cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Pití kávy: Více dobrých nez skod?

Byla doba, kdy jedinou zprávou o káve a zdraví bylo, jak to bylo spatné pro srdce, pravdepodobne by nám daly vredy a zhorsily nase nervy, ale ted se zdá, ze tento populární nápoj získává príznivejsí druh tisku.
Vedci, kterí odkryjí dobrou zprávu, vsak vsichni ríkají totéz: i kdyz to vypadá nekteré zdravotní výhody z pití kávy, existuje také nekolik varování a dukazy nejsou dost solidní, aby aktivne povzbuzovaly lidi, aby chodili ven a pili kávu.
Dalsím duvodem, proc je treba venovat urcitou opatrnost, je skutecnost, ze ackoli se dukazy posouvají k príznivejsímu pohledu na úcinek kávy na zdraví, není zalozen na prícine a následcích, ale na spojeních, u nichz by mohly existovat dalsí vysvetlení: pijáci mají neco spolecného, ??studie, které jeste musí objevit, a zohlednit vliv na zdraví.
V tomto clánku se podíváme na posun ve výzkumném pohledu na spotrebu kávy, dotýká se nekterých klícových studií a dokoncujeme nekteré fakty a císla o káve a kofeinu.

Soustred: Harvardská studie 2008

Jednou z obratu v mediálním zpravodajství o káve a zdraví prislo s publikací v roce 2008 studie vedené Harvardem, která zkoumala údaje o více nez 130 000 úcastnících studie zdravotní sestry a následné studie zdravotnických odborníku, 20 let.
Výsledky ukazují, ze konzumace az 6 sálku kávy denne (obsahující priblizne 100 mg kofeinu na sálek o obsahu 8 oz) nebyla spojena se zvýsenou úmrtností u muzu ani zen, z jakékoliv príciny nebo úmrtí na rakovinu nebo kardiovaskulárním onemocnením.
Toto zjistení potvrzuje výzkumný obraz, který se objevil v posledních nekolika letech, ríká jeden z výzkumných pracovníku Rob van Dam, odborný asistent na katedre výzivy Harvard School of Public Health.

Príjem kávy je v prumeru zhruba tretinu vody z vodovodu v Severní Americe a Evrope. (Mezinárodní zurnál rakoviny)"Pro obycejnou populaci dukazy naznacují, ze pití kávy nemá zádné vázné skodlivé úcinky na zdraví," dodává.
Specialista preventivní medicíny Mayo Clinic Donald Hensrud navrhuje jedno vysvetlení pro zdánlivé zvrat v myslení o káve:
"Drívejsí studie nezohlednovaly vzdy to, ze známá vysokoriziková chování, jako je kourení a fyzická necinnost, bývala casteji mezi tezkými pijáky v této dobe."
Ale snad to, co naznacují tyto novejsí poznatky, je, ze mimo urcité skupiny, jako jsou tehotné zeny a ti, kterí mají potíze s kontrolou krevního tlaku, by lidé meli nadále uzívat svou kávu s umijáním a soustredit se na jiné faktory zivotního stylu, jako je zastavení kourení, získávání více cvicení a jíst více celých zrn jako zpusob, jak snízit riziko spatného zdraví.

Onemocnení srdce a mrtvice

Nekteré dukazy, které se ukázaly v posledních letech, naznacují, ze konzumace kávy muze snízit riziko srdecních onemocnení a mrtvice.
Studie Kaiser Permanente, která se konala v breznu 2010 na konferenci American Heart Association, zjistila, ze pijáci v kávu byli méne náchylní k hospitalizaci pro poruchy srdecního rytmu. Vedci zkoumali údaje o poctu 130 000 clenu zdravotních plánu a zjistili, ze lidé, kterí uvádejí, ze pijí mezi jednou a tremi sálkami kávy denne, meli nizsí riziko nez ostatní lidé bez ohledu na jiné rizikové faktory.
Ohlásila se nedávno, ze v roce 2012 americká studie zjistila, ze pití kávy v umírnenosti, muze také mírne chránit pred srdecním selháním.
U zen muze pití kávy znamenat mensí riziko mrtvice.
V breznu 2011 výzkum, který vedl Karolínský institut ve svédském Stockholmu, který sledoval více nez 30 000 zen po dobu 10 let, zjistil, ze ti, kterí pil více nez jednu sálek kávy denne, mají 22 az 25% nizsí riziko mozkové príhody neprátelum. Výzkumníci také zjistili, ze "nízká nebo zádná spotreba kávy byla spojena se zvýseným rizikem mrtvice u zen".
Zjistení byla stejná, bez ohledu na jiné faktory, jako je kourení, alkohol, index telesné hmotnosti, anamnéza diabetu a vysoký krevní tlak.
Starsí americká studie, publikovaná v roce 2009, zahrnující 80 000 zen ze studie o zdravotní sestre, také zjistila o 20% nizsí riziko mozkové príhody mezi uzivateli kávy. Zádná ze zen nemela na zacátku studie mozkovou príhodu, koronární chorobu srdce, cukrovku nebo rakovinu. relativní riziko cévní mozkové príhody pokleslo, kdyz se zvýsila spotreba kávy.
Nedávný zpravodaj Harvard Health vsak varuje, ze zatímco prumerná spotreba kávy (3-4 sálky denne) muze být spojena s nizsím rizikem mrtvice, mezi neobvyklými spotrebiteli kávy riziko mrtvice tesne po pití kávy muze být vyssí.
Jedním z duvodu, proc spotreba kávy muze snízit dlouhodobé riziko srdecních onemocnení a mrtvice, spocívá v tom, ze se zdá, ze snizuje pravdepodobnost vývoje diabetu 2. typu, coz je samo o sobe rizikovým faktorem techto onemocnení.

Diabetes typu 2

Frank Hu, profesor výzivy a epidemiologie na Harvardské skole verejného zdraví, zkoumá úcinky kávy na zdraví jiz pred studiem Harvardu v roce 2008, na níz byl také spoluautorem.
V roce 2005 publikoval spolu se svým týmem clánek, ve kterém zkoumali devet studií zahrnujících více nez 193 000 lidí v USA a Evrope, které zkoumaly souvislost mezi príjmem kávy a cukrovkou 2. typu. Byla nalezena jejich analýza úcastníci, kterí hlásili, ze pijí více nez 6 nebo 7 sálku kávy denne, meli o 35% nizsí pravdepodobnost, ze budou mít cukrovku 2. typu, ve srovnání s temi, kterí hlásili, ze pijí méne nez 2 sálky denne. Pro ty, kterí pijí 4 az 6 sálku denne, bylo riziko snízeno o 28%.
Nedávno v roce 2009 mezinárodní studie vedená výzkumnými pracovníky v Austrálii prezkoumala 18 studií pokrývajících témer 458 000 lidí a zjistila, ze u kazdého dalsího denního sálku spotrebované kávy doslo k 7% snízení rizika vzniku diabetu 2. typu. Stejné snízení bylo dosazeno u kávy na caj a kávu bez kávy. Vedci vsak varovali, ze nekteré studie, které zkoumaly, byly malé a méne spolehlivé, takze spojení mezi tezkou konzumací kávy a snízeným rizikem cukrovky typu 2 muze být prehnané. Vyzvali k randomizovaným zkouskám, aby vysetrili jejich zjistení silneji.
V komentári k WebMD v roce 2011 Hu popisuje dukazy káva a diabetes 2. typu, zalozené na více nez 15 publikovaných studiích, jako "docela solidní", a nyní se zdá, ze kadidlo muze mít stejný uzitek.
V únoru 2012 vedci z lékarské fakulty Mount Sinai, kterí provedli studii na mysích, napsali, jak zjistili, ze bezkofeinová káva muze zlepsit metabolismus energie v mozku spojený s diabetes mellitus 2. typu. Tato mozková dysfunkce je známým rizikovým faktorem pro demenci a jiné neurodegenerativní poruchy, jako je Alzheimerova choroba. Vedci uvedli, ze nové nálezy jsou dukazem toho, ze nekteré z nekofeinických slozek v káve poskytují mysím mysi zdravotní výhody.
Hu také spekuluje, ze kofein pravdepodobne není duvodem pro spojení mezi spotrebou kávy a snízeným rizikem cukrovky 2. typu a pravdepodobnejsím vysvetlením je "celý balícek" zivin. Napríklad káva je bohatá na antioxidanty, o kterých je známo, ze zabranují poskození tkání zpusobeným radikály neobsahujícími kyslík.
Káva také obsahuje minerály, jako je horcík a chróm, které telo pouzívá k regulaci inzulínu coz zase rídí hladinu cukru v krvi. Lidé s diabetem typu 2 ztratili schopnost správne uzívat inzulín k regulaci hladiny cukru v krvi.

Alzheimerova choroba

V roce 2009 výzkumníci ve Finsku a ve Svédsku oznámili studii, která za 20 let probehla pres 1400 osob a zjistila, ze ti, kterí vypili 3 az 5 sálku kávy denne ve stredním veku, meli o 65% nizsí pravdepodobnost vývoje demence a Alzheimerovy nemoci ve srovnání s temi, kterí hlásili, ze nepijí vubec zádnou kávu nebo jen obcas.
V cervnu 2012 výzkumníci z University of South Florida (USF) a University of Miami publikovali clánek popisující, jak sledovali pamet a procesy myslení 124 osob ve veku 65 az 88 let a nasli vsechny lidé s vyssími hladinami kofeinu v krvi (prevázne z pití kávy) se vyvarovali nástupu Alzheimerovy nemoci v období 2-4 let. To platí i pro ty, kterí meli mírné kognitivní postizení (MCI), predchudce Alzheimerovy choroby.
Vedoucí autor Chuanhai Cao, neurolog na farmaceutické fakulte USF a USF Health Byrd Alzheimer Institute, a kolegové, od roku 2006 vydávají clánky o vztahu mezi kofeinem, kávou a Alzheimerovou chorobou.
Napríklad v roce 2009 Cao spolecne vytvoril dva významné dokumenty s kolegy z USF a dalsími výzkumnými stredisky v USA a Saitama Medical University v Japonsku, které zjistily dávkování mysí s príznaky Alzheimerovy choroby kofeinovým ekvivalentem peti sálku kávy a den, obrátil dva príznaky onemocnení: poskození pameti a charakteristický protein v krvi a mozku zvírat.
Drívejsí studie na USF jiz ukázaly, ze dávkování kofeinu starsím lidem, kterí nemeli demenci, rychle ovlivnilo jejich hladinu beta-amyloidu v krvi (bílkovina, která tvorí v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou zbytky plaku) a shledala stejnou vec se stalo u mysí s Alzheimerovou chorobou.

"Neríkáme, ze mírná konzumace kávy zcela ochrání lidi pred Alzheimerovou chorobou. Jsme vsak pevne presvedceni, ze mírná konzumace kávy muze znacne snízit riziko vzniku Alzheimerovy choroby nebo zpozdit její nástup", rekl Cao pri tisku v cervnu 2012 papír.
Zatímco oni verí, ze kofein je klícem, Cao a kolegové si nemyslím, ze jedná samostatne, ale ve spojení s jiným, ale jeste identifikovaným slozkou v káve, která zvysuje krevní hladiny kritického rustového faktoru, který vypadá, ze bojuje proti Alzheimerove chorobe proces choroby.

Parkinsonova choroba

U Parkinsonovy choroby, jiné neurodegenerativní poruchy, se zdá, ze existuje také vazba mezi vyssí spotrebou kávy a snízeným rizikem. A jako Alzheimerova choroba, zdá se, ze to je také kvuli kofeinu, ale je méne jasné, jak to funguje. Nicméne jedna studie o kofeinu a riziko vzniku dvou onemocnení, která byla publikována v roce 2006 Journal of Alzheimerova choroba v roce 2010, Xuesong Chen a kolegové z University of North Dakota v USA, naznacují, ze to muze být neco spolecného s ochranným úcinkem, který má kofein pri zachování hematoencefalické bariéry.
V jiném Journal of Alzheimerova choroba studie také publikovala v roce 2010, João Costa z Lisabonské univerzity v Portugalsku a kolegové predkládají analýzu 26 studií, které naznacují inverzní vztah mezi pitím kávy a sancí na rozvoj Parkinsonovy nemoci. Pri kazdém zvýsení dávky kofeinu o 300 mg denne zjistila pokles relativního rizika vzniku Parkinsonovy choroby o 24%. Mezi temi, kterí pravidelne pil dva az tri sálky kávy denne, byla 25% nizsí pravdepodobnost vývoje onemocnení ve srovnání s jinými nez kávovnicemi. Nicméne mezi zenami, kterí pili pouze kávu, klesla na 14%. Vedci rekli, ze jejich zjistení mohou "tezko vysvetlit zkreslením nebo nekontrolovaným zmatením".

Rakovina

Studie rovnez naznacují, ze konzumace kávy je spojena s nizsím rizikem nekterých rakovin, vcetne endometria, agresivní prostaty, estrogen-negativního karcinomu prsu, rakoviny jater a bezné formy rakoviny kuze, ale nikoli jiných (napr. Jícnu).
V roce 2011 vedci, kterí pracují s údaji ze studie o zdravotní sestre, publikovali zjistení, která ukázala, ze spotrebitelé kávy, kterí konzumovali více nez ctyri sálky denne, meli o 25% nizsí riziko vzniku rakoviny endometria.
Starsí badatel Edward Giovannucci, profesor výzivy a epidemiologie na Harvardské skole verejného zdraví, rekl, ze se káva zacíná objevovat jako ochranné cinidlo v rakovine, která je spojena s obezitou, estrogenem a inzulínem.
On a jeho kolegové naznacují, ze antioxidacní a protizánetlivé látky v káve mohou být odpovedné za protinádorovou aktivitu. Rekl Giovannucci laboratorní testy ukazují, ze káva má více antioxidantu nez vetsina ovoce a zeleniny.
Giovannucci byl také spoluautorkou dalsí studie z roku 2011, v níz se zdálo, ze muzi, kterí pravidelne pijí kávu, mají nizsí riziko vzniku agresivní, smrtící formy rakoviny prostaty. Bylo také zjisteno, ze nizsí riziko bylo stejné u kofeinizované jako u káva bez kofeinu.
Spojení s konzumací kávy a nizsím rizikem estrogen-negativního karcinomu prsu bylo provedeno ve svédské studii, která se také objevila v roce 2011.
Kdyz se poprvé podívali na své údaje, výzkumníci z Karolinska ústavu zjistili, ze zeny, které pili kávu, mely nizsí výskyt rakoviny prsu nez zeny, které zrídka pili kávu, ale kdyz vzaly v úvahu dalsí rizikové faktory, vcetne zivotního stylu a veku, zjistili, nizsí riziko bylo pouze meritelné pro estrogen-negativní karcinom prsu.
Prípad pro spojení snízeného rizika rakoviny jater s pitím kávy se na chvíli neustále staví.
V roce 2007 studie vedená institutem Mario Negri pro farmakologický výzkum v Miláne v Itálii, která provedla souhrnnou analýzu deseti studií zahrnujících více nez 2 200 osob s hepatocelulárním karcinomem (HCC), uvedla, ze mezi kávovary, procentní snízení rizika HCC ve srovnání s temi, kterí nikdy nekoukali kávu. HCC je nejcastejsím onemocnením jater a tvorí asi 90% z nich.
Vedci vsak dospeli k záveru, ze kdyz nasli tento odkaz, nemohli ríci, jestli to byla káva, která snízila riziko rakoviny jater, nebo kdyby lidé s rakovinou jater meli tendenci pít méne kávy z jiných duvodu.
V roce 2008 následovalo zverejnení nové rozsáhlé prospektivní studie zalozené na poctu obyvatel, na níz se zúcastnilo více nez 60 000 Finu po dobu 19 let, coz potvrdilo vyssí spotreba kávy byla spojena s nizsím rizikem vzniku rakoviny jater.

Výzkumní pracovníci vedeni Gang Hu na univerzite v Helsinkách zaznamenali významný inverzní vztah mezi pitím kávy a rizikem primární rakoviny jater. Cím více lidí kávy pili, tím nizsí riziko. Autori vsak uvedli, ze biologický mechanismus, který stojí za tímto odkazem, nebyl znám, a v doprovodném publikaci Carlo La Vecchia z Milána uvedl, ze zatímco studie pevne potvrdila souvislost mezi pitím kávy a nizsím rizikem rakoviny jater, zustává "obtízné" premenit ho na potenciální zpusoby prevence rakoviny jater zvýsením spotreby kávy.
Nedávno, velká americká studie s více nez 110 000 lidmi zjistila, ze cím více kofeinu bylo ve strave, tím nizsí je riziko vzniku karcinomu bazálních bunek, coz je nejbeznejsí typ rakoviny kuze.

Tehotenství

Tehotným zenám se doporucuje, aby nepijí prílis mnoho kávy. V roce 2010 americká akademická asociace a gynekologové (ACOG) vyjádrila prohlásení, ze pití méne nez 200 mg kávy denne (coz odpovídají 12 oz kávy), nezdá se, ze zvysuje riziko potratu, nebo predcasné dorucení, ale nad touto úrovní není jasné, jaké by mohly být rizika.
William H Barth, Jr, predseda výboru ACOG pro porodnické praxe, rekl pro tisk:
"Po prezkumu dosavadních vedeckých poznatku se nezdá, ze denní mírná konzumace kofeinu bude mít významný dopad na zpusobení potratu nebo predcasného porodu."
"Vzhledem k dukazum bychom meli ubezpecit nase tehotné pacienty a dát jim vedet, ze je v porádku mít sálek kávy," dodal.
Výrok ACOG poukázal na to, ze kofeinovaný caj a nealkoholické nápoje obsahují také kofein, i kdyz méne nez kávu, stejne jako cokoládové bonbóny.

Globální spotreba kávy

Káva je jedním z nejrozsírenejsích nápoju na svete a nejcasteji konzumovaná psychoaktivní droga. Nekteré jeho behaviorální úcinky, jako je vzrusení, se neodlisují od úcinku jiných stimulantu, jako je kokain a amfetaminy.
Od roku 1950 do roku 1990 se svetová produkce kávy zdvojnásobila a navzdory hospodárskému poklesu spotreba stále stoupá. Celkove spotrebuje svet asi 7,4 milionu tun rocne, nebo 1,3 kg na osobu za rok, a to od témer nuly v zemích jako Cína a Indie az po 7 kg na osobu a rok ve Svýcarsku, na Islandu a ve Skandinávii. Finové jsou nejvetsími spotrebiteli kávy (12 kg na osobu za rok).
Spojené státy spotrebovávají 1,3 tuny rocne, a to ve výsi 4,2 kg na osobu. Nejnovejsí údaje za rok 2012 naznacují, ze 65% dospelých Americanu pije kávu a uvádí nápoj "krk a krk nealkoholickými nápoji", ríká Národní asociace kávy.

Kolik kofeinu v sálku kávy?

To muze být matoucí, kdyz si prectete o spotrebe kávy v poháruch kvuli rozdílu ve velikostech sálku z jednotlivých zemí. Napríklad v USA je káva obvykle podávána v poháru o objemu 8 oz (240 ml), coz je dvojnásobek mnozství v typické evropské porce.

Vypracování toho, kolik kofeinu denne konzumujete, muze být matoucí zázitek.Muze to být jeste více matoucí, pokud chcete vedet, kolik kofeinu je v sálku, protoze se lisí v závislosti na fazolech, jak jsou pecené a jak je káva pripravená.
Napríklad restaurace ve stylu espresso v poháru 1 oz (30 ml) muze obsahovat 40 az 75 mg kofeinu. Dokonce i bezkofeinovaný espreso muze obsahovat az 15 mg kofeinu.
Na druhou stranu, 8 ml (240 ml) sálku obecné instantní kávy muze obsahovat jakoukoli dávku od 27 do 173 mg kofeinu, zatímco sálek kávy Starbucks Pike Place 16 oz (480 ml) varené kávy obsahuje 330 mg kofeinu.
Caj má asi polovinu kofeinu jako káva.

Kolik je prumerný príjem kofeinu?

Mírný príjem kofeinu je asi 300 mg denne. Jedná se o zhruba 3 az 4 sálky mleté ??prazené kávy nebo 5 sálku okamzité.
U tehotných zen by tato úroven byla povazována za nadmernou a doporucuje se, aby si spotrebu udrzely pod 200 mg denne.
Káva není jediným zdrojem kofeinu ve strave. 300 mg je také mnozství kofeinu v 5 nebo 6 porcích caje a nekterých kuzí a prumerná cokoládová bonbóna má asi 35 mg.
Nekteré léky proti bolesti obsahují také kofein, protoze mohou cinit o 40% úcinnejsí pri lécbe bolesti hlavy. Rozsah zde se také lisí; napríklad od 16 mg na kapsli (Dristran) az po 200 mg (Vivarin), mezi populární léky proti bolesti v USA.
V americké strave predstavuje káva asi 75% príjmu kofeinu pro dospelé.
Kofein je pravdepodobne nejvíce zkoumaná látka v káve, ale existuje mnoho dalsích, coz je pravdepodobne duvod, proc se zdá, ze káva má dobré strany a spatné stránky, a celkový efekt muze záviset na tom, kolik se navzájem zrusí.
Po vstrebání do zaludku a tenkého streva se kofein pohybuje do zbytku tela a do mozku. Mnozství v krevním recisti vrcholí asi 30 az 45 minut po pozití, rozpadá se o 10 hodin pozdeji, protoze se metabolizuje v játrech.
Dosud zádná studie nerekla, ze káva delá víc nez poskození, a proto by mela být doporucena pití. Ale mozná to je jen otázka casu a mezitím ti, kterí si mysleli, ze by se meli vzdát dobrého zdraví, ledaze by jim jejich lékar poradil jinak, mohli i nadále tesit a soustredit se na dalsí zpusoby, jak zlepsit zdraví .
Napsal Catharine Paddock PhD

Prípravek Apixaban snizuje riziko recidivující zilní tromboembolie

Prípravek Apixaban snizuje riziko recidivující zilní tromboembolie

Nedávná studie zjistila, ze prípravek Eliquis (apixaban), perorální lék inhibující faktor Xa, je velmi úcinný pri snizování rizika recidivujícího zilního tromboembolismu. Lék vyvinutý spolecností Pfizer a Bristol-Myers Squibb je antikoagulant; pusobí tím, ze brání tvorbe krevních srazenin ve zilách tím, ze inhibuje enzym v koagulacní kaskáde.

(Health)

Velká deprese v USA: antidepresivní tabletka Popping císla nahoru

Velká deprese v USA: antidepresivní tabletka Popping císla nahoru

Antidepresiva, jako je Prozac, Paxil a Lexapro, jsou nyní tretí nejcasteji predepisovanou skupinou léku ve Spojených státech a Americané odhalují více antidepresiv nez kdykoli predtím. Zvýsení nemusí nutne znamenat, ze drogy jsou pouzívány nevhodne, ale je treba pochopit, proc se uzívání antidepresiva zvysuje.

(Health)