cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Mohla by fyzická aktivita chránit deti pred depresí?

Schopnost cvicení chránit pred depresí u dospelých a mladých lidí je dobre studována. Nicméne, zda má takový úcinek u detí, není známo. Nyní nová studie z Norska naznacuje, ze deti s mírnou az energickou aktivitou - typ, který jim zanechává dech a pocení - jsou méne pravdepodobné, ze rozvinou príznaky deprese.
Studie zjistila, ze deti, které byly fyzicky aktivnejsí ve veku 6 let a 8 let, mely méne pravdepodobnosti, ze budou mít príznaky deprese o 2 roky pozdeji.

Výzkumníci - z Norské univerzity vedy a techniky (NTNU) a NTNU Social Research, oba v Trondheimu, Norsko - o svých zjisteních v casopise Pediatrie.

To muze být prekvapující, kdyz zjistíte, ze deti mohou mít depresi i dospelé. Odhady naznacují, ze v kazdém okamziku má priblizne 5% detí a dospívajících depresi.

Deti s ucením, chováním, úzkostnými poruchami nebo poruchami pozornosti mají vyssí riziko deprese, stejne jako deti, které jsou vystaveny stresu nebo kterí mají ztrátu nebo jejichz rodina má v minulosti depresi.

Príznaky deprese u detí nejsou nutne stejné jako u dospelých.

Príznaky mohou zahrnovat (ale neomezují se na ne):

  • Castá lítost
  • Zvýsený vztek nebo neprátelství
  • Ztráta zájmu o aktivity, které se kdysi líbilo
  • Ztráta chuti k jídlu nebo zmena stravovacích návyku
  • Problémy se vztahy
  • Spatná komunikace
  • Sociální izolace.

Nová studie je soucástí projektu Tidlig Trygg i Trondheim, který sleduje vývoj a dusevní zdraví detí narozených v Trondheimu.

Vedci se podívali na údaje získané z následujících stovek detí behem ctyr let, aby vyhledali vazby mezi fyzickou aktivitou a symptomy deprese.

"Zpusob, jak predcházet nebo lécit depresi jiz v detství"

Údaje zahrnovaly témer 800 detí ve veku 6 let na zacátku studie. Z následných vysetrení získal tým i údaje o 700 detí ve veku 8 let a 10 let.

Míra fyzické aktivity pocházela z akcelerometru, ze deti byly pozádány, aby nosily kolem pasu po dobu 24 hodin denne po dobu 7 po sobe jdoucích dnu a odstranovaly je pouze pri koupání nebo sprchování.

Opatrení dusevního zdraví detí byla hodnocena ze strukturovaných rozhovoru s rodici.

Tým zjistil, ze deti, které byly fyzicky aktivní ve veku 6 a 8 let, mely nizsí pravdepodobnost symptomu deprese o 2 roky pozdeji.

"V obou veku 6 a 8 let vyssí MVPA [mírná az silná fyzická aktivita] predpovedi méne príznaku závazných depresivních poruch o 2 roky pozdeji," poznamenávají autori.

"To je dulezité vedet, protoze to muze naznacovat, ze fyzická aktivita muze být pouzita k prevenci a lécbe deprese uz v detství," ríká studijní autor Silje Steinsbekk, docent na psychologickém oddelení NTNU.

"Také jsme zkoumali, zda deti, které mají príznaky deprese, jsou v prubehu casu méne fyzicky aktivní, ale nenasly to tak," dodává.

Mírné az silné dávky telesné aktivity

Mírná az silná fyzická aktivita je definována jako aktivita, která je dostatecne intenzivní, aby cloveka potlavala a vycerpala.

Prestoze výzkumní pracovníci nezkoumali mechanismy, jejichz prostrednictvím by mírná az energická fyzická aktivita mohla snízit riziko deprese, uvádejí radu duvodu, které byly navrzeny v jiných vysetrovacích cinnostech, vcetne:

  • Být fyzicky aktivní muze slouzit jako odvrácení pozornosti a omezit prílezitosti k prezití o negativních zázitcích
  • Ve forme sportu nabízí fyzická aktivita prílezitost k posílení sebeúcty
  • Fyzicky aktivní deti mohou být více sociálne integrované nez neaktivní deti, které se neúcastní sportu a vzájemných akcí.

Existují také dukazy, které naznacují, ze "hrubé bydlení" nebo "kondice" mohou prispet k emocionálnímu a spolecenskému rozvoji detí.

Autori poznamenávají, ze zatímco jejich studie zjistila jen malý úcinek fyzické aktivity na nizsí riziko deprese, mela podobnou velikost jako "výsledky získané psychosociálními intervencními programy u detí a dospívajících".

Vzhledem k tomu, ze témer vsechny deti mohou být zamereny snahou o zvýsení míry mírné az intenzivní fyzické aktivity, "zisky na úrovni obyvatelstva mohou být podstatné," poznamenávají.

Výzkumníci také naznacují, ze v soucasné dobe existuje potreba randomizovaných studií, které by testovaly tyto nálezy a ukázaly, zda zvysující se fyzická aktivita chrání pred depresí.

Tyto studie jsou robustnejsí nez pozorovací studie, které následují ve skupine, protoze srovnávají úcinek zvysující se fyzické aktivity v jedné skupine proti úcinkum, které ji nezvysují v jiné shodné skupine - spíse jako testování úcinku léciva v klinické studii.

"Jsou aktivní, zpocené a hrubé bydlení nabízejí více nez jen fyzické prínosy pro zdraví, ale také chrání proti depresi."

První autor Tonje Zahl, NTNU

Zjistete, jak aerobní cvicení muze zlepsit poznání ve stárí.

Jaký je rozdíl mezi Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou?

Jaký je rozdíl mezi Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou?

Tabulka obsahu Prehled Podobnosti Rozdíly v príznacích Rozdíly v diagnostice Rozdíly v lécbe Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou zánetlivé onemocnení strev s mnoha podobnostmi. Presto existují nekteré klícové rozdíly mezi obema podmínkami, které ovlivnují jejich rízení.

(Health)

Chronická bolest a její synaptická základna - nové poznatky

Chronická bolest a její synaptická základna - nové poznatky

Podle studie zverejnené 13. brezna v on-line otevreném casopise PLoS Biology vedci objevili novou obstrukci v ceste bolesti. Toto zjistení muze být pouzito k lécbe jedincu trpících chronickou bolestí. Bolest hraje zásadní roli pri ochrane naseho tela pred poskozením. Kuze, kosti, hluboké tkáne a vnitrnosti tela obsahují malý pocet prijímacu nazývaných nodiceptory, které zvedají skodlivé podnety, které se premenují na elektrické signály, které se prenásejí na mozku cloveka prostrednictvím míchy.

(Health)