Psí studie "naznacuje, ze zárlivost se vyvíjí a chrání sociální vztahy"

Nekolik let vedci diskutují o mechanismech pocitu zárlivosti. Je to proste fenomén vytvorený spolecností? Nebo jsou emoce pevne propojeny do nasich mozku? Nová studie, která se zameruje na zárlivé chování mezi psy, podporuje druhou, coz naznacuje, ze existuje základní forma emocí, která se vyvinula, aby chránila sociální vztahy pred vnejsími hrozbami.
Vedci tvrdí, ze jejich studie naznacuje, ze zárlivost u psu se zdá být pohánena touhou chránit vztah s jejich majitelem.

Výzkumný tým - Christine Harrisová, profesorka psychologie na Kalifornské univerzite v San Diegu (UCSD) a Caroline Prouvostová, bývalá studentka na UCSD - nedávno zverejnila své poznatky v casopise PLOS One.

Podle vedcu je dulezité porozumet mechanismum, které jsou základem zárlivosti u lidí. Zduraznují, ze emoce je casto uvádena jako tretí hlavní prícina nehodové vrazdy.

K dnesnímu dni nebyly zádné studie zamerené na zárlivé chování u psu, poznamenávají Harris a Prouvost.

S presvedcením, ze takové studie mohou vést k lepsímu porozumení zárlivosti mezi lidmi, tým provedl radu testu na 36 psech, které byly prizpusobeny z experimentu obvykle provedeného s 6mesícními lidmi.

Psi demonstrovali zárlivé chování, kdyz majitelé upozornili na vycpaných psu

Ve vlastních domácnostech byli majitelé psu povinni ignorovat svého mazlícka a soustredit svou pozornost bud na vycpaného, ??animovaného psa, který stekal, kvílil a kýval ocasem, nebo kosem jack-o'-lucernu. Majitelé byli pozádáni, aby zacházeli s kazdým predmetem, jako by to byl pes. Bylo treba, aby si je oblíbili napríklad a promluvili s nimi, jako by byli jejich skutecný pes.

V jiném testu byli majitelé pozádáni, aby si nahlas precetli melodickou vyskakovací knihu, zatímco opet ignorovali své psy.

Vsechny testy byly zaznamenány videozáznamy a nezávislé hodnotitelé byli pouziti k posouzení jakéhokoli agresivního, rusivého nebo pozorného chování, které demonstrovaly psi.

Vedci zjistili, ze vetsina psu - 78% - tlacila nebo se dotkla majitele, kdyz se jejich pozornost soustredila na vycpaný pes, zatímco pouze 42% demonstrovalo toto chování, kdyz se jejich majitel zameril na jack-o-lucernu a jen 22% to udelalo, kdyz si majitelé precetli vyskakovací knihu. Navíc 30% psu se pokusilo se pustit mezi svého majitele a vycpaného psa a 25% dokonce vyrazilo na vycpaného psa.

Na základe úrovne agresivity ukázané na vycpaném psa, Harris a Prouvost verí, ze zvírata si mysleli, ze falesní psi jsou skutecní, a konstatuje, ze 86% psu dokonce ocichávaly zadní konce falesných psu bud behem testu, nebo po nich - vysetrování jiného.

"Nase studie naznacuje nejen to, ze psi se zapojují do toho, co se jeví jako zárlivé chování, ale také ze se snazí rozdelit spojení mezi majitelem a zdánlivým souperem," ríká Harris. "Nemuzeme samozrejme mluvit se subjektivními zkusenostmi psu, ale zdá se, ze jsou motivováni k ochrane dulezitých spolecenských vztahu."

Zárlivost není konkrétne vázána na sexuální a romantické vztahy

Harris poznamenává, ze vetsina výzkumu o zárlivosti je mezi páry ve vztazích, ale ríká, ze emoce je také castá mezi práteli, sourozenci a dokonce i blízkými kolegy z práce. Krome toho ríká, ze pocátecní náznaky zárlivosti jsou casto pozorovány u kojencu a malých detí.

Napríklad dve sestry mohou soutezit o rodicovskou pozornost, coz naznacuje, ze jsme pevne propojeni s zárlivostí a ze se muze vyvíjet s touhou chránit spolecenskou vazbu.

Harris ríká, ze jejich závery podporují tuto teorii:

"Mnoho lidí se domnívá, ze zárlivost je spolecenská konstrukce lidských bytostí - nebo ze je to emocí specificky spojená se sexuálními a romantickými vztahy. Nase výsledky zpochybnují tyto myslenky a ukazují, ze zvírata krome sebe projevují silnou tísen, kdykoli souper usurpuje lásku svého blízkého . "

V jiné studii o psech hlásených Zdravotní novinky dnes výzkumníci zjistili, ze psy a lidské mozky mají na stejných místech "hlasové oblasti" a obe reagují podobne jako reakce na emocionální podnety.

Prevedení kmenových bunek do bunek plic

Vedci z Columbia University Medical Center tvrdí, ze jsou o krok blíze k tvorbe plicní tkáne pro transplantaci pomocí vlastních bunek pacienta. Studie, publikovaná v Nature Biotechnology, uvádí, ze vedci úspesne transformovali lidské kmenové bunky do funkcních bunek plic a dýchacích cest.

(Health)

Biomarkerové testy by mohly významne zrychlit diagnostiku srdecního záchvatu

Podle studie v prosincovém císle JAMA muze pri soucasném nebo vysoce citlivém testu na hladiny biomarkeru troponinu I protein v svalové tkáni u pacientu prijatých do tísnových oddelení s bolestem na hrudi potenciálne pomoci vyloucit diagnózu srdecního záchvatu.

(Health)