cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



DNA methylace v mozku "spojená s Alzheimerovou chorobou"

Methylace DNA - biochemická zmena stavebních bloku DNA - muze indikovat, zda je DNA biologicky aktivní v oblasti lidského genomu. Nyní vedci z Brighamské a zenské nemocnice v Bostonu MA a Rush University Medical Center v Chicagu IL prokázali, jak je methylace DNA v mozku zapojena do Alzheimerovy nemoci.

Sestá hlavní prícina úmrtí v USA, Alzheimerova choroba je v soucasné dobe ovlivnena 5,3 milionu Americanu, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jedna desetina lidí starsích 65 let má tento stav.

Publikováno v casopise Prírodní neurovedy, výzkumníci tvrdí, ze nový výzkum je první rozsáhlá studie, která se zameruje na chromozomální make-up ve vztahu k mozku a Alzheimerove chorobe.

"Nás studijní prístup nám muze pomoci lépe porozumet biologickému dopadu rizikových faktoru zivotního prostredí a zivotních zkuseností s Alzheimerovou chorobou," ríká vedoucí studie Dr. Philip L. De Jager z oddelení neurologie a psychiatrie Brigham a Women's Hospital.

Vysvetluje:

"Existují jisté výhody pro studium epigenomu, nebo chemických zmen, které se vyskytují v DNA. Epigenom je tvárný a muze obsahovat stopy zivotních událostí, které ovlivnují náchylnost k nemoci, jako je kourení, deprese a menopauza, které mohou ovlivnit náchylnost k Alzheimerove a jiné nemoci. "

Tým analyzoval vzorky z 708 darovaných mozku v projektu Religious Orders Study a Rush Memory and Aging Project.

Markery CpG a Alzheimerovy choroby

Vedci se zajímali zejména o markery CpG - dvojice stavebních bloku DNA, které se skládají z nukleotidu cytosinu a guaninu umístených vedle sebe. Zkoumané vzorky mozku zkoumaly vedci, ze 71 ze 415 848 markeru CpG, které analyzovali, korelovalo s Alzheimerovou chorobou.


"Nase práce pomohla identifikovat oblasti lidského genomu, které jsou zmeneny v zivotním cyklu zpusobem, který je spojen s Alzheimerovou chorobou," tvrdí výzkumníci.

71 markeru bylo lokalizováno v genu ANK1, RHBDF2, ABCA7 a BIN1, z nichz nekteré byly dríve spojeny s genovými variantami, které se podílejí na Alzheimerove riziku.

Pri blizsím sledování markeru CpG objevili také blízké geny, které vykazovaly zmenenou expresi RNA ve vzorcích mozku u pacientu s Alzheimerovou chorobou. Tyto geny jsou ANK1, CDH23, DIP2A, RHBDF2, RPL13, RNF34, SERPINF1 a SERPINF2.

"Zdá se, ze tyto zmeny methylace DNA mohou hrát roli pri nástupu Alzheimerovy nemoci," ríká Dr. De Jager.

"Navíc," ríká, "nase práce pomohla identifikovat oblasti lidského genomu, které jsou zmeneny v prubehu zivota zpusobem, který je spojen s Alzheimerovou chorobou. To muze poskytnout stopy pro lécbu onemocnení pouzitím léku ovlivnujících epigenomickou funkce."

Nedávno, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii, která nalezla souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a demencí.

Úcastníci této studie, kterí meli nízkou hladinu vitaminu D, byli vypocteny jako pacienti s 70% zvýseným rizikem vzniku Alzheimerovy nemoci. Úcastníci s tezkým deficitem vitaminu D meli mezitím zvýsené riziko o 120% ve srovnání s úcastníky studie, kterí meli normální hladiny vitaminu D.

Dalsí nedávná studie, publikovaná v casopise Neurologie, naznacila, ze deprese v pozdejsím zivote muze zvýsit riziko mírného kognitivního poskození - coz je stav, který je spolecným predchudcem Alzheimerovy choroby.

Jak dobre pamatujeme obrázky? Neuroscienti identifikují aktivitu mozku, která umoznuje predpovedet

Jak dobre pamatujeme obrázky? Neuroscienti identifikují aktivitu mozku, která umoznuje predpovedet

Cinnost v parahipokampálním kortexu (PHC), která je soucástí mozku, predpovídá, jak dobre si pamatujeme obrázky, uvedli badatelé z MIT v casopise NeuroImage. Cím vyssí je aktivita v rámci PHC predtím, nez se nám zobrazí obrázek, tím mensí je sance, ze si ji budeme pamatovat pozdeji, vysvetlil profesor John Gabrieli a tým.

(Health)

Zeny, které jsou pravdepodobneji prijaty k osetrování domu kvuli porusení partneru

Zeny, které jsou pravdepodobneji prijaty k osetrování domu kvuli porusení partneru

Výzkumníci zjistili, ze zeny mají o 40% vyssí pravdepodobnost, ze budou prijata do domova péce nez muzi, protoze jsou casto zenatí se starsími partnery, kterí nejsou schopni zajistit jejich péci v dusledku jejich vekové krehkosti. Studie nazvaná "Rodové rozdíly v riziku prijímání domácí péce: vek partnera vysvetluje vyssí riziko pro zeny" je publikováno v casopise Age and Aging.

(Health)