Depresivní lidé, kterí dostávají lécbu, mají "nizsí pravdepodobnost srdecních problému"

V 3leté studii s 5 000 pacienty se stredne tezkou nebo tezkou depresí vykazovaly osoby lécené antidepresivy nizsí úmrtnost, onemocnení koronární arterie a cévní mozkovou príhodu nez pacienti, kterí neuzívali léky.
Lécba tradicního kardiovaskulárního rizikového faktoru neprinesla srdecní prínos, který se zdá být získán pri resení stredne tezké az tezké deprese.

Sdruzení se zdá být silnejsí pro lécení závaznejsích prípadu deprese, nez bylo úcinek uzívání statinových léku ke snízení kardiovaskulárního rizika, ríkají lékari z Intermountain Medical Center Heart Institute v Salt Lake City, UT.

Podrobnosti o jejich dotazníkové studii - zjistení, ze 5311 lidí nebo 20% postizených problémem dusevního zdraví mezi celkem více nez 26 000 pacientu lécených centrem v prubehu 3 let bude predstaveno na této mesícní výrocní konferenci American College kardiologie.

20% melo stredne závaznou nebo závaznou depresi, zatímco zbývajících 21 517 pacientu neukázalo depresi proti obrazovce deprese s 9 otázkami nebo pouze s mírnou depresí.

Nástroj pro posouzení screeningu se dotazoval na faktory jako nálada, spánek a chut k jídlu, aby zjistili úroven deprese.

Vedoucí autor Heidi May PhD, vedec pro verejné zdraví, ríká:

"Tato studie demonstruje dulezitost hodnocení pacientu pro depresi, a to nejen z hlediska zlepsení jejich nálady, ale i snízení rizika onemocnení srdce."

Pri analýze míry úmrtí, onemocnení koronární arterie a cévní mozkové príhody versus hladiny deprese a její lécby bylo zjisteno, ze pacienti se stredne tezkou az tezkou depresí, kterí uzívali antidepresiva, meli behem studijního období nizsí riziko trí událostí. Bylo to srovnáváno s pacienty se stejnou úrovní deprese, ale bez antidepresiv nebo statinu.

"Antidepresiva nebyla spojena se snízeným kardiovaskulárním rizikem u lidí s malou nebo zádnou depresí, ale u stredne tezkých az tezce depresivních lidí bylo prokázáno, ze antidepresiva významne zlepsují kardiovaskulární výsledky," ríká Dr. May.

Výsledky také naznacují, ze existuje vetsí ochranný úcinek z lécby závaznejsí deprese antidepresivy nez prídavkem statinu, léku snizujících hladinu cholesterolu, které prímo resí kardiovaskulární riziko.

Ackoli tato studie nebyla navrzena tak, aby analyzovala prímou korelaci, pacienti se stredne tezkou az tezkou depresí, kterí uzívali antidepresiva samostatne, se zdáli, ze lék lépe nez ti, kterí uzívají samotné statiny nebo krome léku na dusevní zdraví.

"Mysleli jsme, ze uvidíme aditivní úcinek," ríká Dr. May. Výzkumníci vsak zjistili, ze "u depresivnejsích lidí je antidepresivum skutecne tím, co zpusobuje nejvetsí rozdíl."

Zmeny chování z lécby deprese

Dr. May je presvedcen, ze lécba deprese vede ke zmenám v chování, které by mohly vysvetlit vazby, které navrhuje omezená epidemiologická studie.

Navrhuje: "Antidepresiva mohou mít relevantní fyziologické prínosy, ale také si myslím, ze zmeny v chování, které zlepsují náladu cloveka, mohou také zlepsit kardiovaskulární zdraví."

"Tato studie demonstruje dulezitost hodnocení pacientu pro depresi, a to nejen z hlediska zlepsení jejich nálady, ale i snízení rizika onemocnení srdce."

Deprese je casto prehlízena, dodává Dr. May, s vetsím zamerením obvykle umísteným na tradicních kardiovaskulárních rizikových faktorech.

Statistiky publikované v roce 2012 Centrami Spojených státu pro kontrolu a prevenci nemocí ukazují, ze vztah mezi dusevním, chronickým onemocnením a zranením je "významný" - napríklad zpráva o dusevním zdraví a chronických nemocech (zdroj jiz k dispozici na www.cdc.gov) uvádí, ze hlavní depresivní porucha je spojena se 17% kardiovaskulárních prípadu a 23% cerebrovaskulárních prípadu.

Analýza doktora Maya zohlednila vliv standardních kardiovaskulárních rizikových faktoru, jako je diabetes, kourení a vysoký krevní tlak, pri kreslení korelace s antidepresivy. Chtela by videt dalsí výzkum, který by se dále zabýval vztahy mezi depresí, antidepresivy a kardiovaskulárním zdravím.

Tato studie, omezená na údaje ze zdravotních záznamu, nemohla vycíslit dalsí faktory, které by mohly vysvetlit vztah s lékem proti depresi, vcetne fyzické aktivity, zmen v návycích zivotního stylu nebo nemoci dusevního zdraví, jako je poradenství.

Studie bude predlozena 15. brezna na 64. rocníku vedeckého zasedání americké kardiologické univerzity v San Diegu, CA.

Riziko úmrtnosti je "dvakrát vyssí" u lidí s dusevními poruchami, podle prehledu 203 studií zverejnených minulý mesíc v roce 2008 JAMA Psychiatrie.

Poporodní deprese je pravdepodobnejsí u zen v mestských oblastech

Nedávná studie ukazuje, ze zeny zijící ve velkých mestských oblastech v Kanade s více nez 500 000 obyvateli mají vyssí riziko vzniku deprese po porodu ve srovnání s zenami zijícími ve venkovských oblastech. Studie, publikovaná v casopise Canadian Medical Association Journal, se zamerila na 6 421 zen, které se zúcastnily pruzkumu zkuseností z kanadských materských zkuseností z roku 2006, který práve porodila.

(Health)

Cervené víno snizuje riziko rakoviny prsu

Pravidelná konzumace alkoholu zvysuje riziko rakoviny prsu, s výjimkou cerveného vína, které má opacný efekt pri konzumaci v mírném pruzkumu, uvedli výzkumníci z Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles ve Journal of Women's Health. Autori vysvetlují, ze chemikálie v semenech a kuzích cervených hroznu mírne snizují hladinu estrogenu a zvysují hladinu testosteronu u zen v premenopauze - a tím snizují riziko rakoviny prsu.

(Health)