cs.3b-international.com
Dysfunkce v rakovinových rodinách zvysuje riziko problému s chováním dítete
Kdyz je diagnostikována rakovina, muze to mít vliv na kazdého clena rodiny, který je zapojen; bylo zjisteno, ze deti rodicu, u kterých byla diagnostikována rakovina, vyvíjejí emocionální a behaviorální problémy. Nedávná studie zverejnená v roce 2006 Rakovina zkoumala prevalenci techto problému, stejne jako jaké prediktory mohou existovat pro tyto zmeny.
Mnoho nove diagnostikovaných pacientu s rakovinou má s nimi zijící závislé deti. Priblizne 21% vsech nove diagnostikovaných pacientu je ve veku 25-54 let, coz naznacuje, ze významný pocet detí zazije rodice s tímto onemocnením. Zatímco nekteré deti jsou schopné dobre zvládnout, jiné mohou vyvinout emocionální a behaviorální problémy.
Americká rakovinová spolecnost (ACS) identifikuje urcité príznaky jako emocionální a behaviorální zmeny, které se mohou objevit u detí po diagnostice rakoviny rodicu, vcetne:
- Nemohla zvládnout pocity smutku
- Myslí si na sebevrazdu nebo na sebe
- Stává se podrázdenejsí a lehce rozcilenejsí
- Zmena stupnu ve skole
- Odtahuje se nebo izoluje sami
- Ciny se lisí od obvyklých
- Má zmeny chuti k jídlu nebo nízké hladiny energie
- Ukazuje mensí zájem o aktivity
- Má potíze se soustredením nebo spánkem.
Studie vedená Birgitem Möllerem z Univerzitního zdravotnického centra Hamburg-Eppendorf a University Medical Center Münster v Nemecku byla zamerena na zkoumání emocních a behaviorálních problému u detí pacientu s nádorovým onemocnením a urcení prediktoru techto problému.
Byly vysetreny rodiny rakoviny
Tým vyhodnotil 235 rodin, u kterých byl alespon jeden rodic diagnostikován rakovinou. 235 rodin se skládalo z 402 rodicu a 324 detí a bylo pozádáno, aby vyplnily dotazníky, které hodnotily jejich emocionální a behaviorální zdraví.
Deti s rodicem, u kterého byla diagnostikována rakovina, mohou zacít jednat jinak a být izolováni.
Výzkumníci zjistili, ze deti pacientu s rakovinou mely vyssí prumerné úrovne emocních a behaviorálních symptomu ve srovnání s temi, které se vyskytovaly u normální kontrolní populace.
Zjistili také, ze rodinná dysfunkce je nejlepsí prediktor emocních a behaviorálních problému, a to jak z pohledu rodicu, tak detí. Dr. Möller ríká, ze úroven fungování rodiny predpovídá behaviorální a emocionální symptomy detí více nez kterákoli jiná promenná, vcetne faktoru souvisejících s nemocí.
Výzkumníci také tvrdí, ze výsledky naznacují, ze rodiny, které nejvíce potrebují psychosociální podporu, mohou být identifikovány prostrednictvím screeningu detských dusevních problému a rodinné dysfunkce v onkologických a psychosociálních lécebných jednotkách. Dr. Möller dodává:
"Doplnková odborná príprava onkologu, interdisciplinárních prístupu a rodinných kontaktních sluzeb pro dusevní zdraví se doporucuje uspokojit potreby mensích detí a jejich rodin a minimalizovat negativní dlouhodobé úcinky u detí."
Sverení a slabosti studie uznávají badatelé. Ríká se, ze komplexní prístup byl pouzit pri analýze zdravých a nemocných rodicu spolu s kazdým clenem rodiny kazdé rodiny. Vzor pouzitých úcastníku byl rozdelen na ruzné stránky. Vzorek vsak pouzívá nadmerne zastoupené osoby s vysokým socioekonomickým statusem a neprezkoumá nekteré zdravotní promenné, jako je spatná prognóza.
Deti se ucí prostrednictvím chování svých rodicu
Pro budoucí studium doporucuje, aby se duraz kladl na identifikaci potenciálních rizik a faktoru odolnosti souvisejících s detmi, jako jsou jiz existující problémy u detí a jejich temperament.
ACS tvrdí, ze "deti se berou o rakovine od rodicu a jiných dospelých. Jak díte reaguje na diagnózu rakoviny casto závisí na tom, jak se s rodici nebo jinými blízkými dospelými vyrovnávají s krizí.
Pokud je chování rodicu samo o sobe dysfunkcní, studie naznacuje, ze je velmi pravdepodobné, ze odpoved dítete na diagnózu rakoviny bude sama o sobe dysfunkcní a projeví se v emocionálních a behaviorálních problémech.
Postavení ACS spocívá v tom, ze pokud je k dispozici správná druhová pomoc, oba rodice a jejich deti se mohou naucit dobre zvládat rakovinu a její lécbu. Tato nová studie pomohla navrhnout zpusoby, kterými lze správnejsí druh pomoci lépe zprístupnit.
Jak nádory oslabují krevní bariéru u pacientu s rakovinou mozku vysvetleno
Nová studie mysí naznacuje, ze jedním z duvodu rychlého sírení glioblastomu - nejbeznejsího a agresivnejsího onemocnení mozku u cloveka - je to, ze rakovinné bunky unásou krve a dodávají jim krev v mozku a oslabují hematoencefalickou bariéru. Vedci naznacují, ze jejich objev by mohl vést k novým zpusobum, jak zabíjet nádory mozku, které vyuzívají slabost k získání cílených léku do mozku v pocátecních stádiích rakoviny.
Spolecné screeningové testy nevhodné pro predpovedi predcasného porodu
Predcasný porod zpusobuje významný pocet úmrtí detí jak ve Spojených státech, tak po celém svete. Nová studie zkoumá presnost dvou metod predpovedí predcasného porodu u prvotrídních matek. Predcasné narození je povazováno za hlavní prícinu neonatální smrti po celém svete. Predcasný porod - definovaný jako narození dítete pred dosazením obvyklých 37 týdnu tehotenství - postihuje 1 z 10 porodu v U.
