Deprese - Kognitivní behaviorální terapie funguje, kdyz drogy ne

Kombinace kognitivní behaviorální terapie (CBT) s antidepresivy jako lécba pro osoby s depresí má trikrát vyssí pravdepodobnost, ze se budou cítit lépe, kdyz samotné antidepresiva selhávají. Tato zpráva, publikovala Online první v roce 2009 Lancet, je velmi slibná pro dve tretiny tech s depresí, kterí nevidí zádné zlepsení od pouzití antidepresiva sám.
Depresivní pacienti, kterí nereagují na cílené léky, mají tendenci mít opakující se záchvaty deprese. Holandstí vedci v predchozí studii v roce 2008 zjistili, ze CBT je velmi úcinný u pacientu s rekurentní depresí.
Nicola Wilesová, vedoucí studie z University of Bristol, uvedla:

"Az dosud bylo málo dukazu, které by pomohly klinickým lékarum zvolit si nejlepsí lécbu dalsího kroku pro ty pacienty, jejichz symptomy neodpovídají na standardní lécbu drogami"

CBT je forma terapie, která se snazí zmenit pacientovu strukturu myslenek a chování, sleduje presvedcení, ze tím se zlepsí jejich celková nálada, címz zmírní mnoho príznaku deprese.

Studie sledovala 469 dospelých ze 73 vseobecných postupu (ve veku 18-75 let), kterí prosli behem 6 týdnu lécby antidepresivy, ale nevideli zádné zlepsení. Byly rozdeleny do dvou ruzných skupin, jedna skupina 235 pacientu pokracovala v lécbe cistým antidepresivním lékem, zatímco druhá skupina 234 pacientu dostávala spolecne s CBT obvyklou lécbu. Doba sledování byla 12 mesícu.

Bylo zjisteno, ze CBT je nejlepsí formou lécby

Zjistili, ze 46% úcastníku, kterí dostávali CBT, stejne jako bezná péce, zaznamenalo zlepsení po 6 mesících, ve srovnání s pouhými 22% u tech, kterí uzívali pouze antidepresiva. Ti ve skupine CBT zaznamenali mensí úzkost a byli s vetsí pravdepodobností sli do remisí a meli mensí a mírnejsí príznaky nez pacienti v jiné skupine se snízeným depresivním príznakem alespon o 50%.
Deprese je ctvrtým nejvetsím zdravotním postizením na svete a jednou z nejcastejsích psychiatrických onemocnení, postihuje více nez 350 milionu lidí na celém svete podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) a témer 7% dospelých v USA roste kazdým rokem. Podmínka je predpovezena v roce 2030 jako hlavní prícina postizení ve vyspelých zemích.
Nicola Wiles dodala:

"V mnoha zemích je prístup k CBT omezen pouze tem, kterí si to mohou dovolit. Dokonce i ve Velké Británii, kde doslo k významným investicím do psychologických sluzeb, mnoho lidí, kterí nereagovali na antidepresiva, stále nedostává intenzivnejsí psychologické terapie, trvá 12 az 18. V USA se v posledních 12 mesících objevila pouze jedna ctvrtina lidí s depresí. "

Vláda Spojeného království nedávno vynalozila 500 milionu liber na schéma Improving Access to Psychological Therapies (IAPT), které podle Michaela Otta z Bostonské univerzity v USA a Stephena Wisniewského z University of Pittsburgh v USA velmi slibuje:

"(Tyto nálezy) prispívají k jiz pusobivé úcinnosti CBT, jak bylo hodnoceno pro dalsí fáze lécby ... Pokud je realizována sirsí vize IAPT, má potenciál slouzit jako model pro lécbu deprese pro jiné národy."

Kognitivní behaviorální terapie (CBT)?

CBT je krátkodobá lécba predevsím pro specifické mentální problémy, jako jsou záchvaty paniky, fóbie, úzkost, poruchy príjmu potravy a deprese.
Psychologové tvrdí, ze CBT je kombinací kognitivní terapie a behaviorální terapie.
Kognitivní terapie - zameruje se na nase myslenky, presvedcení a postoje.

Behaviorální terapie - se zameruje na to, jak se chováme v reakci na tyto myslenky.
Nekterí lidé mozná získali nezdravé zpusoby myslení a chování po mnoho let nebo desetiletí. CBT terapeut, který pouzívá soubor strukturovaných technik, se snazí identifikovat myslení, které zpusobuje nepríjemné pocity a problematické chování. Pacient (klient) je pak ucen, jak zmenit toto myslení, coz vede k vhodnejsím a pozitivnejsím reakcím.
Napríklad:

Negativní myslenky obvykle nás rozrusují, coz vede k rozcileným pocitum, které pak ovlivnují nasi náladu a chování.
Pokud takové myslenky nebudou celit pozitivnejsímu prístupu, bude následovat negativní spirála, která muze narusit vnímání vecí cloveka.
CBT se snazí dostat osobu, aby napadla své presvedcení o sobe a co jsou schopné, aby jejich pohled na veci nebo jejich situaci byl realistictejsí.

Výzkum a zjistení deprese

Studie provedená vedci z Univerzity Johna Hopkinsa zjistila, ze pouzívání pocítacu pozde v noci muze být prícinou deprese kvuli vystavení jasnému svetlu pozde v noci, coz zvysuje hladiny urcitého stresového hormonu.
Magnetická stimulace celního laloku mozku je úcinná pri snizování príznaku deprese bez nezádoucích vedlejsích úcinku, které mají antidepresiva na spánek nebo vzrusení.
Napsal Joseph Nordqvist