cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Do infekcí urychlíte Alzheimerovou chorobu?

Zvýsení zánetu mozku, napríklad v dusledku veku, diabetu a obezity, vede ke zvýsení rizika vzniku Alzheimerovy choroby. Nyní se vedci UKS Southampton University chystá zahájit tríletou studii s pouzitím mozkové tkáne stedre darované lidmi, kterí zemreli s Alzheimerovou chorobou, aby zjistili, zda zánet zpusobený infekcími, jako jsou mocové cesty nebo hrudník, urychluje pokrok onemocnení.
Ve zpráve zverejnené ve stredu vedoucí studie Delphine Boche, prednásející v klinické neurovedách v Southamptonu, ríká:
"Mnoho známých rizikových faktoru Alzheimerovy choroby, jako je vek, obezita a diabetes, zvysují zánet v mozku a myslíme si, ze infekce mohou být dalsím rizikovým faktorem."
"Existují jiz dukazy, ze imunitní systém je u lidí s Alzheimerovou chorobou vysoký a myslíme si, ze dalsí spoust, jako infekce, by mohla vyvázit rovnováhu a premenit imunitní bunky z ochranného na skodlivé," dodává.

Spolecnost Alzheimer Research UK jiz do projektu vlozila 300 000 liber. Peníze jsou soucástí investice ve výsi 20 milionu liber ve výzkumné oblasti ve Spojeném království.
Studie zacala v lednu 2013 a pridá se k rostoucímu poctu dukazu, které ukazují, jak je imunitní systém zapleten do Alzheimerovy nemoci.
Tým týmu Southampton se domnívá, ze imunitní systém v Alzheimerove chorobe prekracuje svou úlohu ochránce tela a zacíná zpusobovat poskození, jako tomu je u autoimunní nemoci.
Pro jejich studium Boche a kolegové budou pouzívat mozkovou tkán stedre darovanou lidmi, kterí meli Alzheimerovu chorobu, kdyz zemreli.

S odkazem na lékarské záznamy dárcu budou výzkumníci srovnávat mozky tech, kterí meli infekci, kdyz zemreli s temi, kterí ne.
Bude se obzvláste zajímat o imunitní bunky známé jako "microglia", které se pohybují kolem vybírání bunecných trosu. Budou pouzívat fluorescencní znacky pro oznacování bunek v mozku a podívají se na ne pod mikroskopem.
Tým bude hledat príznaky, ze infekce zpusobuje výrazné zmeny mikroglie u lidí s Alzheimerovou chorobou.
Boche ríká, ze verí, ze mikroglia muze produkovat chemikálie, které jsou skodlivé pro okolní bunky a ze Alzheimerova choroba je horsí.
"Nálezy by mohly mít významné dusledky jak pro nase chápání onemocnení, tak pro rízení zdravotní péce u starsích lidí", ríká Boche a dodává, ze ona a její tým jsou "neuveritelne vdecné spolecnosti Alzheimer Research UK a jejich príznivcum za to, financních prostredku, aby byl výzkum mozný ".
Doufám, ze zjistení zvýsí pochopení toho, jak zpomalit vývoj Alzheimerovy choroby, která postihuje více nez pul milionu lidí ve Velké Británii.
Eric Karran, reditel výzkumu Alzheimer's Research UK, ríká:
"Zpomalení progrese Alzheimerovy choroby by mohlo mít obrovský dopad na rodiny a umoznit lidem více drahocenného casu se svými blízkými."
"Pouze pochopením faktoru, které zpusobují onemocnení, muzeme vyvíjet nové a inovativní zpusoby, jak to zpomalit," dodává.
V lonském roce nekolik nových studií pomohlo s financními prostredky z charity, ukázalo se, ze zánet hraje dulezitou roli v Alzheimerove chorobe a charita ocekává, ze tento nejnovejsí projekt bude vycházet z techto výsledku.
V cervnu roku 2012 vedci v USA hlásili výsledky malého pokusu, kdy skupina pacientu s Alzheimerovou chorobou lécených imunoterapeutickým lécivem po dobu 3 let neukázala behem lécebného období zádný pokles symptomu.
Napsal Catharine Paddock PhD

Deprese je "kauzální riziko koronárních onemocnení srdce"

Deprese je "kauzální riziko koronárních onemocnení srdce"

Symptomy deprese mohou být kauzálne spojeny s rizikem koronárních srdecních onemocnení. To je podle nového výzkumu, který byl nedávno zverejnen v Evropském casopise Preventivní kardiologie. Výzkumný tým, vcetne Dr. Erica Brunnera z oddelení epidemiologie a verejného zdraví na University College London ve Velké Británii, uvádí, ze nálezy naznacují, ze depresivní príznaky by mely být povazovány za potenciální rizikové faktory koronárního srdecního onemocnení (CHD).

(Health)

Detské mazlícky prekonávají sourozence pro uspokojení vztahu

Detské mazlícky prekonávají sourozence pro uspokojení vztahu

Psi jsou casto oznacováni jako "nejlepsí prítel cloveka", a podle nového výzkumu toto tvrzení platí zejména v detství. Studie zjistily, ze deti mohou mít méne konfliktní a uspokojivejsí vztah s rodinným mazlíckem nez se svými sourozenci. Detské vztahy s domácími zvíraty mohou být méne konfliktní a uspokojující nez sourozenecké vztahy, tvrdí výzkumní pracovníci.

(Health)