Dáti s mensími varlata jsou lepsí otcové, studijní programy

Muzi, kterí mají mensí varlata, jsou pravdepodobne lépe tatíckami pro své batolata, podle studie publikované v Sborník Národní akademie ved.

Výzkumníci z Emory University v Gruzii se rozhodli zjistit, proc nekterí otcové investují více energie do rodicovství nez ostatní, po predchozím výzkumu ukázalo, ze deti, které mají lepsí vztahy se svými otci, mají lepsí sociální, psychologické a vzdelávací výsledky.

Predchozí studie ukázaly, ze nizsí hladiny testosteronu u muzu byly spojeny se zvýseným zapojením rodicu. Vedci se vsak zajímali o to, zda se na tom podílí i objem semen, který je spíse spjat s poctem a kvalitou spermií nez s hladinou testosteronu.

Studie analyzovala 70 biologických otcu, které mely díte ve veku od 1 do 2 let a které zily s dítetem a jeho biologickou matkou.

Matky i otcové se zúcastnili rozhovoru, které urcily, ze se otec podílí na péci o své díte.

Byly shromázdeny informace o tom, zda otec zmení plenky, krmí a koupí díte, at uz zustávají doma pecovat o své díte, kdyz je nemocné, a zda berou díte na návstevu lékare.

Poté, co byly namereny hladiny testosteronu v otci, podstoupily funkcní zobrazování pomocí magnetické rezonance (fMRI), které merily svou mozkovou aktivitu, kdyz si prohlízejí fotografie svého vlastního dítete se stastnými, smutnými a neutrálními výrazy.

Byly také zobrazeny fotky neznámého dítete a neznámého dospelého, který zobrazoval podobné výrazy.

Paterná péce závislá na velikosti varlat

Zjistení ukázala, ze hladiny testosteronu a velikost varlat korelovaly s mnozstvím "prímé otcovské péce", kterou rodice uvádeli ve studii.

Otcové, kterí meli mensí varle, ukázali zvýsené mozkové aktivity související s vychováním ve ventrální tegmentální oblasti (VTA) - oblast mozku spojené s odmenou a rodicovskou motivací - pri prohlízení fotografií svých detí.

Autori studie vysvetlují:

"V reakci na prohlízení obrázku vlastního dítete byla aktivita ve ventrální tegmentální oblasti - klícová soucást mesolimbického dopamínového odmenování a motivacního systému - predpovídala otcovská péce a negativne souvisí s objemem varlat.

Nase výsledky naznacují, ze biologie lidských muzu odrází kompromis mezi snahou o párení a rodicovskou snahou, jak je indexována velikostí testikulárních orgánu a mozkovou funkcí související s výzivou. "

Zapojení stále urcováno osobním rozhodnutím

Vedci vsak dodávají, ze ackoli korelace mezi velikostí varlat a podporou aktivity otce je významná, je stále na osobní volbe toho, jakým zájmem otec chce být v péci jejich dítete.

"I kdyz nekterí muzi mohou být postaveni jinak, mozná se chtejí stát více praktickými otci. Mohlo by to být pro nekteré muze nárocnejsí delat takové druhy opatrovnictví, ale to v zádném prípade ne ospravedlnuje," ríká James Rilling, antropolog na Emory University a autor studie.

Vedci také poukazují na to, ze velikost varlat nemusí být zcela presná pri predvídání zapojení otce do zivota dítete.

"Predpokládáme, ze velikost varlat rídí, jak jsou zapojení otcové," dodává profesor Rilling. "Mohlo by to být také to, ze kdyz se muzi budou více angazovat jako pecovatelé, jejich varlata se zmensují, vlivy zivotního prostredí mohou zmenit biologii, víme napríklad, ze hladina testosteronu klesá, kdyz se muzi zapojí otcové."

Prof. Rilling dodává, ze dalsí dulezitou otázkou je, zda prostredí, ve kterém byl otec vychován jako díte, by mohl ovlivnit jeho velikost varlat:

"Nekteré výzkumy ukázaly, ze chlapci, kterí zazívají detský stres, posunují své zivotní strategie. Nebo snad sirotci chlapci reagují na neprítomnost svého otce tím, ze prijmou strategii, která zduraznuje párení, a to na úkor rodicovské snahy."

Strava se stále casteji vyuzívá jako mechanismus sebevrazdy u mladých lidí

Ve zpráve, která zkoumá sebevrazedné trendy u lidí ve veku 10-24 let, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhalila, ze míra sebevrazd po udusení dramaticky vzrostla od roku 1994, zejména u zen. Úzkost se nyní stala nejcastejsím sebevrazedným mechanismem u zen ve veku 10-24 let.

(Health)

Mind Powered Robotic Arm pouzitá paralyzovaným muzem

V necem, co zní jako by pocházelo z hvezdných válek nebo Star Treku, paralyzovaný clovek dokázal ovládat robotickou ruku jen pomocí své mysli. Ve chvíli vysokého emocí, Tim Hemmes, 30 let, který je kvuli motocyklové nehode ctyrnásobný, dokázal oslovit a posunout robotickou rameno vedle svého kresla pomocí svých myslenek.

(Health)