Deprese u pacientu s koronárním stentem zvysuje riziko úmrtí

Studie predlozená na 12. výrocním jarním setkání o kardiovaskulárním osetrovatelství v Kodani v Dánsku ukázala, ze riziko úmrtnosti se zvysuje u pacientu s implantátem koronárního stentu. Pri sedmiletém sledování byli pacienti s depresivní implantací stentu, bez ohledu na vek, pohlaví, klinické charakteristiky, úzkost a osobnost (typ D), kterí byli postizeni jednou a pulkrát casteji, s pacienty, kterí netrpí depresí.
I kdyz byla deprese spojena se spatnými výsledky u onemocnení koronární arterie, drívejsí studie prevázne zkoumaly krátkodobé úcinky, zejména u pacientu, kterí utrpeli infarkt myokardu nebo podstoupili koronární bypass.
V této nové studii se výzkumníci rozhodli prozkoumat, jaký efekt muze mít deprese na mortalitu u pacientu, kterí podstoupili perkutánní koronární intervenci (PCI) behem sedmiletého období sledování. Byli prijati 1234 pacientu s PCI ve veku od 26 do 90 let (prumerný vek 62 let) z registru Rapamycin-Eluting Stent Evaluated at Rotterdam Cardiology Hospital (RESEARCH), který vsechny dokoncil stupnici Nemocnice pro úzkost a depresi (HADS). úroven deprese 6 mesícu po implantaci stentu. Koncový bod studie byl stanoven jako mortalita vsech prícin.
324 ze vsech úcastníku (26,3%) bylo diagnostikováno s depresí a u sedmiletého sledování vedci zaznamenali celkem 187 úmrtí (15,2%). Zjistení ukázala, ze 76 z 324 depresivních pacientu nebo 23,5% zemrelo z mortality vsech prícin ve srovnání s 111 z 910 pacientu nebo 12,2% pacientu, kterí netrpeli depresí.
Po prizpusobení promenné, jako je vek, pohlaví, klinické charakteristiky, úzkost a osobnost "typu D", vedci spojili depresi nezávisle na mortalite vsech prícin. Klinické charakteristiky pacienta obsahovaly údaje, jako je typ stentu, tj. Lék nebo cistý kov, pocet obstrukovaných cév, index telesné hmotnosti pacienta, indikace postupu PCI, minulá srdecní operace nebo infarkt myokardu, koronární rizikové faktory vcetne hypertenze, diabetes, kourení, hypercholesterolemii a rodinné anamnézy kardiovaskulárních onemocnení, stejne jako jaký druh léku na srdce pacientka dostávala, tj. aspirin, betablokátory, inhibitory ACE, antagonisté vápníku, nitráty, diuretika a statiny.
Zjistení ukázala, ze po sedmiletém sledování doslo také k významnému vztahu mezi starsími muzi, kterí trpeli diabetem mellitus a vyssím rizikem úmrtnosti, zatímco statiny byly spojeny se snízeným rizikem. Úzkost a osobnost typu D nemely zádný významný dopad na mortalitu vsech prícin.
Vedoucí výzkumu Nikki Damen, PhD student na univerzite v Tilburgu v Nizozemsku poznamenal:

"Hlavním zjistením je, ze pacienti s depresí po koronárním stentingu mají horsí prognózu. Zemrou drív, nez pacienti s depresí."

Vedci v soucasné dobe zkoumají duvody zjistení. Predpokládají hypotézu, ze jedním z mozných vysvetlení muze být skutecnost, ze depresivní pacienti zijí méne zdravým zpusobem zivota, pokud jde o kourení, konzumaci alkoholu, telesnou aktivitu a stravu, a proto mohou být méne pravdepodobné, ze budou uzívat své léky. Alternativne by mohlo být, ze deprese potenciálne zmení aktivitu sympatického nervového systému, coz vede ke zvýsení srdecní frekvence a krevního tlaku.

Paní Damen vysvetluje:

"Lékari a zdravotní sestry se tradicne zamerují na lékarské faktory, jako je diabetes nebo rodinná anamnéza kardiovaskulárních onemocnení, kdyz posoudí riziko úmrtí pacientu s PCI, ale to není celý obraz. Psychologické faktory mají zálezitost také v kombinaci s lékarskými faktory.
(Záver) Je zapotrebí více výzkumu, jak zjistit, jak screenovat depresi u pacientu s kardiovaskulárními chorobami, a jak potom lécit. "

Napsal Petra Rattue