Ruzné diety obohacují strevní mikroby

V príspevku publikovaném v casopise Molekulární metabolismus, vedci popisují, jak je zdraví ohrozeno, kdyz snizujeme rozmanitost zivin v nasí strave - protoze to má vliv na bohatost nasí populace strevních mikrobu.
Zdraví lidé mají v populaci strevních mikrobu ruznorodý druh druhu.

Mark Heiman ze spolecnosti MicroBiome Therapeutics v New Orleans v LA a Frank Greenway z Louisianské státní univerzity v Baton Rouge v LA vysvetluje, ze v posledních padesáti letech snizování agro-rozmanitosti zmenily zemedelství snízení stravovací diverzity.

Stále více výzkumu odhaluje dulezitou roli, kterou hrají obrovské kolonie bakterií a dalsích mikroorganismu, které zijí v gastrointestinálním traktu ve zdraví a nemocem.

Zdraví lidé, berou na vedomí autori, mají v techto populacích strevních mikroorganizmu ruznorodou skálu druhu - kolektivne oznacované jako strevní mikrobiom - zatímco mnohé z nasich onemocnení ve 21. století, jako je diabetes typu 2, obezita a zánetlivé onemocnení strev, jsou spojeny s snízení tohoto bohatství.

Vedci zacínají naznacovat, ze bychom meli videt intestinální mikrobiome - jehoz bunky prevysují nase vlastní - jako orgán samo o sobe, protoze bez neho jsme nemohli metabolizovat nekteré ziviny, které potrebujeme z jídla, které jíme.

Krome toho mikrobiom vytvárí také jedinecné slouceniny, které prenásejí signály dulezité pro metabolismus tela - soubor chemických reakcí, které se vyskytují uvnitr bunek, které jim udrzují práci a zivot.

Z toho vyplývá, tvrdí Heiman a Greenway, ze pokud se rozmanitá strava stane více specializovanou, pak se casem zmení intestinální mikrobiom. Ve skutecnosti si povsimnou, ze zmena stravy pro populaci mikrobu ve streve trvá jen nekolik dní.

Z toho také vyplývá, ze pokud budeme dodrzovat dietu, která vypíná urcité druhy potravin, pak bychom se také mohli menit - a mozná i zmensit - druhovou rozmanitost naseho intestinálního mikrobiomu.

Budou vzorky stolice predbehnout krevní testy?

Autori vysvetlují, ze bohatost druhové diverzity mikrobiomu ovlivnuje nejen dostupnost zivin, ale i bohatost ruzných typu signálu mezi strevem a zbytkem tela, které mohou ovlivnit zdraví a nemoci.

Jeden z príkladu, které dávají, je sloucenina zvaná fosfatidylcholin, který je bohatý na potraviny jako mekkýsi, vejce, mléko, cervené maso a drubez. Strevní mikroby konvertují tuto slouceninu na trimethylamin (TMA).

TMA je absorbován hostitelem a oxidován tak, ze tvorí jinou slouceninu nazvanou trimethylamin-N-oxid (TMAO), která je spojena s aterosklerózou onemocnení artérie.

Autori vsak vysvetlují, ze pokud dieta obsahuje také potraviny, které jsou spolecné stredomorské strave, jako je balsamikový ocet, cervené víno, studený lisovaný extra panenský olivový olej nebo olej z hroznového oleje, pak telo také pohltí inhibitor produkce TMA.

Heiman a Greenway dospeli k záveru, ze dulezitost mikrobiální diverzity nemuze být nadhodnocena; mikroby produkují pro nase telo obrovský rozsah molekul. Pokud se tento rozsah zvetsí, pak máme velký repertoár fyziologických odpovedí, coz nám umoznuje snadno se prizpusobit.

"Cím vetsí je repertoár signálu, tím pravdepodobnejsí je schopnost udrzovat homeostázu, kdyz je dieta prerusena," argumentují autori.

Navrhují také, ze budoucnost personalizované medicíny pro metabolické nemoci muze spocívat v pochopení toho, jak specifické slozky stravy ovlivnují mikrobiální cetnost cloveka a naznacují:

"V budoucnu muze být dospelá osoba, která vyhledává lécbu obezity, vysetrována o dietních preferencích a predkládá vzorku stolice."

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedelo, jak strevní bakterie mají stopy o diabetes typu 2, protoze zmeny v mikroflóru se mohou objevit predtím, nez muze být nemoc zjistena jinými prostredky.

Pracoviste bez koure zachránit zivoty

Méne lidí zemre predcasne na pracovistích bez koure. Rychlost srdecních záchvatu, známých také jako infarkty myokardu, klesla v oblasti Minnesoty po zavedení zákonu týkajících se pracovního prostredí bez kourení, uvedli dnes výzkumníci z Mayo Clinic v Rochesteru v Archives of Internal Medicine. Druhý kour je také známý jako pasivní kourení nebo kour z prostredí.

(Health)

Genetická variace ovlivnuje úcinnost antidiabetického léciva

Poprvé ukazují, ze úcinnost antidiabetického léciva závisí na malých, prirozených rozdílech v DNA mezi jednotlivci, výzkumníci zduraznují potrebu prizpusobit nekteré nemoci jednotlivým pacientum. Studie ukazuje, ze malá variace cloveka na cloveku v DNA mohou mít velký vliv na geny, které kontrolují, jak reagujeme na urcité léky.

(Health)