cs.3b-international.com
Demence, míra Alzheimerovy choroby klesá, tvrdí studie
Existuje obezretný optimismus, ze výskyt nových prípadu demence se zdá být klesající, a to navzdory pokracujícím obavám ze stárnutí populace. Toto jsou závery studie publikované v New England Journal of Medicine.
Výskyt demence v kazdé vekové skupine vykazuje známky pádu.
Údaje Svetové zdravotnické organizace (WHO) naznacují, ze celosvetove 47,5 milionu lidí trpí demencí. Ocekává se, ze císlo do roku 2030 stoupne na 75,6 milionu a do roku 2050 se témer ztrojnásobí na 135,5 milionu.
V soucasné dobe zije priblizne 5,1 milionu Americanu s Alzheimerovou chorobou a jinými demenci a predpokládá se jejich rust, protoze více lidí zije ve veku 65 let a více.
Odborníci predpovídají, ze 7,1 milionu amerických senioru bude mít Alzheimerovu chorobu do roku 2025, o 40% více nez v roce 2015.
Do roku 2050 by se pocet techto pacientu mohl ztrojnásobit na 13,8 milionu, pokud se nepodarí proderavit nebo lécit onemocnení.
Framinghamova srdecní studie (FHS) byla zalozena v roce 1948 k vysetrení prícin srdecních onemocnení a mrtvice. Nyní je spolecným projektem Národního centra srdce, plic a krev (NHLBI) a Bostonské univerzity, MA.
V roce 1975 zacali výzkumní pracovníci FHS monitorovat úcastníky k poklesu kognitivních funkcí a demence, a to pomocí informací z vysetrení FHS, externích klinických záznamu, rodinných rozhovoru a výsledku vysetrení neurology a neuropsychologu.
Výzkumníci se podívali na míru demence v urcitých vekových kategoriích ve ctyrech casových obdobích: pozdní sedmdesátá léta, pozdní osmdesátá léta, devadesátá léta a léta 2000.
Také povazovali rizikové faktory, vcetne vzdelávání, kourení, krevní tlak, hladiny cholesterolu a zdravotních stavu, vcetne cukrovky.
Padají v prípadech kardiovaskulárne podmínené demence
Závery odhalují postupný pokles výskytu demencí v daném veku, zejména v prípadech demencí spojených s kardiovaskulární chorobou (CVD), jako je mrtvice. Sazby se kazdým desetiletím snízily o 20%, zejména pro osoby s vysokoskolským vzdeláním a výse.
V pozdních sedmdesátých a pocátcích osmdesátých let byla míra 3,6 na 100 osob, klesla na konci 80. let do pocátku devadesátých let na 2,8 na 100 osob, 2,2 na 100 v pozdních devadesátých létech pocátkem 2000 a 2,0 na 100 od konce roku 2000 do pocátku roku 2010 . To predstavuje pokles o 22%, 38% a 44% ve srovnání s prvním obdobím.
Výsledky ukazují úlohu pri lécbe mrtvice a prevenci srdecních onemocnení pri kontrole výskytu demence.
Zodpovedný autor Dr. Sudha Seshadri, profesor neurologie na Bostonské univerzitní lékarské fakulte (BUSM) a vedoucí vysetrovatelky FHS, ríká, ze zatímco v soucasné dobe neexistuje úcinný zpusob lécby, prevence nebo lécby demencí, mohlo by být mozné snízit dopad v nekterých prípadech.
Mohlo by to být prostrednictvím primárních intervencí, které by zabránily nástupu onemocnení nebo sekundárním zásahum, aby zpomalily jeho vývoj.
Dr. Seshadri komentuje dusledky výzkumu v následujícím videu:
Carole Dufouilová, reditelka výzkumu INSERM ve francouzském Bordeaux, uvádí, ze primární a sekundární prevence a zdokonalené zvládnutí kardiovaskulárních onemocnení a mrtvice a jejich rizikových faktoru by mohly nabídnout nové moznosti pro snízení bremene demence v budoucnu.
Opatrný optimismus: bremeno stále roste
Autori varují, ze celkový pocet pacientu s demencí bude i nadále rust, protoze "baby boomers" stárnou a lidé zijí déle.
Ve videu doktor Seshadri varuje, ze v prístích 2-3 desetiletích budeme stále videt rostoucí bremeno demencí, pricemz zdurazníme dulezitost pochopení toho, co se delá správne a nesprávne, aby se vyresila zátez.
Omezení studie zahrnují skutecnost, ze vetsina úcastníku je evropského puvodu, coz naznacuje potrebu dalsí studie dalsích populací.
Tým doufá, ze zjistení podporí dárcovské agentury a vedce, aby pokracovaly ve zkoumání faktoru, na nichz tento pozitivní trend stojí.
Zdravotní novinky dnes ze lidé, kterí utrpeli traumatické poranení mozku, mohou mít ve svém mozku podobné amyloidní plaky nez ty, které se vyskytují u pacientu s Alzheimerovou chorobou.
Poskození mozku muze následovat i mírné traumatické poskození mozku.
Trepot na hlave nemusí být tezký, aby zpusobil poskození mozkové tkáne a vést k problémum s myslením a pametí. Toto bylo zjistení nové studie publikované v casopise Neurologie, které porovnávalo lidi s mírným a stredne tezkým úrazem mozku u lidí bez poranení. Traumatické poranení mozku (TBI) muze nastat, kdyz je hlava náhle a násilne zasazena, nebo kdyz objekt proniká do lebky a vstupuje do mozku.
Peter C Gøtzsche a Karsten Juhl Jørgensen ze strediska Nordic Cochrane naléhají na "více uprímnosti" z programu BSP (Prsní screening program) NHS. Domnívají se, ze skoda byla podhodnocena a ze informace vydané verejnosti nebyly obecne ovlivneny "opakovanou kritikou a klícovým výzkumem", který vyjádril výhrady ohledne prínosu screeningu a zaznamenal znacnou nadmernou diagnózu.
