Zubní chirurgie spojená s krátkodobým mrtvickým onemocnením a rizikem srdecního záchvatu
Jedinci, kterí podstoupili zubní chirurgii, mají vyssí riziko vzniku srdecního záchvatu nebo cévní mozkové príhody po dobu nekolika týdnu po ukoncení lécby, uvedli britstí vedci v clánku publikovaném v peer-reviewed casopise Annals of Internal Medicine. Vyssí riziko uz není o sest mesícu pozdeji. Autori vysvetlují, ze lécba parodontu muze vést k dlouhodobému snízení kardiovaskulárního rizika. Zádné studie se vsak nikdy nepodílely na krátkodobé riziko zubních zákroku a akutního zánetu.
Vedci se domnívají, ze zánet je spojením, protoze bakterie pronikají do krevního obehu z infekce kolem oblasti zubu (infekce parodontu). Bakterie se mohou vytváret v cévách, coz vede k zánetu - tento typ zánetu zvysuje riziko mrtvice nebo srdecního záchvatu.
Vedoucí výzkumná pracovnice Caroline Minassian z Londýnské skoly hygieny a tropické medicíny ríká, ze jejich zjistení poskytují presvedcivejsí dukazy, které spojují akutní zánet s kardiovaskulárními událostmi (napr. Infarktem nebo mrtvicí).
Vedci zduraznují, ze trvalé prínosy zubního osetrení jsou vetsí nez docasné riziko nezádoucích úcinku.
Získali údaje z databáze amerických lékaru Medicaid, která zahrnovala 32 060 dospelých, kterí meli mrtvici nebo infarkt. Oni pak sledovali jejich lékarské historie zpet, aby zjistili, kolik podstoupilo invazivní zubní chirurgii. 525 jedincu melo infarkt a 650 mrtvice, vsechny po zubní operaci. Zahrnovali promenné, které mohou samostatne nebo v kombinaci zvýsit riziko mrtvice a srdecního infarktu, jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), cukrovka, onemocnení koronárních tepen nebo jedinci s predepsanými léky proti trombum nebo salicylátem pred lécbou.
Vysetrovatelé zjistili, ze behem mesíce následujícího po jejich zubním výkonu (incidence 1,50, 95% CI 1,09-2,06) doslo k významne zvýsené infarktu nebo riziku mrtvice. Jedna tretina cévních príhod se objevila u pacientu mladsích 50 let. Riziko bylo zjisteno, ze po priblizne sesti mesících postupne klesá na výchozí (normální).
Dr. Liam Smeeth z Londýnské skoly hygieny a tropické medicíny rekl:
Mnoho lidí, kterí jsou vetsinou jen stredne rizikové, bude v dusledku operace pronikat do období velmi vysokého rizika v reakci na zánetlivé nebo infekcní spoustece a tyto osoby by mohly mít prospech z krátkých období profylaktické (preventivní) terapie, které vetsinu casu nepotrebují.
Autori dospeli k záveru:
Invazivní zubní lécba muze být spojena s prechodným zvýsením rizika vaskulárních príhod. Absolutní rizika jsou vsak minimální a dlouhodobé prínosy pro vaskulární zdraví pravdepodobne prevází krátkodobé nepríznivé úcinky.
Doprovodný redaktor
Dr. Howard Weitz a Dr. Geno Merli z Univerzity Jeffersona v Philadelphii verí, ze vazba mezi markery zánetu a aterosklerózou je stále nevýrazná. Dodávají, ze Minassian et al nemeli dostatek údaju, aby se riziko zánetlivého onemocnení spojilo.
Weitz a Merli uvádejí, ze studie má vázné omezení - údaje Medicaidu nemely podrobnosti o lécbe aspirinem u pacienta nebo o jeho ukoncení pred zubním zákrokem. Bylo prokázáno, ze zastavení aspirinu je mozným spoustecem kardiovaskulárních príhod. Cást pacientu (15%) prestane uzívat aspirin pred zubním lékarem a poté pokracuje v kardiovaskulární príhode.
Kardiovaskulární událost je soubor výsledku souvisejících s krevními cestami a / nebo srdcem, jako je srdecní infarkt.
Cévní príhoda je soubor výsledku souvisejících s cévami, jako je mrtvice, která bývala známá jako cerebrovaskulární nehoda.
"Invazivní zubní lécba a riziko vaskulárních príhod - samocinne kontrolovaný prípad"
Caroline Minassian, MSc; Francesco D'Aiuto, PhD; Aroon D. Hingorani, PhD; a Liam Smeeth, PhD
Annals of Internal Medicine. 19. ríjna 2010, vol. 153 c. 8 499-506
Napsal Christian Nordqvist
Pet hlavních psychiatrických poruch sdílí genetický vztah
Bylo zjisteno, ze pet bezných psychiatrických poruch - bipolární poruchy, porucha pozornosti - hyperaktivita (ADHD), autismus, závazná depresivní porucha a schizofrenie - mají stejné genetické rizikové faktory. Konkrétne, dve varianty genu hrají roli v rovnováze vápníku v mozkových bunkách a jsou bezným faktorem v nekolika techto poruchách a mohou být cílem nových lécby.
Vedci identifikují puvod a historii viru ptací chripky H7N9
Poprvé nekdy v Cíne provedli komplexní genetickou analýzu viru ptací chripky H7N9. Závery zahrnují puvod a evolucní historii viru. První prípad nového viru ptací chripky A H7N9 byl identifikován 30. brezna 2013. Do 18. dubna se virus rozsíril a byl zjisten v sesti ruzných provinciích a mestech v Cíne (Sanghaj, Anhui, Jiangsu, Zhejiang, Peking a Henan ).