byla shromázdena pomocí merítka konfliktu taktiky. Pet oblastí merilo psychické drsné rodicovství, jako je krik a vyhrozování, zatímco pet oblastí merilo telesné tresty, jako je slapping a výprask.
Vedci porovnali tato data s merením ekonomických podmínek v 20 velkých amerických státech, kde zily matky. Tyto údaje obsahovaly údaje o mesícní míre nezamestnanosti.
Výsledky analýzy ukázaly, ze drsné rodicovství u matky, které byly studovány, bylo významne spojeno se zvýsením míry nezamestnanosti mesta a snízilo duveru spotrebitelu v ekonomiku.
Autori studie se domnívají, ze z toho se domnívají, ze to bylo "ocekávání protivenství" nebo strach z nezamestnanosti kvuli spatným ekonomickým podmínkám, které vedly k drsnému rodicovství spíse nez ke spatným ekonomickým podmínkám obecne.
Dohoon Lee, odborný asistent sociologie na Newyorské univerzite, ríká:
"Obvykle se domníváme, ze ekonomické problémy v rodinách vedou ke stresu, coz zase vede ke zhorsení kvality rodicovství.
Ale tato zjistení ukazují, ze ekonomický útlum ve vetsím spolecenství muze negativne ovlivnit rodicovství - bez ohledu na podmínky, kterým jednotlivé rodiny celí. "
Zjistila se, ze gene Angry Momma
Z tohoto duvodu výzkumníci analyzovali, zda odpovedi byly urceny genetickým slozením matek tím, ze se podíváme na dopaminergní systém mozku - oblast, která pomáhá regulovat emocní a behaviorální reakce na okolní prostredí.
Zamerili se zejména na polymorfismus DRD2 Taq1A s jedním nukleotidem (SNP) - malé zmeny v genetickém kódu osoby na urcitém míste mozku. Genotyp DRD2 Taq1A rídí syntézu dopaminu, chemické látky, která reguluje chování v mozku.
Vedci ríkají, ze predchozí studie ukázaly, ze lidé, kterí mají jednu alelu T - známou jako "citlivý" gen - pro tento SNP, s vetsí pravdepodobností projeví agresi ve srovnání s temi, kterí nemají citlivý gen.
Studie ukázala, ze priblizne 50% dotazovaných matek má alelu T.
Výsledky ukázaly, ze matky, které mely alelu T, se mnohem casteji zapojily do tvrdého rodicovství pri zhorsování místních ekonomických podmínek a oblastí s poklesem duvery spotrebitelu.
"Dukaz", ze geny reagují na prostredí
Vedci vsak tvrdí, ze matky bez alely T nevykazují zádné takové zmeny za zhorsujících se ekonomických podmínek.
Navíc, kdyz se zlepsily ekonomické podmínky, vedci zjistili, ze matky s alelou T mají mensí pravdepodobnost, ze se budou v drsném rodicovství chovat v porovnání s matkami bez alely T.
Vedci tvrdí, ze toto zjistení je významné, nebot ukazuje, ze vliv genu na chování lidí muze záviset na kvalite prostredí.
Irwin Garfinkel, spoluautor studie a profesor soucasných mestských problému na Fakulte sociální práce Columbia University, ríká:
"Toto zjistení poskytuje dalsí dukaz ve prospech hypotézy o orchidejové pampelisky, ze lidé s citlivými geny, jako jsou orchideje, utíkají nebo zemrou ve spatném prostredí, ale rozkvétají v bohatém prostredí, zatímco pampelisky prezívají v chudých a bohatých prostredích."
Hmotnost a dieta behem tehotenství je prospesné
Zena, která je oba nad váhou a tehotná, celí dvojnásobným výzvám, a to zejména proto, ze mnoho zen, které nejsou nadváhou, bojují o to, aby v prubehu devítimesícního období tehotenství nezahlila váhu. Tehotné zeny, které mají nadváhu nebo obezitu, mohou mít vázná zdravotní rizika, vcetne vysokého krevního tlaku, preeklampsie, cukrovky a predcasného porodu, ale je to dobrá zpráva.
Kognitivní funkce muze dojít k selhání ve veku 45 let
Lidská schopnost pamatovat na data, rozumet a správne rozumet vecem se muze zacít zhorsovat ve veku 45 let a nikoliv 60, kolik verilo, hlásili výzkumníci z Francie a Spojeného království v BMJ (British Medical Journal). Podle predchozích studií kognitivní pokles, pokud k tomu dojde, obecne nedojde pred sedesátiletým vekem.