Navzdory povzbuzení Nekterí pacienti nechodí po gynekologické chirurgii

Po provedení operace se nekterí pacienti zdráhají chodit, navzdory povzbuzení zdravotnického personálu, prestoze výhody tohoto postupu jsou dobre zdokumentovány.
Aby se zjistilo, zda program, který povzbuzuje pacienty k chuzi, má pozitivní úcinek, vedci z Loyola University Health System provedli studii zahrnující 146 pacientu, kterí podstoupili gynekologické operace který mel bud rutinní péci bez povzbuzení k procházce, nebo cílový program zamerený na chuzi po chirurgickém zákroku.
Závery ze studie byly prezentovány na prestizním 38. výrocním vedeckém setkání Spolecnosti gynekologických chirurgu v Baltimore.

Výzkumníci zjistili, ze pacienti, kterým byla poskytnuta péce bez podpory, absolvovali medián 87 kroku, pacienti, kterí dostali povzbuzení, podnikli 80 kroku a 12% pacientu vubec nechodilo.
Maike Liebermann, M.D., spoluresitelka LUHS, vysvetlil:

"Existuje mnoho prekázek, které mohou zabránit pohybu pacienta po operaci. Pokud pacient nemuze chodit, muze to zvýsit riziko komplikací a prodlouzit dobu návratu a délku hospitalizace."

Katetry nebo odtoky, bolesti, IV, nemocnicní saty a nedostatecná pomoc jsou prekázkami pro chuzi. Výzkumníci zjistili, ze lécba bolesti, stejne jako vcasné prerusení katetru a intravenózních tekutin mají potenciál zvýsit chuzi a celkový výsledek pro pacienty po operaci, i kdyz je zapotrebí více výzkumu.
Vedci merili mnozství kroku provedených pomocí pedometru behem 24 hodin pred tím, nez byl pacient vyhozen z nemocnice. Pacienti, kterí byli zarazeni do cíle zamereného pesího programu po operaci, byli vyzváni, aby provedli nejméne 500 kroku pred vypustením.
Michael Awad, MD, spoluresitel studie LUHS, vysvetlil:

"Byla to první studie zamerená na merení chuze po chirurgických zákrocích u pacientu s gynekologickými onemocneními. Ukázala pro lékare snadnou moznost zhodnotit schopnost pacienta chodit a rozhodnout, zda je pacient pripraven jít domu z nemocnice."

Vetsina pacientu je povinna chodit po operaci a pred vyprázdnením nemocnice, i kdyz neexistují zádné pokyny pro urcení dostatecného mnozství chuze po operaci.
Vedci dospeli k záveru, ze je treba provést dalsí studie s cílem stanovit standardy pro chuzi po gynekologických operacích a ze jedním z úvah muze být chuze chápána jako zivotne dulezité znamení, které je pravidelne hláseno.
Dalsí autori zahrnovali Megan DeJong, MD; MUDr. Colleen Rivard; Jim Sinacore, PhD; a Linda Brubaker, MD, MS.
Napsal Grace Rattue