Hluchota Cure Step Closer s kmenovými bunkami

Lék na beznou formu hluchoty, známou jako sluchová neuropatie, je o krok blíze, poté co vedci z univerzity v Sheffieldu ve Velké Británii pouzívali lidské embryonální kmenové bunky k oprave podobného typu ztráty sluchu v gerbilech.
Vedoucí projektu a biologicka kmenových bunek Marcelo Rivolta a jeho kolegové o své práci informují v internetovém vydání dne 12. zárí Príroda.
Mnoho z 275 milionu lidí po celém svete se stredne tezkou az hlubokou ztrátou sluchu má kvuli spatnému spojení mezi vnitrním uchem a mozkem.
Pomocí gerbilu a lidských embryonálních kmenových bunek popisují Rivolta a kolegové, jak opravili dulezitou cást tohoto spojení: sluchový nerv.
"Máme dukaz, ze muzeme pouzít lidské embryonální kmenové bunky k oprave poskozeného ucha," rekl Rivolta Príroda Zprávy.
Krome toho, ze dokázali, ze kmenové bunky dokází opravit poskozené sluchové nástroje, vedci doufají, ze prulom povede k novým lécebným postupum.

"Je treba udelat více práce, ale ted víme, ze je to mozné," rekla Rivolta.
Pro své studium vyvinuli spolu se svými kolegy zpusob, jak premenit lidské embryonální kmenové bunky na bunky a poté je transplantovat do neslysících gerbilu.

Audiální neuropatie

Vedci doufají, ze kmenové bunky jednoho dne zachrání hluchotu u lidí.Model ztráty sluchu, který osetrují v gerbiliích, je podobný zvukové neuropatii u lidí, kde poskození kochleárního nervu (také známého jako sluchový nebo akustický nerv) narusuje nebo znemoznuje zvukové signály zvednuté kochleou ve vnitrním uchu od dosazení mozek.
Problém spocívá predevsím v neuronech nebo nervových bunkách, které spojují mozog s bunkami vlasu uvnitr ucha a prenásejí zvuk na elektrické signály.
Lidé s touto formou ztráty sluchu se s ní obvykle narodí a nekteré prípady jsou známy jako zpusobené vadnými geny, které jiz byly identifikovány.
Existuje vsak také rostoucí dukaz, ze sluchová neuropatie muze být zpusobena zloutenkou pri narození a dalsími faktory zivotního prostredí, jako je vystavení hluku, mohou být také rizikovými faktory.

Studie

Rivolta strávila posledních deset let rozvíjením zpusobu diferenciace lidských embryonálních kmenových bunek do sluchových neuronu a vlasových bunek.

U této studie tým osetroval kmenové bunky se dvema typy fibroblastového rustového faktoru, FGF3 a FGF10. Toto produkovalo dva typy primordiálních senzorických bunek: otické epiteliální progenitory (OEP), které jsou podobné vláskovým bunkám, a ocní nervové progenitory (ONP), které jsou podobné neuronum.
Poté transplantovali pouze ONP do usí gerbilu osetrených ouabainem, coz je chemická látka, která poskozuje sluchové nervy, nikoliv vlasové bunky.
O deset týdnu pozdeji nekteré z transplantovaných bunek rostly projekcemi, které se spojily s mozkovým kmenem.
Výzkumníci pouzili metodu nazvanou ABR (odpovedi vyvolaná zvukovým kmenem), aby zmerily, jak dobre mozku detekuje elektrický signál po zvukové stimulaci.
Ctyri týdny po transplantaci bylo prumerné celkové zlepsení sluchu (funkcní zotavení) 46%.
"Odpovedi osetrených zvírat byly podstatne lepsí nez u nelécených, i kdyz rozsah zlepsení byl siroký. Nekteré subjekty se darilo velmi dobre, zatímco v jiných bylo zotavení zlé," rekl Rivalto tiskové agenture.

Krok vpred pravdepodobne vyzve dalsí studie

Rivolta rekl, ze on a jeho tým verí, ze studie je velkým krokem vpred, protoze ukazuje, ze nyní mají zpusob, jak vytvorit lidské kochleární senzorické bunky pro pouzití v nových lécivech a lécbe a studovat funkci genu.
Rekl, ze je nyní zapotrebí dalsího výzkumu, napríklad pochopení dlouhodobých dusledku takové lécby a její bezpecnosti.
"Navíc, zatímco u pacientu se sluchovou neuropatií, kterí si ponechávají své vlasové bunky, muze být prospesná pouze aplikace kmenových bunek, u pacientu s více komplexním poskozením muze být nutný kochleární implantát, který kompenzuje deficit vláskových bunek. by mela být podána v kombinaci s kochleárním implantátem. Je proto dulezité tuto interakci prozkoumat, "vysvetlil.
Skupina Rivolta není první, která rozlisuje kmenové bunky do sluchových nervových bunek, ale je to první zpráva o transplantacích bunek, která obnovuje sluch u zvírat.
Richard Altschuler, vývojový biolog ve Výzkumném institutu Kresge Hearing Research na Michiganské univerzite v Ann Arboru, patrí mezi ty, kterí verí, ze studie je prulom, který nyní povede k dalsímu výzkumu.
"Vedci, kterí chtejí mít dukaz o tom, ze kmenové bunky dokází propojit vnitrní ucho s centrálním nervovým systémem, byly zkoumány," rekl PrírodaZprávy.
Dr. Ralph Holme, vedoucí oddelení biomedicínského výzkumu pro britskou charitu Action on Hearing Loss (dríve Královský národní institut pro neslysící, RNID), popisuje prulom jako "nesmírne povzbudivý", címz vyvolává skutecnou nadeji, ze jednoho dne to bude mozné opravit skutecnou prícinu nekterých typu ztráty sluchu.
"Pro miliony lidí, pro které ztráta sluchu zhorsuje jejich kvalitu zivota, to nemuze prijet brzy," ríká Holme.
Na výzkumu se podílela Rada pro lékarské výzkumy Spojeného království a akce týkající se sluchové ztráty.
Napsal Catharine Paddock PhD