Vegetariánská strava prispívá ke zmene klimatu?

Zdravotnictí pracovníci prohlásili v posledních letech zdravotní prínos stravování vegetariánské stravy. Nová studie vsak zpochybnuje úcinky této stravy na zivotní prostredí a vedci varují, ze konzumace více ovoce, zeleniny, mlécných výrobku a morských produktu by mohlo být skodlivé pro zivotní prostredí.
Jídlo salát "je více nez trikrát horsí v emisích skleníkových plynu nez jíst slaninu," ríká Prof. Fischbeck.

Studie je publikována v casopise Systémy a rozhodnutí v oblasti zivotního prostredí a byl veden výzkumníky z Carnegie Mellon University v Pensylvánii.

V rámci amerických vládních 2015 dietních pokynu pro Americany vypracovali zdravotní úredníci podrobná doporucení týkající se stravy na Ministerstvu zemedelství USA (USDA), která vyzvala k prijetí rostlinných diet jako zpusobu zlepsení verejného zdraví.

Navíc studie zverejnená v tomto roce naznacuje, ze konzumace vegetariánské stravy je spojena se snízeným rizikem kolorektálního karcinomu.

Nicméne navzdory nabídnutým zdravotním prínosum vegetariánské stravy výzkumníci z nejnovejsí studie zjistili, ze po doporuceních USDA o konzumaci více ovoce a zeleniny bude skodlivé pro zivotní prostredí, protoze tyto potraviny mají vysoké vyuzití zdroju a emise skleníkových plynu (GHG) na kalorie.

Autor studie Prof. Paul Fischbeck ríká, ze jídlo salátu je "více nez trikrát horsí nez emocní skleníkový efekt", a poznamenává, ze mnoho bezných zelenin pouzívá "více zdroju na kaloriku, nez byste si mysleli".

Zajímavé je, ze zelenina, jako je lilek, celer a okurky, vyzadují více zdroju nez veprové maso nebo kurecí maso.

"Komplexní vztah mezi stravou a prostredím"

Profesor Fischbeck a kolegové - doktorka Michelle Tomová a profesor Chris Hendrickson - analyzovali potravinový dodavatelský retezec, aby zhodnotili, jak epidemie obezity v USA ovlivnuje zivotní prostredí.

Podrobneji se zabývaly rustem, zpracováním a prepravou potravin - stejne jako prodejem potravin a skladováním domácností - aby zjistili, jakým zpusobem ovlivnují zdroje vyuzíváním energie a vody a jak ovlivnují emise skleníkových plynu.

Výsledky ukázaly, ze udrzení epidemie obezity v kontrole tím, ze jíst méne kalorií pozitivne ovlivnuje zivotní prostredí tím, ze snizuje spotrebu energie a vody a snizuje emise skleníkových plynu o priblizne 9%.

Naopak, jídlo zdravejsími potravinami, jak doporucuje americká smernice o potravinách - která zahrnuje ovoce, zeleninu, mlécné výrobky a morské plody - negativne ovlivnuje zivotní prostredí tím, ze zvysuje spotrebu energie o 38%, spotrebu vody o 10% a emise skleníkových plynu 6%.

"Uprostred soucasné epidemie nadváhy a obezity v USA poskytují smernice o potravinách doporucení pro potraviny a nápoje, které mají pomoci jednotlivcum dosáhnout a udrzet zdravou váhu," písí autori.

Nicméne, Michelle Tom poznamenává, ze existuje dalsí strana ke zdravému stravování:

"Existuje komplexní vztah mezi stravou a zivotním prostredím, co je pro nás zdravé, není vzdy to, co je pro zivotní prostredí nejvhodnejsí, coz je dulezité, aby verejní cinitelé vedeli, a aby byli o techto kompromisích vedomi pri vývoji nebo pokracování v budoucnu vypracovat pokyny týkající se stravování. "

A opet, co je dobré pro zivotní prostredí, není vzdy dobré pro nase zdraví; Zdravotní novinky dnes nedávno uvádená na studii, která navrhla vyhnout se maso, by mohla snízit riziko vzniku rakoviny ledvin.

Navíc zpráva, kterou nedávno zverejnila Svetová zdravotnická organizace (WHO), ze konzumuje zpracované maso, muze zpusobit kolorektální rakovinu.

Prokázaná nemoc války v Zálivu existuje

Skeny prokázaly ztrátu mozkové hmoty ve dvou oblastech mozku spojené s regulací bolesti u veteránu z války v Zálivu, informovali výzkumníci z Georgetown University Medical Center v casopise PLoS One. Jako podkladové informace autori informovali, ze z priblizne 700 000 vojáku, kterí slouzili v operaci Desert Storm (1990-1991), témer 30% vyvinulo válecné onemocnení v Perském zálivu (syndrom války v Zálivu).

(Health)

WHO: Vetsina zemí nemá zádný národní plán na resení rezistence na léky

Pruzkum provedený Svetovou zdravotnickou organizací zjistil, ze vetsina zemí dosud nemá komplexní národní plán na potírání rezistence na léky - rok poté, co organizace varovala, ze smerujeme k "období po antibiotikách". Pouze 34 ze 133 zemí, které se zúcastnily pruzkumu, sestavilo plán resení rezistence na léky.

(Health)