cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Trombóza hlubokých zil a plicní embolie

Obsah

  1. Rizikové faktory
  2. Symptomy
  3. Diagnóza
  4. Lécba
  5. Prevence
Trombóza hlubokých zil je závazným, ale predcházením zdravotnímu stavu, pri kterém dochází k tvorbe krevních srazenin, obvykle v zilách dolní koncetiny, stehna, pánve a nekdy i pazí. Je lécen, ale muze zpusobit onemocnení, zdravotní postizení a smrt.

Je casto podradne diagnostikován, takze je dulezité hledat lékarskou péci, pokud se objeví príznaky.

Plicní embolie (PE) je casto spojena s hlubokou zilní trombózou (DVT). U PE se krevní srazeniny z DVT oddelují od sten zil a cestují srdcem do plicních tepen. Pokud se stane PE, mohou se poskodit plíce a jiné orgány a muze dojít k úmrtí.

Tyto stavy mohou nastat v prípade, ze krevní srazenina je v hlubokých zilách pánve nebo oblasti stehna. Krevní srazeniny, které se tvorí v zilách blíze k povrchu pokozky, známé jako povrchní zilní trombóza, nevedou k PE. Je také mozné mít PE bez DVT.

Rizikové faktory


Kdyz se krevní bunky zhroutí, muze to zpusobit embolismus.

Kazdý muze vyvinout DVT a PE. Mnoho faktoru muze prispet, ale s nekolika faktory najednou muze zvýsit pravdepodobnost vzniku krevní srazeniny.

Nekteré spolecné faktory, které mohou zvýsit riziko vzniku DVT a PE, zahrnují:

  • Zranení zíly zpusobené zlomeninou, poranením svalu nebo velkým chirurgickým zákrokem
  • Pomalý prutok krve nebo nedostatek prutoku krve kvuli odpocinku v posteli, omezený pohyb, posezení a krízení nohou po dlouhou dobu a paralýza
  • Zvýsený estrogen z antikoncepcních pilulek hormonální substitucní terapie nebo tehotenství
  • Lécba rakoviny a rakoviny
  • Osobní nebo rodinná anamnéza DVT a PE nebo poruch srázení
  • Obezita
  • Centrální zilní katétry
  • Krecové zíly
  • Venózní nedostatecnost dolních koncetin.

Symptomy

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí odhadují, ze az 900 000 lidí ve Spojených státech je postizeno DVT, PE nebo obema, i kdyz presné císlo není známo. Zeny jsou casteji postizeny PE nez muzi. Vzhledem k tomu, ze nekdo muze trpet DVT a PE, je dulezité znát varovné príznaky a príznaky.


Pokud se embolie dostane do plic, nazývá se to plicní embolie.

Osoba s DVT nemuze mít vubec zádné príznaky, ale pokud se u pacienta vyskytnou jakékoliv príznaky a je také vystaven rizikovým faktorum uvedeným výse, meli by vyhledat lékarskou péci co nejdríve.

Príznaky zahrnují:

  • Pocit krecí v tele
  • Otoky, bolesti a bolesti na koncetinách, zejména na jedné strane
  • Zcervenání kuze obvykle spojená s otresy, bolestivostí a citlivostí popsanou výse.

Muze se vyskytnout PE s príznaky nebo bez príznaku DVT. PE muze být velmi vázné. Pokud se objeví nekterý z následujících príznaku PE, mel by okamzite navstívit lékare:

  • Obtízné dýchání
  • Nepravidelný nebo zrychlený srdecní tep
  • Bolest na hrudníku nebo nepohodlí, obvykle vyvolané hlubokými dechy
  • Vykaslávání krve
  • Nízký krevní tlak, mdloba a pocit svetla
  • Zvýsená úzkost nebo nervozita.

Diagnóza

Pokud se pacient obrátí na lékare s príznaky DVT nebo PE, podstoupí testy a lékar provede diagnózu. Lékari obvykle pouzívají diagnostické zobrazovací testy, které nejsou invazivní nebo nepohodlné.

Ultrazvukové vysetrení venózních vysetrení muze zjistit krevní srazeniny ve zilách a muze být provedeno rychlé CT vysetrení hrudníku, které vyhledává krevní srazeniny v plicích.

Dalsím testem, který urcuje, jak dobre se kyslík prenásí do plic, je vysetrení VQ pro plíce.

MRI jsou v techto prípadech méne casté, ale mohou být pouzity k hodnocení zil v pánvi.

Krevní test, který se nazývá test D-dimeru, muze být proveden, aby se zjistilo, zda v tele dochází k nadmernému srázení krve. Je-li to záporné, je pravdepodobnost, ze bude mít DVT nebo PE velmi nízkou. Pozitivní test vsak nemusí nutne znamenat vázný problém, protoze by se mohl týkat neceho tak jednoduchého, jako je krevní srázlivost v hojivé kozní ráne.

Krevní testy lze také provést k detekci protrombotického stavu, známého také jako porucha srázlivosti. Tyto testy jsou velmi drahé a výsledky mohou trvat nekolik dní. Obvykle se pouzívají pouze tehdy, pokud má pacient DVT nebo PE a existuje obava z poruchy srázení, nebo pokud je pacient vysetren na poruchu srázlivosti, protoze má rodinnou anamnézu DVT nebo PE.

Lécba

Je velmi dulezité zachytit a lécit DVT predtím, nez se zmení na PE. Lékar bude diskutovat a predepisovat lécebnou strategii, která by mela snízit schopnost srázení krve.

Antikoagulancia nebo redidla krevního reciste jsou nejcasteji predepsanými léky pro pacienty trpící DVT nebo PE. Delají dve veci. Snizují schopnost srázení krve a zvetsují stávající krevní srazeniny.

K redidlum krve vsak nedochází k rozpadu existujících krevních srazenin. Prerusí proces srázlivosti pouze tak, ze telo muze rozbít srazeniny normálními mechanismy.

Pacienti mohou uzívat antikoagulacní léky ve forme pilulek, injekce nebo intravenózne. Obvykle jsou pacienti instruováni, aby pokracovali v perorální lécbe asi 6 mesícu, ale kazdý clovek je jiný.

Mezi faktory ovlivnující lécbu patrí:

  • Tehotenství u zen
  • Krátkodobé riziko srázení krve v porovnání s dlouhodobými riziky
  • Historie krevních srazenin
  • Jiné pre-existující nemoci.

Pacienti, kterí nejsou schopni uzívat prípravky k redení krve kvuli vysokému riziku krvácení, mohou potrebovat filtr pro vena jeskyne. Tento filtr je vlozen do velké zíly v brise nazývané Inferior Vena Cava zachytit krevní srazeniny, nez mohou zpusobit PE.Nevýhodou je, ze nezastavují tvorbu nových krevní srazeniny a nekdy mohou srazeniny procházet kolem filtru mensím zilkami nebo se vytváret na filtru, prerusit a dosáhnout plíce.

Ve vázných prípadech DVT má vaskulární lékar dve moznosti. Jedním z nich je prístup k postizené zíle a bud odstranení krevní srazeniny pri operaci známou jako trombektomie. Druhým je podat trombolytické léky nebo "záchvaty srázek" v míste hlubokého zaludku, aby se pokusil rozpustit.

Lécba PE také obvykle zahrnuje antikoagulancia, jak je popsáno výse, pro lécbu DVT.

V prípade zivot ohrozujícího PE muze lékar predepsat trombolytickou lécbu, která rozkládá krevní srazeniny. To muze být nebezpecné, protoze muze vést k krvácení v jiných cástech tela, jako je mozek a gastrointestinální trakt. Lékari musí rozhodnout prípad od prípadu o tom, ze podají tento lék.

Ve vzácných prípadech muze chirurg potrebovat k odstranení krevních srazenin z plic v postupu známém jako embolektomie. To je také velmi riskantní postup a bude pouzit pouze jako poslední moznost.

Prevence

Lidé mohou snízit riziko vývoje HVT a PE tím, ze zustanou zdraví a zvládnou svou váhu, vyhýbají se sedavému zivotnímu stylu a porozprávají se s lékarem, pokud je v rodinné anamnéze poruchy srázení.

Nekterá jednoduchá pravidla mohou pomoci predejít vzniku DVT a krevních srazenin.

Tyto zahrnují:

  • Prerusení cinnosti, pokud sedíte po dlouhou dobu, napríklad pres 4 hodiny. V letadle mohou cestující chodit po ulicce kazdé dve hodiny
  • Pohybovat co nejvíce, i kdyz je omezen na odpocinek na luzku
  • Delá sedící cvicení jako noha zvysuje, utahuje a ztrácí svaly nohou a delá paty a spicky
  • Opotrebení a kompresní puncochy
  • Pouzití antikoagulacních léku, pokud je to vhodné.

Lidé s rodinnou nebo osobní anamnézou krevních srazenin by meli venovat pozornost známkám a príznakum, které by mohly naznacovat, ze se jedná o DVT nebo PE. Je dulezité pokracovat v pohybu a vyhýbat se stále po dlouhou dobu, abyste snízili pravdepodobnost výskytu DVT a PE.

Pacienti s atriální fibrilací na warfarin mají nízké riziko zbytkového mozku

Pacienti s atriální fibrilací na warfarin mají nízké riziko zbytkového mozku

Studie publikovaná online First by Archives of Internal Medicine, jeden z casopisu JAMA / Archives, ukazuje, ze pacienti s nonvalvulární fibrilací síní (AF), kterí uzívají warfarin na prevenci mrtvice, mají nízké riziko cévní mozkové príhody nebo nemoci centrálního nervového systému (CNS ) embolie. AF je nejcastejsí poruchou srdecního rytmu.

(Health)

Obezita stigma tycinky se zenami poté, co oni ztrácejí váhu

Obezita stigma tycinky se zenami poté, co oni ztrácejí váhu

Podle nedávné studie publikované v casopise Obezita lidé, kterí ztratili váhu, jsou stále ztuhli tím, ze utrpeli stereotyp, ze jsou vnímáni jako "obézní" a nezdraví. Vedoucí výzkumná pracovnice doktorka Janet Latnerová, docentka psychologie u UH Manoa a její kolega Dr. Kerry O'Brien, prednásející na univerzite v Manchesteru ve Velké Británii a univerzite Monash v Austrálii, se rozhodli zjistit, se zenami, které byly predtím obézní, ale ztratily váhu.

(Health)