cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Zamestnanci s depresí mohou být lepsí v práci nez doma

Nová australská studie naznacuje, ze spíse nez volat nemocné a uzívat si volno, depresivní zamestnanci mohou najít práci v práci, která jim pomáhá lépe zvládat nemoc.
Ve studii, depresi zamestnanci, kterí vzali nemoc neprítomnost nezlepsily zdraví nebo kvalitu zivota, zatímco ti, kterí pokracovali v práci, meli zdravotní prínos.

Vedci z University of Melbourne ve spolupráci s týmem výzkumného institutu Menzies na Tasmánské univerzite informují o svých zjisteních v casopise PLOS ONE.

Ve svých základních informacích poznamenávají, ze predchozí výzkumy ukazují, ze zatímco depresivní onemocnení muze zlepsit dusevní zdraví, muze zvýsit rizika a náklady kvuli únave, horsí koncentraci a snízení výkonu práce.

Ale co kdyz se dobrým managementem mohli zamestnanci s depresí nejen profitovat z vlastních zdroju, ale i jejich zamestnavatelé tím, ze by zustávali v práci, spíse nez aby se brali do nemocnice? Toto je místo, kde existuje velká díra v dukazní bázi, ríkají autori, kterí se rozhodli pripojit.

Jejich studie se nejprve pokousí uvést odhadované dlouhodobé náklady a zdravotní dusledky z duvodu nemoci, na rozdíl od pokracování v práci prostrednictvím onemocnení souvisejících s depresí.

Vedoucí autorka dr. Fiona Cockerová z Melbournské skoly populace a globálního zdraví ríká, ze nemuzete ocekávat, ze by vám delaly doporucení pracovníkum a zamestnavatelum bez techto informací.

Studie pouzila prístup "hypotetické kohorty"

Pro studium výzkumníci nepouzívali "skutecné" pracovníky, ale prístup, který se nekdy pouzívá v tomto typu vysetrování nazývaném "hypotetická kohorta". Jedná se o metodu, která shromazduje charakteristiky a charakteristiky typické pro cílovou populaci (pracovníky s depresivními nemocemi) z publikovaných studií a metaanalýz a poté pouzívá model za urcitých podmínek za úcelem dosazení "výsledku".

Klícovou soucástí této studie bylo vymezení absencí (pokud se nemocný zamestnanec nedostaví k práci po dobu epizody nemoci) a "prezencní" (pokud nemocný zamestnanec pokracuje v práci po dobu trvání nemoci) se vzájemne vylucují.

Údaje pripojené k modelu zahrnovaly pravdepodobnosti a náklady spojené se sedmi ruznými "zdravotními stavy", které by mohly ocekávat clenové v rámci hypotetické kohorty 1000 zamestnancu behem casového horizontu, na který se studie vztahuje (v tomto prípade výzkumníci vypocítali údaje za 1 a 5 let).

Tyto náklady, v prípade potreby vcetne "ztráty produkcního casu, obratu pracovních míst a nákladu na zdravotní sluzby," poznamenávají výzkumní pracovníci.

Velká cást údaju o pravdepodobnostech a nákladech pocházela z primárního australského epidemiologického zdroje dat, Národního pruzkumu dusevního zdraví a blahobytu (2007). Z tohoto zdroje byl tým také schopen provést nejaké hodnocení týkající se "jemných rozdílu v kvalite zivota v oblastech vcetne dusevního zdraví".

Deprimovaní zamestnanci se nezlepsí, kdyz jsou nemocní, ale pracují

Zjistili, ze zamestnanci, kterí trpeli nemocí, nezlepsili zdraví ani kvalitu zivota, zatímco ti, kterí pokracovali v práci, meli urcité zdravotní prínosy.

Rovnez zjistili, ze v císlech jsou rozdíly v závislosti na tom, zda zamestnanci pracují jako bílé límecky (kancelárstí pracovníci) nebo modrý obojek (manuální pracovníci), jak vysvetluje Dr. Cocker:

"Bylo zjisteno, ze náklady spojené s absencí souvisejícími s depresí as výkonem práce pri depresi jsou vyssí u pracovníku s bílým límeckem, kterí také vykazovali horsí kvalitu zivota nez pracovníci s modrým límcem."

Vedci se domnívají, ze zjistení jsou dulezitá nejen pro zamestnavatele a zamestnance, ale také pro praktické lékare a dalsí odborníky v oblasti zdravotní péce, kterí poskytují podporu a rady, zda by bylo lépe pokracovat v práci nebo zustat doma behem depresivní nemoci.

Strategie dusevního zdraví by mely zvázit podporu pokracující práce

Dr. Cocker ríká, ze závery naznacují, ze "budoucí strategie pro podporu dusevního zdraví na pracovisti by mely zahrnovat politiky týkající se dusevního zdraví, které se zamerují na podporu nepretrzité práce prostrednictvím nabídky flexibilního pracovního casu a úpravy úkolu nebo pracovního prostredí".

S kazdodenní rutinou a podporou spolupracovníku by mohla být jediná cesta, jak by programy a zmeny na pracovisti mohly zlepsit dlouhodobé zdraví a blahobyt zamestnancu s depresivními nemocemi, poznamenává.

Výzkumníci naznacují, ze jejich zjistení mohou být uzitecná i pro doporucení týkající se pracovníku s jinými zdravotními stavy, jako je cukrovka a srdecní onemocnení.

Lékarské zprávy také nedávno se dozvedelo, jak by nový prístup mohl revoluci v péci o depresi u pacientu s onkologickým onemocnením zvysovat nadeji na témer tri ctvrtiny depresivních pacientu s rakovinou, kterí nedostanou zádnou formu lécby deprese.

Jak mít zdravou plet

Jak mít zdravou plet

Nakupující casto utrácejí bohatství na spickové výrobky na oblicej, protoze se snazí zlepsit kvalitu a vzhled jejich pokozky; to muze být lécba akné, vrásnení a obecné stárnutí atd. Spotrebitelé se lisí ve veku od raného dospívání az po pozdní dospelost. Dermatologové (lékari kozní specializace) ríkají, ze rutina, ve které jsou tyto léky aplikovány, opravdu zálezí na optimální úcinnosti.

(Health)

Prísady kyseliny listové nejsou spojeny se zvýseným rizikem vzniku rakoviny

Prísady kyseliny listové nejsou spojeny se zvýseným rizikem vzniku rakoviny

Doplnky kyseliny listové nejsou spojeny se zvýseným rizikem rakoviny, pokud jsou uzívány po dobu az 5 let. Záver pochází z nového výzkumu, který se zameril na údaje o témer 50 000 osobách a byl publikován v The Lancet. Krátkodobé uzívání doplnku kyseliny listové pravdepodobne výrazne nezvysuje nebo snizuje celkové riziko rakoviny a má malý vliv na riziko vývoje jakýchkoli specifických nádoru, jako je prostata, tlustá streva, plic a prsa.

(Health)