cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Hospodárská krize muze vysvetlit nárust míry sebevrazdy u dospelých ve stredním veku,

U dospelých Americanu ve veku 40-64 let se míra sebevrazdy od roku 1999 zvýsila o priblizne 40%. Americký zurnál preventivní medicíny tvrdí, ze tento nárust muze být az do recese v letech 2007-2009 - období, kdy doslo k prudkému nárustu míry sebevrazdy u dospelých ve stredním veku.
Mezi jednotlivci ve veku 40-64 let se samovrazdy z duvodu vnejsích okolností - napríklad ztráty zamestnání - zvýsily z 33% v roce 2005 na 37,5% v roce 2010, s prudkým nárustem od roku 2007 - v dobe, kdy nastala ekonomická krize.

Studie provedla Katherine A. Hempsteadová, PhD, reditelka Nadace Roberta Wooda Johnsona v Princetonu v NJ a Centra pro státní zdravotní politiku na Rutgersove univerzite v New Brunswicku v NJ a Julie A. Phillipsové, PhD. Ústav pro zdraví, zdravotní politiku a výzkum stárnutí v New Brunswick, NJ.

Tento výzkum prichází po dalsí studii, která byla nedávno zverejnena v roce 2006 Lancetova psychiatrie ze mezi lety 2000 a 2011 byla nezamestnanost kazdorocne prícinou priblizne 45 000 sebevrazd po celém svete.

Pri pouzití údaju z databáze úmrtnosti Svetové zdravotnické organizace (WHO) vysetrovatelé z této studie vypocítali, ze recese byla odpovedná za dalsích 5 000 sebevrazd od roku 2008.

Pro tuto nejnovejsí studii se Hempstead a Phillips rozhodli zjistit, zda recese postihla neúmerne dospelé osoby ve stredním veku, coz vedlo k vyssí míre sebevrazd v této vekové skupine, pricemz tyto sazby u ostatních vekových skupin zustaly relativne stabilní.

Vedci zhodnotili data z Národního systému pro nahlasování úmrtí (NVDRS), který poskytl informace o dokoncených sebevrazdách v letech 2005 az 2010.

"Tato data umoznují analýzu, jak se mohou zmenit okolnosti sebevrazdy zpusoby, které odrázejí rostoucí význam hospodárských krizí jako rizikového faktoru pro sebevrazdu," vysvetluje tým.

Pomocí techto informací výzkumníci analyzovali 17 samostatných sebevrazedných okolností, které roztrídili do trí skupin: osobní situace (napríklad závislost na alkoholu nebo problémy s dusevním zdravím), mezilidské okolnosti (napr. Smrt milovaného nebo násilného partnera) a vnejsí okolností (napríklad problémy s prací nebo financními potízemi).

Krome toho byli výzkumníci schopni tyto údaje vyuzít k posouzení ctyr ukazatelu sebevrazedného plánování a zámeru: historie predchozích pokusu o sebevrazdu, odhalování úmyslu spáchat sebevrazdu, ponechání sebevrazedných poznámek a prozívání krize - napríklad ztráta zamestnání nebo vztah rozpad - behem 2 týdnu pred sebevrazedným chováním.

Vetsina sebevrazd ve stredním veku zpusobená vnejsími faktory a dokoncena pouzitím udusení

Zatímco vnejsí okolnosti byly v letech 2005-2010 nejméne beznými duvody pro sebevrazdy u dospelých, byla to jediná kategorie, která zaznamenala nárust. Vnejsí okolnosti predstavovaly v roce 2005 priblizne 29,8% sebevrazd, avsak v roce 2010 se to zvýsilo na 32,7%.

Rozpustil podle vekové skupiny, tým zjistil, ze osoby ve veku 40-64 let zaznamenaly v dusledku vnejsích okolností významný nárust sebevrazd, a to z 33% v roce 2005 na 37,5% v roce 2010, s prudkým nárustem od roku 2007 - pokles zacal.

"Na rozdíl od toho," konstatují autori, "pomerná prevalence sebevrazd v dusledku osobních a interpersonálních okolností zustala v daném období stabilní nebo poklesla."

Jedinci ve veku 65 let a starsí zaznamenali nárust poctu sebevrazd v dusledku vnejsích okolností, a to z 7,5% v roce 2005 na 12,4% v roce 2010, avsak tato sebevrazda u osob ve veku 15-39 let klesla z 35% na 34,3% behem stejného období.

Tvrdí, ze nárust poctu sebevrazd, který je dusledkem vnejsích okolností u osob starsích 65 let, lze vysvetlit financními potízemi spojenými se ztrátou duchodového sporení v dusledku havárie akciového trhu.

Výzkumníci také zjistili, ze sebevrazedná metoda se lisí podle okolností. Otrava byla nejcastejsí v sebevrazdách kvuli osobním okolnostem, zatímco více smrtelných metod - jako je pouzití strelné zbrane nebo udusení - bylo nejcastejsí v sebevrazdách kvuli vnejsím a mezilidským okolnostem. V oblastech, kde byla vlastnictví zbraní nízká, byla sebevrazda udusení castejsí.

U osob ve veku 40-64 let se v letech 2005-2010 zvýsilo sebevrazda o 59,5%, v porovnání s nárustem o 18% u osob ve veku 15-39 let a nárustem o 27,2% u osob ve veku 65 let a starsích. Zvýsení sebevrazdy u osob stredního veku bylo nejvýznamnejsí mezi temi, kterí vzali svuj zivot kvuli vnejsím okolnostem.

Hempstead a Phillips komentují své zjistení:

"Relativní k jiným vekovým skupinám, vetsí a rostoucí podíl sebevrazd ve stredním veku má okolnosti související s pracovním, financním nebo právním postizením a jsou ukonceny pouzitím udusení.

Nejvetsí nárust vnejsích okolností se zdá být docasne spojen s nejhorsími roky velké recese, coz je v souladu s dalsími pracemi, které ukazují souvislost mezi zhorsujícími se ekonomickými podmínkami a sebevrazdou. "

Na základe svých zjistení vedci tvrdí, ze je treba zvýsit povedomí, ze financní faktory - jako je nezamestnanost, bankrot a uzavrení trhu - mohou zvýsit riziko sebevrazdy, zejména u dospelých stredního veku.

"Oddelení lidských zdroju, programy pomoci zamestnancum, státní a místní agentury práce, poradci v oblasti úveru a dalsí osoby, které se setkávají s lidmi s financním postizením, by mely zlepsit schopnost rozpoznat ohrozené osoby a provést zádosti o doporucení," dodávají. "Zvýsení prístupu k krizovému poradenství a dalsím sluzbám pro dusevní zdraví v nouzovém rezimu, jak je casto poskytováno v dobe prírodní katastrofy, by melo být také zvazováno v souvislosti s hospodárskými krizemi."

Zvýsení rizika krevní srazeniny u zen po dobu nejméne 12 týdnu po porodu

Zvýsení rizika krevní srazeniny u zen po dobu nejméne 12 týdnu po porodu

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají zeny zvýsené riziko vzniku krevních srazenin po dobu az 6 týdnu po porodu. Nový výzkum vsak naznacuje, ze riziko vzniku krevní srazeniny zustává vyssí nez normální po dobu minimálne 12 týdnu po porodu dítete. Výzkumný tým vedený Dr.

(Health)

Nová dieta "MIND" spojená se snízeným rizikem Alzheimerovy choroby

Nová dieta "MIND" spojená se snízeným rizikem Alzheimerovy choroby

Nová strava vyvinutá výzkumnými pracovníky z Rush University Medical Center v Chicagu, IL, by mohla výrazne snízit riziko Alzheimerovy choroby, a to i pro ty, kterí ji nedodrzují presne. Dieta MIND se zameruje spíse na bobule nez na spotrebu vsech druhu ovoce. Nejcasteji jsou oblíbené boruvky a jahody pro své mozkové prínosy.

(Health)