Prach ve vzduchu podzemních drah muze poskodit zdraví

Nová britská studie naznacuje, ze mikroskopické cástice prachu ve vzduchu v podzemních zeleznicích mohou predstavovat zdravotní riziko pro osoby, které tráví v tomto prostredí dlouhodobe, jako jsou pracovníci zeleznice a dojízdející do mesta.
Matt Loxham, doktorský student na univerzite v Southamptonu, a kolegové, informují o výsledcích vysetrování evropské stanice metra Environmentální veda a technologie.
Studovali ultrajemný prach nebo cásticové látky ve vzduchu v podzemní stanici a zjistili, ze je zcela odlisné od toho, co vetsina lidí dýchá kazdý den: byla to spíse ta, která se objevila v ocelárnách a svarovnách, kde je mnoho vyssí podíl kovu ve vzduchu.
Loxham informuje tisk v nedávném prohlásení:
"Vysoce jemný prach je typicky slozen z inertní látky, která z hlediska chemického slození nepredstavuje znacné riziko."
Ale v stanici metra studovali, "ultrajemný prach byl prinejmensím tak bohatý na kovy jako vetsí cástice prachu".
A protoze tyto cástice jsou mnohem mensí nez vetsí prachové cástice, kdyz je pridáte do výse, pro stejné mnozství kovu, které obsahují mnohem vetsí plochu povrchu pro kontakt ve srovnání s jejich objem nez vetsí cástice, jeden z duvodu, je potenciálne více skodlivé pro zdraví. Dalsím duvodem je, protoze jsou mensí, mohou proniknout dále do plic a tela.

Hrubá, jemná a velmi jemná cásticová hmota

Prach ve vzduchu obsahuje ruzné velikosti cástic nebo cástic. U studií se tyto stupne klasifikují jako hrubé, jemné a velmi jemné.
Hrubé cástice obsahují nejvetsí cástice o velikosti 2,5 az 10 mikrometru nebo asi 25 az 100 krát tencí nez lidské vlasy. Tento stupen prachu se nazývá PM10 (zkratka pro cástice do velikosti 10 mikrometru).
Jemné cástice obsahují cástice mensí nez 2,5 mikrometry (PM2,5) a ultrajemné cástice jsou mensí nez 0,1 mikrometru (PM0,1).
Autori písí ve svých základních informacích, ze:
"Ve srovnání s hrubými (PM10) a jemnými (PM2,5) frakcemi prachových cástic podzemní zeleznice ve vzdusném prostoru PM je málo známo o chemii ultrajemné frakce (PM0.1), která muze významne prispet k poctu cástic a koncentrací povrchu."
Víme, ze hrubé cástice (PM10) se do tela nedostávají do nosních pruchodu a prudusek, zatímco jemný prach (PM2,5) se dostane do mensích dýchacích cest (bronchiole).

Ultrajemný prach se dostává do tela

Vysoce jemný prach (PM0.1) dosáhne nejhlubsích oblastí plic a dostane se prímo do alveol, malých sácku, kde se kyslík prenese do krevního obehu, a odpadní plyny procházejí jinou cestou k vydechování.
Existuje také návrh, ze ultrajemný prach muze proniknout do ochranné epiteliální bariéry, která napájí dýchací cesty a dostane se do podkladové tkáne a krevního reciste. Pokud tomu tak je, pak skodlivost, kterou nejaké toxiny v ultrajemném prachu predstavují, není omezena pouze na dýchací cesty, ale muze také zpusobit poskození kardiovaskulárního systému, jater, mozku a ledvin.
Predchozí studie jiz ukázaly, ze práce v tezkých prumyslových odvetvích, jako jsou ocelárny a svarovací zarízení, potenciálne vystavuje nechránené pracovníky vzduchem prenáseným kovum, jako je zelezo, med a nikl, které mohou poskodit zdraví.
Velké mnozství mechanické aktivity v podzemní dráze v kombinaci s vysokou okolní teplotou vytvárí spoustu vzduchem prachu bohatého na kovy.
Ale je málo pochopitelné, jaké skodlivé látky mohou být ve vzduchu podzemní dráhy, bez ohledu na zdravotní rizika, která by mohla predstavovat. Nekolik studií, které byly zverejneny, má tendenci být neprukazné.

Prach ve vzduchu podzemní stanice Mainline v Evrope, která je bohatá na kovy

Pro studii geochemisté, toxikologové a vedci zabývající se problematikou zivotního prostredí shromázdili a analyzovali vzdusný prach z hlavní linky metra pod evropským letistem.
Vypracovali podrobné profily obsahu kovu v prachu, který shromázdili. Poté porovnali tyto profily s dalsími profily shromázdenými soucasne z ruzných prostredí, jako jsou vzorky ze sporáku na drevo a silnicní tunel s velkým provozem.
Srovnání ukázala, ze podzemní cástice jsou velmi bohaté na kovy, zejména zelezo a med.
Vedci se také podívali na tvary cástic, objevili stopy o tom, jak jsou vytváreny.
Navíc zjistili, ze cástice jsou schopné produkovat reaktivní molekuly, které hrají klícovou roli v jejich toxicite. To záviselo na typu a mnozství kovu, které obsahovaly, ale toxicita mela tendenci se zvysovat, protoze velikost cástic se zmensovala.
V soucasné dobe provádejí dalsí testy, které se zabývají úcinkem prachu na bunkách dýchacích cest a jaké mechanismy by mohly bunky vyuzívat k ochrane proti prípadným skodám.
"Podzemní zeleznicní doprava je vyuzívána velkým poctem lidí ve velkých mestech po celém svete, napr. Témer 1,7 miliardy cest rocne probíhá na londýnském metru," ríká Loxham, který pozaduje dalsí studie, aby zjistil více vzdusných cástic v podzemních zeleznicích a jak ruzné stupne expozice ovlivnují zdraví.
Prostredky ze studijního programu Integrative Toxicology Training Partnership poskytnuté Radou pro lékarské výzkumy UK financovaly studii.
V dalsí nedávné studii výzkumníci zjistili, ze znecistení ovzdusí PM2,5 je spojeno s rychlejsím zesílením ostení karotidové arterie, coz je spolehlivý marker pro aterosklerózu nebo kalení tepen, coz je hlavní prícina onemocnení srdce.
Napsal Catharine Paddock PhD