Stává se rodice z nás ubohý?

Mít díte je casto oznacováno za nejstastnejsí období svého zivota. Nový výzkum vsak zjistil, ze mnoho rodicu se po porodu svého prvního dítete stává nestastným, coz jim muze odradit od toho, aby meli dalsí.
Ve studii více nez 70% rodicu zaznamenalo pokles po stestí po narození svého prvního dítete.

Rachel Margolis z University of Western Ontario v Kanade a Mikko Myrskylä z Max Planck Institute for Demographic Research v Nemecku zverejnují své poznatky v casopise Demografie.

Cílem studie bylo získat lepsí pochopení toho, proc nekterí rodice prestanou mít jedno díte.

Podle nejnovejsích údaju amerického scítání lidu se pocet rodin s jedním dítetem v USA v posledních letech výrazne zvýsil. Dnes má více nez 15 milionu amerických rodin s detmi pouze jedno díte.

Výzkumníci poznamenávají, ze existuje rada dulezitých sociálních a demografických faktoru, které mohou hrát roli v rozhodnutí rodicu mít více nez jedno díte. Drívejsí studie ukázaly, ze zeny jsou stále více motivovány kariérou, napríklad mnozí jsou více zamereni na práci nez na deti.

Ale Margolis a Myrskylä ríkají, ze zádné kvantitativní studie nezkoumaly, jak zkusenost s prvním dítetem pusobí na touhu mít více.

"Zkusenosti z prechodu na rodicovství budou informovat rozhodnutí nových rodicu o tom, zda mají mít jiné díte," vysvetlují. "Pokud má první díte celkove pozitivní zkusenost nebo více pozitivní nez predpokládané, pak by lidé meli mít vetsí pravdepodobnost, ze by meli jiný. Pokud je vsak prechod k rodicovství velmi obtízný nebo obtíznejsí, nez se ocekávalo, pak se lidé mohou rozhodnout zustat na parite jedna. "

Aby zkoumali svou teorii, tým posoudil údaje z roku 1984-2010 o 2 301 nemeckých rodicu, kterí byli soucástí nemecké socioekonomické studie.

Kazdý rok studie byli matky i otcové povinni vyplnit dotazník, ve kterém hodnotili své stestí na stupnici od 0 do 10, pricemz 10 predstavuje maximální pohodu. Navíc byli rodice dotazováni na dalsí zivotní faktory, vcetne porodu, vztahu a zamestnání.

Výzkumníci pouzili informace k hodnocení stestí úcastníku 2 roky pred narozením svého prvního dítete a jejich stestí pri prechodu na rodicovství - az 1 rok po porodu.

Více nez 70% rodicu se stalo nestestí po svém prvním detství

Zjistili, ze behem prechodu na rodicovství rodice hlásili prumerné snízení poctu stestí o 1,4 bodu ve srovnání s 2 roky pred narozením prvního dítete.

Celkove více nez 70% rodicu zaznamenalo pokles pozitku po narození svého prvního dítete, pricemz více nez tretina zaznamenala minimální 2bodové poklesy na stupnici stestí.

Navíc výzkumníci zjistili, ze rodice, u nichz doslo ke snízení jejich blahobytu po jejich prvním díteti, mely mensí pocet detí; 58% rodicu, kterí se stali nestastnými, melo v prubehu 10 let druhé díte, ve srovnání s 66% rodicu, jejichz stestí nekleslo.

Rodice ve veku 30 let a starsí a ti, kterí zustali ve vzdelání nejméne 12 let, byli s nejvetsí pravdepodobností ovlivnováni svou úrovní stestí pri rozhodování o tom, zda mají mít více detí podle výsledku.

Myrskylä ríká, ze to muze být proto, ze starsí rodice a ti s lepsím vzdeláním jsou lepsí pri uplatnování svých nedávných zkuseností s rozhodnutím o plodnosti. "Mohlo by to být také, ze je pro tyto rodice tezsí kombinovat práci a rodinu, nebot je pravdepodobné, ze budou v konkurencnejsím profesionálním prostredí," dodává.

Vedci tvrdí, ze jejich zjistení zustalo i po zohlednení mozných mylných faktoru, jako jsou príjmy rodicu, rodinný stav a místo narození.

V komentári k významu techto zjistení Margolis ríká:

"Nyní víme, ze pokles stestí je dulezitý, ne-li nezbytný, pro urcení toho, zda mají páry dalsí díte. Klesající stestí, ke kterému dochází pri prechodu na rodicovství, je kvantitativne významné a má mnohem vetsí váhu nez jiné významné zmeny vztah, práci a zdraví páru pri rozhodování o volbe vetsího poctu detí. "

Studie podléhá urcitým omezením. Vedci napríklad poznamenávají, ze nebyli schopni urcit základní mechanismy, které vedou k problémum rodicu behem prechodu k rodicovství.

"Tyto faktory, jako je snadnost narození, úroven vycerpání behem prvního roku a vztahový stres, nejsou k dispozici v nasich pruzkumech a jsou vhodnejsí pro kvalitativní práci [...]", dodávají. "Proto by se mel tento výzkum císt vedle kvalitativní práce."

Presto, na základe jejich zjistení, tým ríká, ze tvurci politik ve vyspelých zemích, kterí mají obavy ohledne nízké míry plodnosti, by meli zvázit, jak blahobyt rodicu, kterí se poprvé uplatní, ovlivnuje budoucí plodnost.

Dríve tento mesíc, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii publikované v Journal of Epidemiology & Community Health v nemz výzkumníci zjistili, ze muzi, kterí se stanou otci pred 25 lety, mohou být ve stredním veku ve vyssím nebezpecí smrti.

Mohly by statiny pomáhat ke snízení krevních srazenin v zilách?

Statiny jsou bezne predepisovány pro prevenci kardiovaskulárních onemocnení, jako je srdecní infarkt a mrtvice. Souhrnná analýza publikovaných studií o milionech úcastníku zjistuje, ze drogy snizující hladinu cholesterolu mohou také predcházet zilní tromboembolii, coz je prední, ale vyhnout se prícine úmrtí v nemocnici.

(Health)

Molekulární studie kozních bílkovin odhaluje predispozici k ekzému

Nové výzkumy ukazují poprvé, ze nedostatek klícových bariérových bílkovin filaggrinu muze být odpovedný za zmeny kozních proteinu a cest, které ciní lidi náchylnými k ekzému. Vychází z predchozí práce, která ukazuje, ze nedostatek bílkovin je silne spojen s vývojem ekzému. Výzkumníci zjistili, ze nedostatek filaggrinu muze prispet k nástupu ekzému.

(Health)