Deprese postihuje více nez 350 milionu lidí po celém svete

Více nez 350 milionu lidí na celém svete má depresi, podle zprávy Svetové zdravotnické organizace (WHO) o Svetovém dni dusevního zdraví (10. ríjna).
Deprese je dusevní porucha, která podkopává schopnost lidí fungovat dobre. Nicméne, stigma spojená s poruchou zastaví miliony lidí, aby hledali lékarskou pomoc. Dalsím problémem s stigmatizací je, ze znacný pocet tech, kterí mají depresi, nedokází uznat, ze jsou nemocní.
WHO pozaduje ukoncení stigmatizace deprese.
Vsichni máme prílezitostné výkyvy nálady; deprese je zcela odlisná. Deprese nutí jedince na pocit smutku, který pretrvává po dlouhou dobu, nejméne dva týdny, podle WHO. To zasahuje do schopnosti pracovat správne doma, v skole nebo v práci.
Nastestí je deprese léceným onemocnením. Lécba dnes zahrnuje lécbu, psychoterapii nebo kombinaci obou. Depresivní lidé a ti, kterí jsou s nimi blízcí, se musí aktivne zapojit do resení této poruchy.
Nez se dostanete k podpore, je nezbytné, aby depresivní osoba rozpoznala jejich poruchu. Okamzitá lécba je nejlepsí, tzn. Starsí lécba zacíná, tím efektivnejsí je to.
Dr. Shekhar Saxena, reditel odboru dusevního zdraví a zneuzívání látek v USA, uvedl:

"Máme velmi úcinnou lécbu deprese. Bohuzel méne nez polovina lidí, kterí mají depresi, dostává péci, kterou potrebují, ve skutecnosti je to v mnoha zemích méne nez 10%. klícovou aktivitou pro zvýsení prístupu k lécbe. "

Kombinace prekázek brání lidem hledat pomoc pri depresi, jako je nedostatecné pochopení stavu a kulturních postoju.

Deprese je vsude spolecná

Je to mýtus, ze deprese je neco, co prevázne ovlivnuje západní spolecnosti. Vedci z univerzity v Queenslandu, kterí tvrdí, ze provedli nejkomplexnejsí studii deprese a úzkosti, dospeli k záveru, ze deprese a úzkost existují v kazdé spolecnosti dnesního sveta.
Podle WHO jsou míry deprese podobné ve vsech regionech sveta. Nedávná studie WHO zjistila, ze priblizne 5% lidí za posledních 12 mesícu melo depresi.
Deprese je zpusobena kombinací biologických, psychologických a sociálních faktoru. Fyzické zdraví bylo prokázáno, ze souvisí s rizikem deprese - lidé s kardiovaskulárními chorobami, diabetem, psoriázou a radou dalsích nemocí a stavu mají mnohem vyssí riziko vzniku deprese nez ostatní "zdravé" osoby. Az 20% zen se po porodu rozvíjí po depresi po porodu (postnatální deprese). Manzelé lidí, kterí meli infarkt, mají mnohem vetsí sanci na rozvoj deprese.
Nepríjemné nebo extrémní okolnosti mohou také zvýsit riziko deprese, jako je nezamestnanost, katastrofy, války a ztráta milovaných osob. V extrémních prípadech muze deprese vést cloveka ke spáchání sebevrazdy nebo se o to pokusit. Témer jeden milion lidí kazdorocne spáchá sebevrazdu po celém svete; mnozí z nich trpeli depresí, kdyz skoncili zivoty.

Co delá WHO?

Vlády a zdravotnické úrady musí zahrnovat depresivní lécbu jako soucást svých základních balícku zdravotní péce. WHO ríká, ze pomáhá mnoha vládám na celém svete dosáhnout tohoto cíle. Prostrednictvím WHO mhGAP (Mental Health Gap Action Program) jsou zdravotnictí pracovníci v rozvojových zemích vyskoleni k detekci dusevních poruch a poskytování úcinné péce, psychosociální pomoci a léku pro osoby s depresivními príznaky.
Svetový den dusevního zdraví byla zalozena v roce 1992 Svetovou federací pro dusevní zdraví. Jeho cílem je zlepsit povedomí verejnosti o otázkách dusevního zdraví a podporit otevrenou diskusi o dusevních poruchách, více investic do prevence dusevních poruch, jakoz i podporu úcinných lécby.
Napsal Christian Nordqvist