Stimulace hlubokého mozku je úcinná v casných dávkách Parkinsonovy choroby

Hluboká stimulace mozku (DBS) zlepsuje celkovou kvalitu zivota a sociální fungování u pacientu v casnejsích stádiích Parkinsonovy nemoci, podle výsledku dvouletého klinického hodnocení.
Studie pod vedením Günthera Deuschla, profesora krestanské univerzity v Kielu v Nemecku a Yvesa Agida, profesora neurologie a experimentální medicíny na Hôpital de la Salpêtrière v Parízi ve Francii, New England Journal of Medicine dne 14. února.
Vedci dospeli k záveru, ze DBS je úcinnejsí nez lécba u pacientu s Parkinsonovou chorobou a casnými komplikacemi.

Stimulace hlubokého mozku, DBS

DBS je jiz zaveden jako lécba u pacientu s pokrocilou Parkinsonovou chorobou.
Není to lék a nezastaví onemocnení, ale u správných pacientu muze výrazne zlepsit príznaky, zejména tres, a muze také zmírnit svalovou rigiditu.
Chcete-li provést DBS, neurochirurg vyvrtá otvor v lebce a vlozí elektrodu asi 10 cm do mozku. Elektroda dodává mírné elektrické signály, které narusují a blokují mozek impulsy, které zpusobují príznaky Parkinsonovy choroby.
Drát pod pokozkou spojí elektrodu s baterií implantovanou v blízkosti klícní kosti.
DBS lze provést na jedné nebo na obou stranách mozku. Cílovými oblastmi jsou obvykle thalamus, subthalamic nucleus a globus pallidus. V této studii byla cílovou oblastí talamus.

Studie

Úcelem dvouletého klinického hodnocení nazvaného EARLYSTIM bylo posoudit pouzití DBS v casnejsích stadiích Parkinsonovy nemoci, kdy se "motorické komplikace práve vyvinuly a predtím, nez jsou pacienti významne ovlivneni ve svém sociálním a pracovním fungování".
Studie prijala 251 pacientu s casnými motorickými komplikacemi a náhodne jim byla pridelena bud DBS, nebo nejlepsí lékarská péce.
Pacienti meli prumerný vek 52 let a meli podmínku v prumeru 7,5 roku.
K merení úcinnosti lécby hodnotili výzkumníci opatrení z hlediska kvality zivota z dotazníku PDQ-39 a sociální fungování z krátkého psychosociálního dotazníku známého jako SCOPA-PS.
Hodnotili zmeny v klícových oblastech motorického postizení a aktivit kazdodenního zivota pomocí stupnice UPDRS II. Posoudili také jakoukoli zlepsení komplikací vyplývajících z uzívání Levodopy, jednoho z hlavních léku pouzívaných k lécbe Parkinsonovy choroby.

Celkové výsledky ukazují, ze DBS je lepsí nez lékarská lécba

Výsledky ukázaly, ze pacienti, kterí dostávali DBS, meli 26% zlepsení skóre kvality zivota ve srovnání se skupinou lécebných pacientu bez zlepsení. Pro sociální fungování byl podobný výsledek.

Výsledky také ukázaly, ze ve srovnání s lécebnou terapií byl DBS výrazne lepsí nez lécba z hlediska motorického postizení, cinností pri kazdodenním zivote, motorických komplikací vyvolaných levodopou a casu s dobrou pohyblivostí a bez dyskinézy.
Mezi nezádoucí úcinky, sebevrazda nebo pokusy o sebevrazdu nebyly v obou skupinách prílis odlisné, coz naznacuje, ze spíse spíse pacientum nez zpusobu lécby, coz je dulezité, co je dulezité pri konzultaci s pacientem zohlednit, poznamenávají autori.
Deuschl ríká ve svém prohlásení:
"Studie ukázala prekvapive homogenní výsledky ve prospech DBS ve srovnání s lékarskou pécí."
"Nejdulezitejsím výsledkem je, ze kvalita zivota techto pacientu a jejich spolecenské fungování se výrazne zlepsila. Je také smysluplné, ze operace má méne nezádoucích úcinku u této mladsí populace nez u pokrocilé nemoci," dodává.

Dopady

Deuschl naznacuje, ze studie má "potenciál zmenit mezinárodní pokyny pro lécbu Parkinsonovy nemoci a dá DBS jako lécbu v mnohem drívejsím stupni závaznosti onemocnení."
Doprovodný redaktor Caroline Tanner, epidemiolog, který prednásí ve výzkumu a vývoji v oblasti zdraví na Stanfordské univerzite, popisuje studii jako "jednu z nejprísneji provedených studií neurostimulace".
Nicméne varuje, ze pacienti ve studii nebyli typickými Parkinsonovými pacienty: vsichni byli mladsí 60 let, kdyz podstoupili operaci, nemeli demenci a celkove dobre reagovali na léky.
Matthew Stern, Parker profesor neurologie na University of Pennsylvania, ríká:
"I kdyz je predcasné doporucit DBS vsem pacientum s motorickými komplikacemi, zvláste dríve v prubehu PD, muze být nyní povazováno za moznost lécby u této skupiny jedincu."
Ríká, ze tyto výsledky "jiste podporí diskusi o dopadu DBS na progresi onemocnení a podtrhuje potrebu dlouhodobého sledování pacientu s prípravkem EARLYSTIM."
Studie publikovaná v roce 2006 Neurologie v roce 2012 naznacuje, ze DBS zustává úcinnou lécbou Parkinsonovy nemoci po dobu nejméne trí let.
Napsal Catharine Paddock PhD